Na co sáhne, to se podaří? No tak to je v případě Alexe Turnera a jeho aktivit jednoznačně pravda.
Alba obou jeho skupin, indierockové Arctic Monkeys a superkapely Last Shadow Puppets v anglických anketách neopustila první místo za celou dobu činnosti. V podstatě bez jakéhokoli profesionálního marketingového zázemí se jejich první singl vyšplhal na první místo hitparády a sesadil Robbieho Williamse (!), ještě před dokončením prvního alba měsíc předtím bylo na objednávkách prakticky vyprodané, což vedlo k tomu, že jejich prvotina Whatever People Say I Am, That’s What I’m Not se stala nejrychleji prodávaným debutovým albem v Anglii vůbec! Navíc jejich spojení s nejsoučasnějšími IT technologiemi je řadí mezi ty umělce, kteří nastavují zcela jiný a nový způsob distribuce svých nahrávek mezi fanoušky, postavený na downloadingu a streamování.
Alex Turner
Alex Turner se narodil 6. ledna 1986 v Sheffieldu v Anglii. Rodiče byli nadšenci do hudby (jeho otec hudbu i vyučoval), takže ty nejranější vzpomínky zahrnují Beatles a Beach Boys. Matka mu v autě prý pouštěla Led Zeppelin, Davida Bowie a Eagles, otec byl zase fanoušek jazzu a Franka Sinatry. Jak se jen mohl posadit ke klavíru, zkoušel sám od sebe interpretovat to, co slyšel kolem sebe. Rodiče ho přihlásili i na hodiny klavíru, ale to mu vydrželo do jeho osmi let. Jak to? Co se stalo potom.? Ha ha, jednoduše dostal tehdy k Vánocům svou první kytaru...
Na střední škole se setkal s Mattem Heldersem (jako teenageři prý spolu markýrovali Morning Glory od Oasis, majíce v rukách tenisové rakety jako kytary...) a Andym Nicholsonem a společně díky otcovu Cubase na počítači začali dle Turnerových vzpomínek „vyrábět nablblý hip hop“(!). K rockové hudbě je zpět dostal úspěch The Strokes, když roku 2001 zaznamenali platinový úspěch svým debutem Is This It. To se jim hodně líbilo a otec, vida velký synův zápal, mu nejdříve nechal půjčit školní elektrickou kytaru, na níž se junior naučil prvních pár akordů a poté, k jeho patnáctinám, mu rodiče koupili vlastní elektrickou kytaru. A bylo, jak se říká, vymalováno.
V polovině roku 2002 se trio Turner (g), Helders (dr) a Nicholson (bg) rozhodli založit kapelu Arctic Monkeys, do níž pozvali jako dalšího kytaristu Jamieho Cooka, kamaráda, který navštěvoval jinou školu.
Název kapely
Nápad na název přinesl do kapely Jamie Cook, který si toto jméno pro svou budoucí fiktivní skupinu vysnil už jako teenager. Určitou zajímavostí je, že na rozdíl od řady dalších souborů je tohle jméno vlastně jediným názvem - kapela v podstatě neuvažovala o tom (a ani to nezkoušela), že by mohla použít jiný název. Takže zde nebyl ani žádný vývoj, zkrácení nebo rozšíření apod., viz jako příklady třeba Silver Beatles na Beatles, Ambrose Slade na Slade, Tyrannosaurus Rex na T.Rex apod. Nemluvě o úplné změně názvu...
Kapela začala intenzivně cvičit nejdříve v garáži rodiny Turnerových a pak v jednom opuštěném skladu. Poctivě nacvičovali celý rok, než se rozhodli vylézt před lidi (jen tak mimochodem, tohle je úplně závan starých časů, kdy skupiny vylezly ven opravdu až po delším čase ve zkušebnách - to už se opravdu jen tak nevidí...). První vystoupení se tak uskutečnilo v pátek 13. června 2003, kdy zahráli v místní hospodě jako předkapela. Repertoár byl padesát na padesát, čtyři vlastní skladby a čtyři covery - od Beatles, White Stripes, Datsuns a Undertones.
V létě toho roku se díky sérii koncertů v Yorku a Liverpoolu Turner setkal se zpěvákem funkových Judan Suki, který je doporučil do jednoho studia k nahrání demo snímků. Navíc kapela získala i dvojici manažerů, která jim vedle očekávané činnosti, totiž nasmlouvání kšeftů, zařídila i zapůjčení aparátu a PA na první období jejich čím dál vytíženějšího kalendáře. Kapela toho využila stoprocentně. Na každém vystoupení rozdávala zdarma své nahrávky, což mělo za následek, že jejich hudba se po sociálních sítích neuvěřitelně rychle rozběhla.
Do celonárodního povědomí se kapela dostala začátkem roku 2005, kdy je Daily Star označily za „nejúžasnější kapelu, která se ten rok objeví“. Arctic Monkeys na to zareagovali vydáním prvního EP a v červnu podepsali smlouvu s labelem Domino. A výsledek? Jejich debut Whatever People Say I Am, That’s What I’m Not z roku 2006 se stal šestinásobně platinovou deskou, která stanula na 1. místě v celonárodní britské anketě BPI a stala se nejrychleji se prodávajícím debutem v britské hudební historii (ano, v tomhle předčili i Beatles...). Deska přinesla kolekci vyzrálých skladeb, z níž jednoznačně trčely hity jako I Bet You Look Good on the Dancefloor a When the Sun Goes Down. Samostatnou kapitolou se staly i texty, které byly kritikou oceněny jako zcela nový a neotřelý způsob nazírání na severoanglickou mládež, a to aniž by se nad ní autor nějak ušklíbal či ji nějak romantizoval...
Kapela vyjížděla na stále větší a větší turné, což ne zcela vyhovovalo všem členům kapely - roku 2006 byl tedy odejit Nicholson (dva roky za to s kapelou nemluvil) a na jeho místo přišel Nick O’Maley. Výsledkem byla další pecka, trojnásobně platinová dvojka Favourite Worst Nightmare (2007), která nejenže opět stanula na prvním místě v Anglii, ale kapela se ve světových žebříčcích výrazně posunula na přední místa. Album dokonce vystoupalo i do top 10 v americkém Billboardu. Není divu, deska nabídla i takové skladby jako Brianstorm nebo Fluorescent Adolescent.
Turner tehdy využil obecné povědomosti a dal ten rok dohromady superkapelu Last Shadow Puppets (v sestavě je Miles Kane z The Rascals, James Ford z Simian a Zach Daves z Mini Mansions). Roku 2008 vydali The Age of the Understatement, platinový debut (opět na prvním místě v anketách), kde se Turner ještě hlouběji noří do textových představ a obratů.
Úspěch (jak kovem, tak i umístěním) má pak i další album Arctic Monkeys Humbug, které je dle mého pravděpodobně nejvyváženějším dílem v jejich produkci. Po prakticky identickém Suck It and See (2011) a trochu suchém sólovém počinu, EP Submarine (2011), Arctic Monkeys zaznamenávají další fenomenální úspěch a návrat ve velkém stylu. Album suše nazvané AM (2013) vynáší skupině čtyřnásobnou platinu a tímto kovem zaboduje i v Americe, kde v Billboardu získává zatím nejvyšší umístění (šesté místo). Singly z alba, R U Mine?, Do I Wanna Know?, Why’d You Only Call Me When You’re High?, Arabella a další, se stávají rozhlasovými trvalkami, takže není divu, že značka Arctic Monkeys je hodně vidět. A to, že zlato i první místa v anketách mají i dva další albové počiny, Everything You’ve Come To Expect s Last Shadow Puppets, Domino a Tranquility Base Hotel & Casino (2018) je nejen důsledek předchozího vývoje, ale i skutečnosti, že tato kapela rozhodně nepolevila ve svém tempu.
Kytary
Tady je toho hodně. Mezi Turnerovy oblíbené nástroje rozhodně patří třeba Fender Jazzmaster, zakázkový Jazzmaster od Warmoth s humbuckerem u krku, dále Gibson Les Paul Custom (tuto kytaru používá více cca od roku 2013, a to zejména na zkreslené rejstříky). Zajímavostí jistě je Ovation Viper ze sedmdesátých let stejně jako dvanáctistrunný Vox StarStream z let šedesátých a Martin GT-75, nezapomíná ani na svou ranou kytaru Fender Bronco (hrál na ni třeba i ve videu ke skladbě Arabella), vlastní samozřejmě i Fender Stratocaster atd. Do jeho sbírky patří i ESP E-II ST2, krásné nízkoluby Gibson Memphis ES335TD z roku 1959 a Gibson 335TDSV, Gretsche SpectraSonic a dvanáctistrunný G6122...
Na akustické party si také vybírá z více nástrojů. K těm nejvíce používaným jistě patří Gibson J-45 a Martin D-12 20 včetně docela unikátní dvanáctistrunky Fender Village (z roku 1968).
Aparáty
Na začátku kariéry hrál Turner na kombo Orange AD30TC se dvěma 12” reproduktory. Poté si oblíbil klasický Vox AC30, a jak se rozšiřovalo jeho konto, oblíbil si pořizování někdy hodně velkých sběratelských rarit (ale používal je) - mám na mysli třeba Selmer Zodiac Twin 30, potažený krokodýlí kůží (mimochodem, stejný aparát použili Animals při natáčení slavné House of the Rising Sun). Vedle Fendera ’65 Twin Reverb vlastní i komba Magnatone (Custom 410 a Custom 280) nebo historický Dynacord Rex Amp, hraje třeba na Bad Cat 30 či Jennings j40 atd.
Efekty
V průběhu času docházelo v jeho pedalboardu k častým změnám. Vedle RAT a Ibanez TS8080 Tube Screamer můžeme jmenovat Danelectro Reel Echo, Electro-Harmonix Deluxe Memory Man, Hughes & Kettner Tube Rotosphere atd. V období natáčení třetího alba přidal klasický Roland CE-1 Chorus Ensemble a Electro-Harmonix Holy Grail Plus včetně Coopersonic Dual Distortion Valveslapper.
Roku 2013 v rámci dalších změn ve zvuku kapely Turner přidal další krabice, jako Electro-Harmonix Micro POG a Hum Debugger, MXR Micro Amp a Fulltone Mini Dejavibe Chorus/Vibrato.
„No, s Arctic Monkeys udělat album, to zase taková legrace není...“
Alex Turner, NME 20014
