6/2015

Editorial

  • Držíte v ruce červnové číslo Muzikusu a festivalová sezóna je v plném proudu. Cestování na fesťáky s sebou nese nezaměnitelnou atmosféru. Tak třeba když se projíždí okolo zatopené pískovny kdesi u Brna to, je, žejo? Ta koupačka zapařených pozadí z mikrobusu je absolutní lábůž. Doba je krásná, protože na benzínkách jsou klimošky a plzeň vždy dobře vychlazená. Učiněný ráj. Na druhou stranu, během koncertu sluníčkem vypálený pruh od kytary na zádech nemusí být zase tak sexy, jako to umí bikiny. Ale co tedy „miluji“ nejvíce, jsou kabely. Obzvláště pokud si je dokážete polít něčím lepkavým z kelímku, nebo ještě hůře, pokud vám je poleje někdo jiný. Balení po vystoupení je fakt učiněná chuťovka. Dnes již je imydžovka a pódiová šou zákonem, takže ta kapela, která si ji chystala v zimě a nešetřila na kožených oblečcích, bude zase naopak vděčná, že otevřená pódia trochu profukují. Hraní na fesťácích ale jednoznačně přináší samá pozitiva, a tak vám z redakce přejeme, ať si festivalovou sezónu řádně užijete a načerpáte síly na zimní harcovaní po nevytopených sálech.

    Již od jara byly v Muzikusu pravidelně otiskovány inzeráty na veletrh hudebních nástrojů For Music & Show 2015, který se měl konat v pražských Letňanech. Bohužel doba, zdá se, již není nakloněna veletrhům jako v letech minulých. Tak bohužel došlo k tomu, že účast ze strany firem byla natolik malá, že výstava musela být zrušena. Rozhodovalo se doslova na poslední chvíli a k nám do redakce tato nemilá zpráva dorazila tak pozdě, že už jsme ji nestihli v květnovém Muzikusu zveřejnit. Přijměte tedy omluvu, hlavně vy, kteří jste se do Letňan vydali a byli určitě velmi zklamáni. Nebylo technicky možné vám dát vědět.

    Bohužel další daleko smutnější zpráva, která nás všechny, myslím, zasáhla, je odchod B. B. Kinga do bluesového nebe. V hlavě se mi promítá video z koncertu s Garym Morem a hlavě se nechce uvěřit, že už tu nejsou. Oba v ní byli zakotveni jako něco stálého a neměnného, co změnilo svět kytary a bude tu navždy... ale díky, jistému Thomasovi A. Edisonovi, který dokázal do voskového válečku vyrýt první zvukovou stopu, a díky jistému Les Paulovi, který přišel na to, jak nahrávat více stop najednou, nám zůstal zvuk jejich kytar, věřím, že navždy, zachován ...v paměti... i v srdci.

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 26. 5. 2015

Články v tomto čísle