Tom Petty a jeho Heartbreakers jsou přímo synonymem pohodového kytarového rocku a na rozdíl od např. Bruce Springsteena se ho drží jednoznačně přímočařeji. Naštěstí pro své početné obdivovatele nepotřebuje za každou cenu propátrávat jiné styly hudby a drží si přes všechny módní trendy stále svůj výraz. Jednu dobu se pro něj vžilo i označení "rockový Dylan". Tom Petty má totiž navíc tu přednost, že za prvé jeho skladby může poslouchat i ten, kdo nerozumí anglicky, a za další, co album, to sada skladeb, které mají pořád a stále neuvěřitelný tah. Osobně preferuji jeho LP Into The Great Wide Open (1991, Warner Brothers), z kterého vyzařuje neuvěřitelný optimismus a navozuje lehkou pohodu. Tom je také znám jako člen příležitostného sdružení Traveling Wilburys, které spolu s ním tvořili Bob Dylan, Jeff Lynne, George Harrison a Roy Orbison. V současné době je venku album Echo, které se jako obvykle setkalo s dobrým ohlasem: "Je to fajn, když sledujete úspěch vašeho nového alba a přitom nemusíte pomýšlet na to, jak postavit turné, aby se nové LP co nejvíce propagovalo. Takhle si můžeme hrát to, co se nám líbí," pochvaloval si Petty v interview amerického vydání Guitar Magazine situaci kolem nového alba.
Tom Petty je zcela ve znamení Rickenbackerů: "Jsem v podstatě doprovodný kytarista a na to se Rickenbackery přímo hodí," vysvětluje Tom svou vášeň pro tyto kytary. "Domnívám se, že tyto nástroje snad ani nebyly postaveny pro sólovou hru, protože přímo vybízejí k tomu, aby to člověk prohrábl nějakým akordem. Rickenbackery miluji jako umělecká díla a obdivuji jejich zvuk. Jsou zvonivé, konkrétní a takové kytarově vřelé. Mike Campbell a já jsme vlastně na nich snad i závislí... Vůbec, ty staré klasické kytary mají něco do sebe. Kolikrát jsem si řekl, že změním značku, a začal jsem slídit po nějakých vintage modelech. Ale vždy jsem se vrátil k mým Rickenbackerům. To snad už ani není zlozvyk, to už je vztah, přímo láska." Pokud vezme do rukou na delší dobu jinou kytaru, tak jedině Fendera Telecastera. Jeho pódiové sestava je lety prověřena, na první pohled zde zaujme dnes již legendární Boss Chorus Ensemble CE-1: "Zkoušel jsem mnohé chorusy, nevyhýbám se novým mašinkám. RV-3 je třeba skvělý. Ale tenhle letitý CE-1 je prostě neopakovatelný. Kompletně mi prozvoní kytaru, ale nenásilně, není v tom chemie." Z ostatních šlapek si vychvaluje Red Llama Overdrive pro široký zvuk a klasický Tube Screamer: "Nejlepší drive, který znám. Nezničí charakteristiku kytary ani aparátu.". Dvě komba používá jak kvůli reverbu, tak i pro doplnění zvuku. "Bassman produkuje hutný zvuk a Vox je zase velmi konkrétní. Což je třeba vynikající u dvanáctistrunného Rickenbackera."
K ukázce samé lze jen podotknout, abyste ji zkusili nevybrnkávat, ale zahrát trsátkem s kontrolou strun, které nemají znít. Ideální je to zkusit na dvanáctistrunnou kytaru. Jednotlivé tóny drženého akordu nechejte proznívat až do dalšího úhozu pravou rukou. Ukázka je intro k The Waiting a najdete ji např. na velmi dobré kompilaci Greatest Hits (MCA).
