4/2002

Editorial

  • Letos ve Frankfurtu mě potkaly dvě fronty. Jedna z nevědomosti a ta druhá z vědomosti. Moje neznalost termínu, kdy bylo možné vyměnit marky za eura v každé bance, mě zavedla do centrálního bankovního domu města, kde jsem se

    ocitl mezi cizinci a zapomnětlivými důchodci. Naštěstí byl deset minut pěšky od místa, kde jsme bydleli. Druhá, která spíše připomínala klubko sardinek, se vytvořila před vytlumenou místností u stánku pana Marshalla. Ten nic nezměnil na vítězné sestavě z

    minulého roku. A tak jsem se mohl těšit z dávky dobře odvedeného rocku od muzikantského tria v čele s bavičem a výborným bubeníkem Nico McBrainem z Iron Maiden. Stejně jako loni jsem si sem musel jít odpočinout od "stovky jarních kilometrů" po obrovských

    výstavních pavilonech. Ani ta fronta mě neodradila. Nyní vám už musí být jasné, že uvnitř časopisu naleznete reportáže našich redaktorů z největšího každoročního evropského veletrhu hudebních nástrojů.

    Když se zamyslím nad tím, jak tuhle velikánskou

    výstavu vnímám po těch letech, co sem jezdím, tak mám docela smíšené pocity. Už je to něco jako stereotyp, nic nového pod sluncem a tak... Ale pokaždé, když vidím reakci muzikanta, který to prožívá poprvé, tak najednou vím, jak je všechno jinak. Člověk

    pozapomene na svoje první pocity. A tak, i když se opravdu snažíme vám co nejlépe a nejvěrněji přiblížit atmosféru veletrhu, si pokaždé uvědomím, jak je to těžký a nesnadný úkol. Pokud by vám to vaše možnosti dovolily, zajeďte se tam podívat. Stojí to

    opravdu za to.

    Chtěl bych touto cestou poděkovat těm, kteří se účastnili čtenářské ankety. Věřím, že její výsledky nám velmi pomohou vyjít vám vstříc. Je ovšem pravdou, že statisticky zpracovaná čísla mohou posloužit jen jako vodítko, protože vše se

    odehrává ve světě počtu pravděpodobnosti. A tak je to taky třeba brát.

    Jsme opravdu časopis pro muzikanty. Zvukařů a techniků je v řadách našich čtenářů podstatně méně. Ale bylo zajímavé, že v kolonce ostatní nebylo zanedbatelné číslo. A jak jsou

    muzikanti rozčleněni dle nástrojů? Výsledek asi nekoresponduje s reálným počtem aktivních hráčů, ale pořadí podle počtu našich čtenářů vychází takto: kytaristé, klávesisté, zpěváci, baskytaristé, ostatní, bubeníci, dechaři a DJ. Stylové zaměření muzikantů

    se zdá celkem vyvážené, i když styly související s rockem a blues jsou přece jen v převaze. Myslím, že nástup internetu se nevyhnul ani muzikantům. A asi lze i prorokovat, že jeho význam bude dále stoupat.

    A co nového? Potěšíme baskytaristy, protože

    od tohoto čísla se budete pravidelně setkávat s baskytaristou Jaroslavem Jankem. Seriál vás bude provádět jednotlivými hudebními styly. Naleznete zde například notové ukázky a pokud možno vše, jak na to. Začínáme latinou.

    Když takhle jednou maminka

    vypravovala našeho Tomislava do Bulharska, kam se vydával za koncertováním a viděla jeho posmutnělý pohled, tak si povzdechla: "Vidíš, kdyby ses víc učil, tak jsi dneska nemusel jet hrát!"

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 4. 4. 2002

Články v tomto čísle