5/2020

Editorial

  • Situace se v době celosvětové pandemie mění doslova každým okamžikem, a v tuto chvíli, kdy píši tyto řádky, to vypadá, že muzikanti zůstanou sedět doma na za… a ven se dostanou až jako poslední. Když budu parafrázovat latinské přísloví, chleba nám tak nějak v supermarketech zůstal, ale hry vůbec. Třeba jsem jen pesimista a v čase vydání tohoto čísla Muzikusu už bude svítat na lepší časy. Ale to snad vědí jen v Delfách.

    Asi většina z vás bere svůj nástroj do ruky častěji než dříve a jen tak si brnká. A pak se může stát, že lick, motiv, riff…, který vám zazní pod rukama, se vám může zdát jako skvělý základ pro novou píseň. Ale zároveň vás může popadnout pochybnost, zdali vám jen vaše muzikantské povědomí nevedlo ruce při opisování nápadu jiného muzikanta. Abych vaše pochybnosti zahnal, tak na netu je video, kde se Ritchie Blackmore v úplné pohodě přiznává, jak vznikaly jeho neslavnější riffy. Když si to tak vezmu, je pro mě velmi zajímavou inspirací pro skladbu Burn ze stejnojmenné desky skladba George Gershwina Fascinanting Rhythm. Dosadit místo pianové vyhrávky rockovou kytaru… Když si poslechnete Steppin’ Out, instrumentálku Erica Claptona z roku 1966, tak vás už nepřekvapí riff Lazy z alba Machine Head z roku 1972. A co takhle Black Night z alba In Rock? Poslechněte si Summertime, skladbu Ricky Nelsona. To už ani není inspirace. Určitě by se dalo pokračovat. Nemůžu nezmínit grál kytarových riffů všech prodejen s hudebními nástroji. Sám Ritchie říká, že je to Pátá Bethowenova symfonie pozpátku. Ale nelze přehlédnout skladbu Maria Quiet brazilské zpěvačky Astrud Gilberto. Poslechněte si ji. Co na to říkáte? Ale není sám. Hnedle u kolegů Led Zeppelin jsou asi nejznámější Stairway to Heaven a Dazed and Confused. Zatímco u „Schodů“ soud neshledal plagiátorství, což posuďte sami poslechem skladby Taurus od skupiny Spirit, tak Dazed and Confused je jasný cover skladby Jake Holmese. Nelze ovšem popřít genialitu Ritchieho Blackomora při použití pentatoniky, která de facto definovala rock ani rytmický drajv a cit Jimmy Pageho při tvorbě nosného riffu skladeb.

    A tak ať už brnkáte nebo bušíte do polštářů, jak vám radí uvnitř čísla Matouš Holienčin, či mačkáte klávesy, nebuďte úzkoprsí a inspirací vám budiž titulek jednoho článku na internetu, který mne pobavil: Talenti si půjčují. Geniové kradou!

    Za redakci vám upřímně přejeme, ať nám to zase duní pod prkny, co znamenají svět.

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 23. 4. 2020

Články v tomto čísle