Zprávy

Zprávy
Zprávy

Rok ďábla započal

Kdy? Ve čtvrtek sedmého března oficiálně dorazil na plátna tuzemských kin hudební film, o kterém se už pěknou řádku dní, ba měsíců hodně mluvilo, uvažovalo, film, který byl prostě očekáván s nemalým zájmem a nadějemi. Po pravdě řečeno není divu. Už v době svého zrodu byl tenhle snímek, přesněji řečeno, to co se o něm vědělo, plný příslibů. Jednak v osobnosti režiséra Petra Zelenky, jednak v muzice Jarka Nohavici a Čechomoru, která film v drtivé většině provází, a v neposlední řadě proto, že si v něm, nejen v hudebním slova smyslu, zahráli právě Jaromír Nohavica, Karel Plíhal a členové kapely Čechomor, zejména Karel Holas a František Černý. Premiéře filmu předcházel o dva týdny soundtrack, který stojí zrovna tak za nepřeslechnutí, jako film samotný za nepřehlédnutí. Ovšem ke kořenům spolupráce Nohavica - Čechomor a tím pádem k živné půdě pro vznik Roku ďábla je přece jenom potřeba vrátit se o něco víc nazpátek, o řadu měsíců dřív, než se poprvé rozsvítila červená světýlka kamer. Karel Holas vysvětluje:

"Hráli jsme jednou v Těšíně na divadelním festivalu, festivalu divadel z Čech, Slovenska a Polska, na který nás pozval Jarek Nohavica. Jarkovi se naše vystoupení zalíbilo, tak nám nabídl, jestli bychom nechtěli společně s ním udělat turné. Tak jsme v roce 2000 udělali společné turné a na jednom z koncertů, bylo to v Pacově, se objevil Petr Zelenka, který po konci přišel s nápadem natočit film. Tak jsme řekli - Napiš scénář a můžeme začít točit."

František Černý dodává: "Jarek je člověk, který k sobě moc lidí nepustí, a tak nás tahle nabídka potěšila. Myslím, že spolupráce, která z ní vznikla, byla prospěšná oboustranně. Jarek se tvářil spokojeně. Připadá mi, že vedle nás omládl a vyzkoušel si taky něco jiného. Hodně užitečná a prospěšná byla i pro nás."

Tak jako v případě Zelenkova filmu Mňága Happyend je i Rok ďábla poněkud fantaskní, hudebně mystifikační pseudodokument. I on vychází z reálných základů z určitých skutečných rysů osobností, které zpodobňuje ale jejich příběhy a osudy dohrává naprosto volně po svém s patřičnou dávkou absurdity.

"Scénář se postupně vyvíjel s ohledem na situace, které přicházely, a na nápady, které Petr dostával v průběhu," popisuje Karel Holas, "ale už jeho první verze byla natolik zajímavá a natolik nás zaujala, že jsme byli stoprocentně rozhodnuti do toho jít." A František Černý dodává: "Petr nás zná, takže ví moc dobře, co po nás může chtít, co od nás může očekávat. To znamená, že něco ve scénáři bylo pevně dáno, ale jsou tam i místa s určitou dávkou improvizace, místa, která vzešla bezprostředně z nás."

Po hudební stránce obsahuje Rok ďábla především původní písničky Jaromíra Nohavici, ovšem ve společném podání s Čechomorem a tím pádem i v jiných, někdy neobvyklých aranžmá. Například Nohavicova písnička Básnířka je zvláštní koláží, kde vedle poupraveného původního textu a neméně poupravené melodie vystopujete v bigbítovém aranžmá třeba Plíhalovu písničku Nagasaki Hirošima, ovšem, aby to nebylo jednoduché, tak, jak jí pro své potřeby upravila kapela Mňága a Žďorp.

"Tohle je vlastně přesné svědectví o tom, jaký je Petr Zelenka a jaký je celý film." vysvětluje Karel Černý. "Je tu všechno dohromady, od každého něco, každý z protagonistů nějakým způsobem přispěl do výsledného celku, do výsledného propletence, prostě od každého je tu něco. Písničky pro film v zásadě vybíral Petr Zelenka, který si poslechl asi čtyři sta Jarkových věcí a zvolil ty, jež se mu pro film nejvíc hodily. My s Jarkem jsme se potom sešli a před natáčením se dohodli na tom, jak je upravit. K některým dalším úpravám potom došlo podle potřeby na místě. Ve dvou případech, což byla zrovna Básnířka a písnička Kdo na moje místo, zapůsobil jako konzultant Petr Fiala, který je s Mňágou natočil na demo a naznačil tak možnost, jak by se daly pojmout."

A Karel Holas dodává: "Písničky převážně živě natočené na koncertech, ale i ty studiové nahrané, tvoří asi osmdesát procent hudby k filmu. Je tam ale také muzika, co nahrál Jaz Coleman se svojí kapelou Killing Joke, kterou natočil s maurskými hudebníky, a tam, kde to bylo pro film potřeba, jsou ještě kousky původní filmové muziky. Pro ní jsme využili především akordeon, který jsme nahráli zkresleně a dali mu tak úplně jinou zvukovou podobu."

Živé nahrávky pořízené rovněž mobilní technikou studia vznikaly počátkem loňského léta na zvláštním turné uspořádaném k tomuto účelu."Vytipovali jsme místa, kde bychom mohli s Jarkem vystoupit," popisuje Karel Holas, "Petr Zelenka je objel, vybral ta nejvhodnější a na těch se potom živě natáčelo. Turné čítalo asi pětadvacet koncertů a pro film se jich točilo jedenáct."

František Černý přiznává: "Byl to docela fofr, jezdili jsme regulérní turné, do toho točili film, fakt je, že jsme se v těch dnech nezastavili, a byl to docela záhul."

Ve chvíli, kdy teprve osychá tiskařská čerň těchto řádků, absolvuje už Čechomor první část svého letošního koncertního turné, po které bude v květnu následovat část druhá. Krom toho má za sebou cyklus premiér, na nichž v různých místech představil Rok ďábla, jenž se tak uchází nejen o přízeň diváckou, která je mimochodem nemalá, jak potvrdila záviděníhodná prodejní čísla filmového soundtracku záhy po jeho vydání. Nasnadě je tudíž logická otázka, co bude následovat?

"To bylo tak," vysvětluje František Černý, " s Jarkem jsme se původně domluvili na jeden rok. Nástavba toho byl rok další a nakonec i film. Co bude dál, to se ještě uvidí. Letos patrně půjdeme každý svou cestou , možná, že dojde k nějakým, spíš výjimečným, společným koncertům. Rozhodně začínáme pracovat na další řadové desce a chtěli bychom, aby se objevila na jaře příštího roku. Je možné i to, že na ní budou nějaké fragmenty spolupráce s Jazem Colemanem, ale každopádně to bude normální regulérní řadová deska Čechomoru."

 

Krátce

- Klasikové britského heavy metalu Judas Priest pokračují ve vydávání remasterovaných reedic svých alb z let 1980-1993. Po první čtveřici teď následuje pětice Turbo, Priest...Live (2CD), Ram It Down,Painkiller a Metalworks.

- Proslulý detektivní příběh sira Arthura Conona Doyla Pes Baskervillský má svou hudební podobu. Oliver Wakeman, syn slavného otce Ricka, a klávesista Clive Nolan zkomponovali společně monotématické album The Hound Of The Baskervilles. Po pohádkovém albu Jabberwocky (1999) je to už jejich druhý obdobný počin. Album se pohybuje na pomezí symfonického rocku a současného přímočarého hardrocku. Kromě zpívaných písní posunuje děj dopředu především vypravěč, kterého tu ztvárnil herec Robert Powell. Do studia přizvali Wakeman s Nolanem i řadu renomovaných londýnských hudebníků. Celkově vzato je The Hound Of The Baskervilles jakýmsi přirozeným hudebním pokračováním monotématických děl Wakemana - otce ze sedmdesátých let.

- Pod názvem 1919 Eternal vydal v březnu svou albovou novinku kytarista Zakk Wylde s kapelou Black Label Society. Deska se vesměs nese v drsném syrově metalovém duchu, ale Zakk Wilde si tu dopřává i výrazně akustické protipóly. Celkové vyznění ovšem zůstává výrazně temné.

- Z docela jiných hudebních ingrediencí než Zakk Wylde uvařil své album kytarista Gilby Clarke. Někdejší spoluzakladatel Guns N'Roses naplnil svou březnovou novinku Swag bezproblémovým rock'n'rollem do značné míry ve střihu někdejších "Růží"

- Bývalý dívčí idol sedmdesátých let a někdejší frontman Smokie Chris Norman nemlčí. Počátkem března vydal sólovou novinku Breathe Me In, na které vesměs zachovává věrnost muzice, která kdysi proslavila jeho jméno - jednoduchým líbivým poloakustickým písničkám.

- Jing Chi - takhle exoticky si říká trio složené z exkluzivních hudebníků kytaristy Robbena Forda, Stingova bubeníka Vinnieho Calaiuty a basisty Jimmyho Haslipa. Pod stejným názvem vydali v březnu album naplněné vesměs instrumentální muzikou se silnými jazzovými inspiracemi a především skutečnou muzikantskou bravurou.

 

Nejbližší koncerty

Brathanky - 8. 4. Plzeň Lokomotiva, 9. 4. Praha Brumlovka

Cranberries - 23. 4. Paegas Arena

Ozzfest - 30. 5. Praha - Strahov

Roger Waters - 10. 6. Paegas Arena

 

Koncerty Agharta Prague Jazz Festivalu 2002

Lucerna Music Bar

8. 4. Tribal Tech (Scotta Henderson, Gary Willis, Kirk Covington a Scott Kinsey)

15. 4. Mike Stern Band (Bob Francheschini, Lincoln Goines a Dennis Chambers)

21. 4. Laco Deczi Cellula New York

1. 5. Vienna Art Orchestra

27. 5. Pat Metheny Group - Speaking Of Now Tour (Lyle Mayse, Steve Rodbyh, Richard Bono, Cuong Vu a Antonio Sanchez)

Psáno pro časopis Muzikus