Bogner Harlow, Burnley & Wessex - tři kreslicí krabičky

Kytarové krabičky od Reinholda Bognera, které vznikly ve spolupráci s Rupertem Neve. Přímo se nabízí profláknuté „sešel se Američan, Němec a Angličan...“

Dizajn

Krabičky zdobí krásný strohý design. Povrchová úprava je matná metalíza, na omak jakoby hrubá či zrnitá. Vstupní konektor je označen nenápadným trojúhelníčkem, výstup označen není. A je to tak správně. Celé to působí jako nevtíravá luxusní elegance. Inu, Bogner.

Spodek krabičky není kupodivu hladký, ale je zde nápadná destička s logem Ruperta Neveho. Po otevření efektu zjistíme, že se jedná o jádro transformátoru.

Potenciometry mají příjemně tuhý chod. Jejich povrchová úprava dokonale souzní s celým efektem. Zapínání obstarává klasický nožní spínač. Efekty jsou true bypass.

Zvláštností krabiček je problikávající kontrolka. Není to totiž klasická LED dioda, ale má asi pět milimetrů široké, kulaté sklíčko. Zjevně je inspirovaná starodávnou doutnavkou. Při zapnutí nesvítí konstantním jasem, ale s dynamikou problikává. Je to efektní a přitom to při hře nijak neruší.

Pro výměnu baterie je nutno odšroubovat šroubky. Ty jsou titěrné a dá hodně práce se vyhnout poškrábání spodku krabičky. K čertu s tím! Po otevření je vidět, že střívka jsou letována ručně.

Dosti teorie, pojďme hrát...

Harlow

Pěkně nakopává zvuk. Pokud dáme Blow na nulu, nastavíme požadovanou hlasitost, pak si stačí jen pohrát s Tone pro dosažení požadované barvy, a máme tu čisté nakopnutí par excellence. Výborné na sólíčka nebo na čistou hru. Není potřeba žádný další efekt. Pokud dáme Tone někam na druhou hodinu, máme zvuk à la SRV. Potlačením se dostáváme zase na opačný pól. Zkrátka každému, jak co slyší. Jakoby nám signál prošel ekvalizérem, který zvuk rozsvítí.

Ovladač Blow řídí kompresor. I když je na nule, je cítit mírná komprese. Jeho přidáním dostaneme lehké nakreslení a začínáme kompresi pociťovat více. Ale ani na maximu nepůsobí rušivě, tón má čistý až sametový průběh.

Volume umí signál řádně zesílit (to ostatně platí o všech krabičkách). Stačí jej dát na polovinu a už máme znatelné nakopnutí.

Užití této krabičky bych viděl jako klasický kompresor s tou výhodou, že umí signál pěkně rozsvítit a probarvit. Vůbec bych se nedivil, pokud by si někdo zvykl jej nechat zapnutý pořád.

Burnley

Tenhle „červenáček“ se s ničím nemaže. Když dáme Gain kamkoliv mezi devíti hodinami a maximem, máme pořád ohromné zkreslení a nekonečně sustainu. U takovéto míry zkreslení bývá obvykle cítit menší dynamika. Zde tomu není jinak. Silné nebo slabé hrábnutí do strun, rozdílů v dynamice moc nenajdeme.

Ovladač Tone posouvá zvuk mezi basovým a středovým zvukem. Má dostačující rozsah, můžeme si barvu nastavit dle libosti. Gain začíná zabírat někde kolem desáté hodiny. Zvuk je hezky táhlý na sóla nebo na hutné rify.

A ještě je tu přepínač F/T: V první poloze jsou zvýrazněné středy, v té druhé jsou částečně oslabeny.

Wessex

Byznys téhle krabičky má jméno crunch. Ať máme gainu málo nebo maximum, pořád je tu kultivovaný nakřáplý zvuk. V jakékoliv poloze se krabička chová velmi rozumně. Ovladače Treble a Bass dělají to, co očekáváme: tedy posun zvuku mezi výšky a basy. Přepínač E/N nám ve druhé poloze ještě zvýrazní basy.

Výsledný zvuk by se dal nazvat jako „pěkně jemný zkreslení“. Přišlo mi charakterem podobné TS9. Zkusil jsem je vzájemně porovnat a Bogner měl kultivovanější a jakoby vyrovnanější zvuk. V Ibanezu je cítit více špíny a nedokonalosti.

Pro někoho bude možná Wessex znít až příliš dokonale, či dokonce sterilně. Jiný si naopak bude klepat na čelo, protože pro něj to naopak bude „to pravé ořechové“.

Společná písnička

Efekty jsem zkoušel zapojit dohromady. Nejprve Harlow do Burnley. Zvukově tato kombinace nic moc nepřinesla, jen více šumu. Naopak spojení Harlow do Wessex si sedlo dobře. Modrý fungoval jako jakési nakopnutí a také míra šumu byla bez připomínek.

Finále

Krabičky hrají bezvadně. Co bych chtěl vyzvednout, je, že ctí charakter kytar i použitých snímačů. Zkoušel jsem je na tři různé kousky (strat, tele, lubovka) a u všech bylo příjemně slyšet rozdíly v nejen mezi nástroji, ale i mezi snímači. Samozřejmě kromě Burnley, jehož velké zkreslení nic podobného neřeší a hrne pro všechny stejně.

Je obtížné posoudit, nakolik má vliv na zvuk převodní trafo od věhlasného Ruperta Neveho. Není pochyb, že půjde o podstatnou součást. Nechci se pouštět do spekulací, proč nestačilo „obyčejné“ trafo. Protože proč si nepřiznat, obě značky, Bogner i Rupert Neve, vytvářejí dost slušné podhoubí pro placebo. Ale co vím, je to, že tak jak jsou efekty vymyšleny a udělány, hrají fakt dobře.

Milovníci značky Bogner (a nejen oni) mají opět důvod dělat průvan v peněženkách. Budiž jim výplata lehká...

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.bogneramplification.com