LD Systems U306 BPG - bezdrátový diverzitní systém s technologií FM

Značka LD Systems není v našich končinách neznámá a její hlava rodiny, značka Adam Hall, samozřejmě také ne. Adam Hall vznikl v roce 1975 a v jeho portfoliu najdeme přes třicet velmi zvučných značek a jmen, bez kterých si náš muzikantský život jenom těžko dovedeme představit. My se dnes budeme zabývat bezdrátovým systémem U306 BPG právě od LD Systems.

Systém jako takový patří cenově do, řekněme lidovější, polohy a mým úkolem dnes je představit vám všechno, co jsem při jeho testování zjistil. Jinými slovy udělám všechno proto, abych vám usnadnil rozhodování, zda si pořídíte vysílačku tuto, či jinou.

Popis přijímače

Na první pohled zaujme docela pěkné zpracování, kdy kombinace černého plechu s plastovými stříbrošedými prvky dohromady vůbec nevypadá

zle. Plastové díly jsou vlivem svého zbarvení náchylné na poškrábání, ale věřím tomu, že si přijímač dáte do racku, kde se nepříjemnému poškrábání snadno vyhnete. K připevnění do racku slouží kovové příruby, které lze dokoupit jako volitelné příslušenství, a koho by to zajímalo. tak produktové označení je U300 RK. Samotné šasi je na tuto možnost připraveno předvrtanými montážními otvory po obou stranách.

Přední panel má po stranách připevněné antény A a B, které sice nejsou odnímatelné, ale dá se jimi hýbat. To je výhodné při ukládání zpět do krabice nebo do obalu, pokud ovšem nebudete mít tento zabudován v již zmíněném racku. Přijímač má rozměr 1/2 racku můžete tedy dát do 19” racku dvě jednotky vedle sebe. Ovládací prvky jsou zde zastoupeny slovy „čtyřmi“ tlačítky. První je Power, který zapne/vypne přístroj, následuje Plus a Mínus pro nastavení přijímacího kanálu, jehož číslo ukazuje dvouciferný displej. Potom je zde indikace síly audiosignálu (-30, -20, -10, Peak) a indikace právě používané antény A nebo B. Čtvrté tlačítko najdeme na pravé straně předního panelu s označeným ASC, nad kterým nelze přehlédnout okénko infraportu. Tento systém má za úkol synchronizovat nastavený kanál s vysílačem. Jinými slovy nemusíme nastavovat kanál na přijímači a vysílači. Nastavíme pouze na přijímači, vysílač namíříme „obličejem“ k okénku infraportu a zmáčkneme ASC. O zbytek se postará přístroj sám. Mám něco podobného na svém bezdrátu již pár let a jsem rád, že to tam mám. A vy budete také rádi. Nevím, ale zda budete stejnou láskou zahrnovat i poslední ovladač na předním panelu, kterým je hlasitost, a to formou standardního kolečka Volume.

Je jasné, že někde se ona universálnost projevit musela. Přijímač tento jest stejný pro všechny systémy z této řady, a tak je jasné, že když k tomu budete mít mikrofon do ruky, tak se ovládání volume hodí. Stejně tak při použití hlavového mikrofonu, který se dá pomocí minikonektoru XLR k vašemu bodypacku připojit. Ale u kytarové vysílačky to rád nemám. A to nemluvím o tom, že je kolečko větší, než je třeba, a solidně překáží při manipulaci s anténou. Takže anténu nejdříve musíte nastavit tak, aby jí nepřekážel ovladač Volume, pootočit, a potom ji teprve nastavíte do nějakého úhlu. Řekl bych, že na zlomení antény nemohl konstruktér vymyslet nic lepšího.

Zadní panel žádné zbytečnosti nemá a ani se zde konstruktér nedopustil žádných nepředložeností. Vstup pro napájecí adaptér společně s okem proti nechtěnému vytržení přívodního kabelu je OK. Zvukové výstupy jsou tu dva: nesymetrický 6,3mm jack  a symetrický XLR. Ještě je zde zapuštěn do panelu přepínač výstupní úrovně signálu, a to linková úroveň, nebo instrument.

Popis vysílače

Vysílač vypadá jako spousta dalších a včetně dvířek pro baterie, zadní sponky na opasek a přípojného konektoru s natvrdo přidělanou anténou nenadchne, ale ani neurazí. Pravda je, že v této cenové kategorii neměli tvůrci ani za úkol něco takového řešit. Designově je vysílač vypodobněn tak, aby nikdo neměl pochyb, že tvoří se systémem U306 jeden celek. Stříbrná linie i zde vypadá pěkně. Hned na úvod bych ještě jednou vyzdvihl systém ASC, díky kterému je zde pouze jedna přijímací dioda a víc nic. Spona na opasek, která se nachází na zadní straně, je vlastně kus ohnutého drátu, který je na obou koncích zastrčen do výstupků s otvory, ve kterých drží díky své pružnosti. Osobně bych raději vsadil na pouzdro, které si můžete dokoupit jako volitelné příslušenství za bratru skvělých tři sta korun, a koho by to zajímalo, tak je to produktové označení BP Pocket 2. Po bocích nahmatáme dva plastové zámky kodklopení dvířek šachty baterií. V našem případě jde o dvě AA neboli tužkové baterie. Výrobce uvádí výdrž deset hodin při vhodných podmínkách. Je jasné, že je dobré používat baterie alkalické nebo nabíjecí, ale pozor na výběr a nekupovat v akcích kdeco!

Jediné ovládání je na horním panelu, kde se nachází včetně antény opět natvrdo přidělané, i konektor tzv. miniXLR na připojení buď mikrofonu, nebo nástroje. Přepínačem lze přepnout úroveň na mikrofonní, nebo nástrojovou, anebo linkovou/silnější (-10 dB). To pro případ, že byste měli třeba kytaru s aktivními snímači anebo třeba budete běhat po vzoru Jana Hammera s klávesama pověšenýma proklatě nízko. Pak už je pouze třípolohový přepínač On (zapnuto), Standby (zapnuto, ale nevysílá), Off (vypnuto) a samozřejmě nezbytná led indikace provozu.

Příslušenství

V karbici, která velikostí připomíná větší stavebnici, najdete přijímač, vysílač, napájecí adaptér, kabel jack-jack na propojení s kytarovým aparátem a kabel miniXLR-jack na propojení kytary (nástroje) s vysílačem. V jednom z prolisů jsou ještě schované dvě alkalické baterie na vyzkoušení a potom spousta papírů a manuálů v různých světových jazycích. Poznámkou světových jsem myslel i to, že čeština chybí, ale dobře nám tak, aspoň se zlepšíme v anglině.

Když jsem u lehce kritického tónu, nemůžu smlčet věci, jež mě také trápí. Přiložený adaptér budí dojem levné nabíječky, ale budiž. Kabel jack-jack na propojení s kytarovým aparátem je přesně ten kabel, který dostanete k levným kytarám a je víceméně na vyzkoušení. I takový byl kabel určený k propojení kytary a vysílače. Myslím si, že bychom si zasloužili lepší. Ale řešení je jednoduché, prostě si koupíme nebo „upájíme“ kabel svůj a lepší.

Zvuk a přenos signálu

Co ale ostuda rozhodně není, tak to je zvuk a přenos samotný. Každému zařízení, které používám na hraní, musím bezmezně důvěřovat a musím vědět, že se na něj můžu stoprocentně spolehnout. A o bezdrátovém zařízení to platí dvojnásob. LD Systém měl u mě malý vroubek z let minulých a já jsem byl na tento test o to více zvědav. Na testování jsem si zvolil pro bezdrátový provoz jeden z nejhorších scénářů po technické stránce a tím byl ples v hotelu Internacional v Brně, kde s kapelou hráváme již téměř dvacet let. Bezdrátovými systémy se to v hotelu zvlášť v tento den jenom hemžilo, a to nemluvím o návštěvnosti okolo patnácti set hostů z nichž každý měl mobilní telefon. Původně jsem si myslel, že systém zapnu a hned schovám, ale moje překvapení bylo takové, že jsem s ním vydržel po celý večer.

Ze začátku jsem bojoval s nastavením hlasitosti, to já u kytarových vysílaček nemám prostě rád. Ale zvuk byl použitelný. Pochopitelnou věcí je úprava korekcí, neboť mírná změna ve zvuku zde je. Budu upřímný a prozradím, že pokud máte rádi na svém aparátu s kytarou „fender“ křišťálově cinkající detailní „chloupky” tak jako já, tak budete možná zklamáni, ale v této cenové kategorii je to jinak bezproblémový systém. Spousta nedostatků ve zvuku se dá doladit použitím ekvalizéru a korekcemi.

Pokud použijete systém k nějakému procesoru, tak se dá říct, že rozdíl ani nepostřehnete.

Pokud jde o přenos signálu, tak vzhledem k pásmu UHF, které začíná být zdrojem velkého rušení, může nastat situace, kdy budete muset přenastavit kanál a doufat, že bude neobsazen. Ale to už je daň za bezdrátové šílenství, které nás poslední dobou obklopuje čím dál víc.

Za mě se jedná o spolehlivý a za dobrou cenu použitelný systém. Za velkou výhodu považuji možnost připojení hlavového mikrofonu či jiného zdroje signálu, což posune možnosti použití celého systému. Jsou tu samozřejmě „maličkosti“, které mi vadí, ale musíme si uvědomit, v jaké cenové kategorii se pohybujeme.

Technická specifikace

www.ld-systems.com