Poslední měsíc jsem měl ve znamení stavebnic. Ve chvíli, kdy jsem dotestoval software Minnetonky (viz DAW na PC), dostal se mi do ruky kviz německé firmy Creamware - karta Luna II. Musím přiznat, že z prvních momentů jsem byl poněkud nesvůj, po chvíli jsem si začal hrát a bavit se, a pak už jsem se jen těžko odtrhával, abych mohl napsat tuhle recenzi.
V podlouhlé krabici, jejíž velkou většinu zabírala kartónová výstelka a plátky molitanu, se ve společnosti jednoho CD-ROMu krčila samotná PCI karta. Tyhle věci se často pakují do větších balení, aby si zákazník uvědomil, jak velkou investici udělal.
Už na první pohled je Luna II dost zvláštní. Přední panýlek (tedy ten, který vám po správné instalaci kouká ze zadní stěny počítače) evokuje cedník. Je tak prošpikovaný vstupy a výstupy, že je až s podivem, že tenké okraje samovolně neprasknou. Vedle sebe se tísní analogový stereo linkový vstup a výstup na velké jacky (možná bych spíš upřednostnil dva mono páry, ale to už by se tam nic nevešlo, navíc to je jen záležitost šňůr), MIDI in a out v nezvyklé podobě PS/2 konektorů, malý jack pro S/PDIF a záhadný Z-link - novinka Creamwaru, která vypadá a pracuje jako FireWire (ale pouze pro aplikace od Creamwaru - jako standardní IEEE-1394 High Performance Serial Bus ho Windows nenajdou). Rychlost FireWire však dokonale využívá pro propojení externími AD/DA převodníky, jako je třeba Creamware A16 Ultra, které mohou rozšířit počet kanálů Luny rozšířit až o osm I/O.
Tím však možnosti hardwarových vstupů Luny ještě zdaleka nekončí. Když kartu otáčíte v ruce, najdete na ní ještě v sousedství tří 60MHz DSP čipů ještě přípojku pro expanzní boardík (ADAT a další Z-link - až 36) a rozhraní S/TDM, jímž se pomocí jakýchsi klipsen může propojit s dalšími kartami od CreamWaru - až 128 kanálů. Dohromady je toho tolik, že jsem se ani neodvážil sčítat. Raději jsem kartu zapasoval do PCI slotu v počítači a jal se testovat.
Prostředí
Na rozdíl od jiných karet vám u Luny II nebude stačit pouze nainstalovat samotný ASIO driver a pustit se do práce. Proto, aby pracovala, jak má, vyžaduje ještě vlastní prostředí - jakýsi operační systém. V současné verzi 3.01 se jedná o aplikaci, která po instalaci zabírá něco přes 180 Mb. Z šedé lišty, která se po spuštění usadí přes celou šíři horní části monitoru, vyvoláte hlavní projektové okno a hraní může začít.
Pod pojmem "projekt" by se v prostředí Luny spíš mělo rozumět něco ve smyslu výrazu schéma zapojení. Když otevřete nový, objeví se před vámi několik obdélníků, které symbolizují všechny možné vstupy, jež jsem jmenoval v předešlé pasáži. Ty ještě doplňují softwarové zdroje, kterými můžete do Luny přivést zvuk z externích aplikací pomocí standardních Wave (Samplitude) nebo ASIO (Nuendo, Cubase) driverů. Na protější straně okna můžete najít odpovídající počet výstupů. Co bude v prázdném prostoru mezi nimi, už záleží jen na vaší fantazii a hlavně potřebách.
V záhlaví projektového okna naleznete nabídku obsahující široké spektrum zařízení. Stačí na ně kliknout a přetáhnout a na pracovní ploše (Luny) se objeví obdélník symbolizující mixér, sampler, nebo nějaký efekt. Každý z nich je popsán pouze názvem a je velký jen tak, jak je nezbytně nutné, aby ovládání bylo co nejpřehlednější. Po obvodu najdete trojúhelníkové značky, které znázorňují vstupy a výstupy zařízení. Kliknutím na výstup jednoho zařízení a následným ťuknutím na vstup druhého vytvoříte propojení, jež se v okně projeví v podobě linky. Možnosti řetězení větvení a propojování různých vstupů s různými výstupy jsou prakticky nevyčerpatelné a teoreticky se nemusí ani v jednom místě protnout. Můžete prohnat signál z linky Luny přes efekty přímo na výstup karty, zatímco ze sekvenceru posíláte MIDI do pluginu, abyste mohli nahrát zvukovou vlnu v externí aplikaci. Takových simultánních operací by teoreticky šlo provést i několik, kdybyste cítili potřebu - tedy alespoň do vyčerpání DSP síly.
Mixéry
Stěžejním bodem Luny jsou softwarová zařízení (Devices) a mezi nimi jsou těmi nejdůležitějšími patrně mixpulty, jejichž pomocí se tok zvuků dá usměrnit nejjednodušeji. Pod tímto rolovacím menu najdeme Recording mixer (mixpult pro nahrávání) o čtyřiadvaceti mono šavlích (sousední se vždy dají spárovat). Každá ze stop tohoto přehledného pultíku má svoje tlačítko "mute" a "solo", v jejichž společnosti najdete ještě světélko s názvem "mix". Jeho pomocí rozhodujete, zda zvuk šavle bude slyšet ve výsledném mixu (s tlačítkem mute se stopa vypne úplně, je-li však vypnutý mix, stopa není slyšet, ale zvuk z ní odchází do externích efektů a může se vracet do jiné stopy...). Všechny šavle mají také své místo pro trojici efektů a čtyři aux sendy posílající signál buď do volně ložených pluginů nebo do dalšího zařízení z nabídky Mixer - Aux Racku. Ten má jediný účel - je to bedna, do které se vejde osm pluginů, které by jinak jen zabíraly místo na ploše.
Ten samý Aux Rack dokáže využít i druhý z velkých mixpultů - SM 166 Surround Mixer. Na první pohled si je s Recording mixerem docela podobný. Stejný počet aux busů, míst na pluginy a stejná tlačítka. Jen levopravý panner je prostorovým (který má dokonce i zvláštní ovladače pro předozadní pohyb) a je navíc obohacen o dva další parametry, označené "Div" a "LFE". Divergency určuje v podstatě šířku signálu. Když je surround panner nastaven na střed, podle nastavení tohoto parametru Surround mixér posílá zvuk buď přímo do prostředního reproduktoru (pozice 0), rovnoměrně rozděluje mezi levý a pravý (pozice max) nebo něco mezi tím. Potenciometrem Low Frequency Effects se pak ovládá množství signálu, které ze stopy poputuje do šestého kanálu na masteru (surround míchá 5+1) .
Pluginy
Další vlastností, která tvoří Lunu přinejmenším zajímavou, je, že její operační systém je zároveň hostitelskou aplikací pro nesčetné DSP pluginy. V základní aplikaci operačního systému jich sice moc není (jen kompresor, limitér, delay, luxusní reverb a dva filtry - všechny o výborné kvalitě a se spoustou presetů), ale internet je doslova plný zásuvných modulů ke stažení (na www.planetz.com najdete dokonce důmyslný servis, který dokáže pluginy vyhledávat podle typu a určení).
Instalace efektů je triviální. Stačí mezi soubory aplikace Luny nahrát soubor s příponou *.dev (device - pluginem může vlastně být i mixpult), nastartovat program a užívat.
Zařízení Luny jsou dvojího druhu. Narazíte na efekty, které běžným způsobem zpracovávají audio signál, a na virtuální syntetizéry či simulátory hudebních nástrojů (krásný je například freewarový emulátor klasických hammondek), jejichž zdrojem je tok MIDI z externího nástroje nebo sekvenceru.
V prostředí Luny si zařízení žijí svým vlastním životem. Když je do projektu importujete, leží bezprizorně na ploše. Nepotřebujete však žádnou další aplikaci, abyste je oživili. Propojíte je se zdrojem signálu a výstupem a můžete rovnou (naživo) hrát či nahrávat.
Výrobci si se svými efekty hodně vyhrají. Prostředí Luny je na rozdíl od jiných aplikací nesvazuje do jednoho rámečku a umožňuje jim mít doslova jakýkoli tvar. A tak vedle realisticky věrných obrazů hardwaru z reálného světa (třeba zesilovač Fender) najdete mezi zásuvnými moduly také takové, které vypadají jako mravenci nebo jiná havěť. U nich potom jen těžko hledáte, za co je při přemisťování chytit, natož jak je ovládat.
To, jak efekty a syntetizéry vypadají, je jedna stránka (a možná ta méně důležitá). Druhá stránka věci je jejich zvuk. Musím říct, že většinou veškerá fantazie nebyla vyplýtvána pouze na grafiku. Díky tomu, jak velká je (nebo se z internetových stránek zdá být) komunita užívající DSP platformu CreamWaru, můžete mít prakticky každý druh pluginu v kvalitě, kterou potřebujete, zadarmo.
Každý až na takový kalibr, jakým jsou výkonný, multifunkční a flexibilní Power Sampler a mega plug-in Elektra, které se spolu s kartou distribuují. Pohled na okno Elektry připomíná Reason od Propellerheads a také funguje na podobném základu. Svůj vlastní syntetizér nebo efekt pro audio stopu si v ní skládáte z neomezeného množství desítek druhů oscilátorů, filtrů efektů, které v projektu můžete mít hned v několika kopiích a virtuálními drátky si je libovolně propojit. Správnou kombinací lze dojít prakticky k jakémukoli zvuku od flétny po laserové dělo. Chce to ale asi větší cvik a dost času. Některé z přednastavených konfigurací Luny využijí (pro jeden zvuk) až pětatřicet (mini) komponent.
Dojem
Pravidlo, že se nadpisy jednotlivých pasáží sázejí tučně a s velkým počátečním písmenem, mě teď dost svazuje, protože tuhle závěrečnou jsem chtěl nazvat přímo Dojem - s velkým "D" a pořádně masitým fontem. Tak na mě za těch pár dní Luna II stačila zapůsobit. Zčásti za to může ULLI, což není boubelaté bavorské copaté děvče roznášející tupláky a pečené vepřové koleno, ale nový standard, na který je Creamware po právu pyšný. Luna II je Ultra Low Latency Interface. DSP chipy zajišťují, že při 96 kHz a 24 bitech se bude latence (zpracovaného signálu oproti zdroji) pohybovat od jedné do dvanácti milisekund, což je pro lidské ucho naprosto nepostřehnutelné. Luna II se tak hodí k efektování, nahrávání a monitorování v reálném čase. (To má ale i svou stinnou stránku. Fakt, že prostředí je plně podřízeno realtimovým operacím, má za důsledek to, že se jednotlivá zařízení poměrně dlouho načítají. Ale živý výkon je přednější.)
Samozřejmě, kapacita DSP procesůrků není nevyčerpatelná. Čím vyšší je frekvence, na které pracujete, a rozlišení, tím méně zařízení můžete použít (asi nejvíc sežere Elektra). Nicméně systém Luny je na to velice dobře připraven a ostražitě si výkon čipů hlídá, aby vám v pravý čas mohl zahlásit: "Dosažena maximální kapacita DSP. Můžete zkusit něco povypínat. Nebo se mám pokusit to nějak poštelovat?" Když pak kliknete na "Ano", systém si s tím většinou poradí, takže i potom je vaše práce perfektně plynulá a zvuk bez škubání a praskotu (který často může vznikat přetížením procesoru).
Jedinou stinnou stránkou operačního prostředí Luny II zůstává jeho grafika. Na pohled sice působí elegantně a přehledně, ale tím, že se oprostila od klasického designu diktovaného operačním systémem, může mást uživatele (nebo alespoň mě). Dlouho bádáte a zvykáte si, než zjistíte, za co okna uchopit, abyste je mohli přemístit nebo změnit jejich velikost. Byl jsem šťastný, když jsem našel možnost vypnout baňaté trojrozměrné kurzory, kterými se do miniaturních pojítek na obdélnících nedá vůbec trefit. To bylo ale na začátku, pak už jsem v zápalu boje s propojováním a skládáním na tenhle drobný neduh zapomněl.
Info:
-Luna II je PCI DSP karta firmy Creamware, jež disponuje vlastním, velice zdařilým operačním systémem a prakticky nulovou latencí. Její cena je 22 080 Kč.
Plus:
- nízká latence a bezchybná práce v reálném čase
jednoduchá rozšiřitelnost, velké množství HW i SW vstupů a výstupů
ohromný počet freewarových efektů, zařízení a pluginů, které se jednoduše instalují
Mínus:
-nestandardní grafika může působit problémy při ovládání (zejména posouvání a změna velikosti oken)
dlouhé načítání softwarových komponent
Doporučená konfigurace:
PC - W9x/ME/2k/XP, PII 300+ MHz, 256 MB RAM, AGP grafická karta 8 MB, minimum 200 MB volného místa na disku.
MAC - MacOS 8.6 nebo vyšší, G3 350 MHz, 256 MB RAM, AGP grafická karta 8 MB, minimum 200 MB volného místa na disku.
Další info:
Výrobce: Creamware - www.creamware.com, www.creamware.de
