4/2021

Editorial

  • Čas od času, ne každý rok, využijeme v Muzikusu svátku, který se prý možná zrodil z radosti, že už pomalu končí nepřívětivá zima a své růžky začíná vystrkovat o hodně veselejší jaro. Anebo má tento zvyk úplně jinou historii? Kdo ví? Datuje se už někdy od 16. století a je spojen s žertíky a zlomyslnými maličkostmi, které moc neuškodí, ale postiženého mohou rozžhavit doběla. I my novináři máme dovoleno se těchto radovánek zúčastnit a vypustit do tisku, jak se říká, novinářskou kachnu. Je to dávno, ale jednou jsme takový článek sestavili z vět převzatých z knížek jednoho našeho autora. Vybrané věty jsme poskládali zcela náhodně. Už při testovacích čteních u nás v redakci to vypadalo, že se nám kachna docela povedla. Většina nic nepoznala. Snad se na nás onen autor už nezlobí, ale tenkrát ho to trochu nadzdvihlo. Článek jsme totiž otiskli a podepsali jeho jménem, aniž by o tom věděl. Letos pro vás jeden z autorů naopak napsal kachnu sám, takže se na nás určitě zlobit nebude. Ale kde v rybníčku aprílového Muzikusu plave? Tak to vám neprozradím. Opravdu ne.

    Hodně se teď skloňuje slovo distanc. A to mi připomnělo období, kdy jsem nechtěl být vázán na kytarový kabel a pořídil jsem si vysílačku. Jmenovala se hezky, Daisy, byla diverzitní a se slušným dosahem. A tak když na jednom kšeftu byl přesně naproti pódiu bar, chtěl jsem to využít a vydal jsem se přes celý sál na bechera. Ale trochu jsem to s distancem přehnal. Po chvilce na mě do mikrofonu z pódia naštvaně volal basák: „Sakriš, mazej zpátky, hraješ pozadu.“ Co myslíte, kop jsem ho tam a mazal jsem zpátky.

    Když nám napíšete, kde se skrývala kachna, uděláte nám radost. Ti, co ji nenajdou a napíšou jen tak, nás také potěší. S celou redakcí nám všem upřímně přeji, ať ono dnes hodně zmiňované světélko na konci tunelu není apríl. Škoda, že nemáme v češtině: „Keep rocking!“

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 25. 3. 2021

Články v tomto čísle