12/2006

Editorial

  • Zase jsem hrál na řízkárně. Trvalo jim třicet minut, než nás sestřelili. Místo plánované hodiny. Ale mohlo to být klidně i míň. Hráli jsme příliš nahlas. Parket zel prázdnotou, ačkoli v klubech to bývá většinou naopak. Zato okolo švédských stolů to vypadalo jako hroznové víno. Pěkně jsme si to vyžrali, protože jsme byli určeni produkcí jako první... Po nás šli umělci z obrazovky a hned bylo plno tanečníků, ale jestli to bylo uměleckou produkcí, nebo lihovými nápoji, nejspíše obojím. Karbanátky v povidlové omáčce si však našinec jen tak nedá, to vám tedy povím. Zase musím říci, že tucet takových kšeftů do měsíce a člověk by nemusel do háku, tedy pokud si nešetří zrovna na gibsona nebo pearly. Snad jen přijímací zkoušky na konzervatoř jsou ještě o něco nepříjemnější než hraní pro studené čumáky na firemních večírcích. Fikce, nebo reálie rozvitého českého kapitalismu, kdo ví?

    Stejně jako se musíte rozhodnout pro koho hrát, tak se mnozí velmi pečlivě a poctivě rozhodují na co hrát. Jedním z dilemat, které se nabízí, je vybírat nástroj podle staří; tedy vintage versus moderní nástroje. V Tématu měsíce se nad nástroji z tohoto pohledu zamýšlí Štěpán Gruchala. V závěru pak dává ke zvážení, jak může být pro muzikanta důležité vlastnit prastarý originál, uměle zestárlou repliku nebo nový nástroj protáhnout třeba myčkou na auta. Vzpomínáte, když Radim Hladík testoval uměle zestárlého gibsona, který stál okolo sto šedesáti tisíc? Docela se mu líbilo, jak kytara hrála, ale příliš nechápal, proč by měl dávat osmdesát litrů navíc, když si ji může otřískat sám při hraní na koncertech. A možná tady je zakopaný pes. Koncertování a hraní pro lidi udělá vintage ze všeho nejvíc, čas pak běží podstatně rychleji, než když se kapela ve zkušebně připravuje každý týden na své dva koncerty za rok, z čehož je jeden mejdan pro kamarády a druhý...

    Takže až si k Ježíšku budete přát vintage nebo modernu, ať pod stromečkem najdete hlavně kupu koncertů pro plné sály lidiček, kteří budou chtít poslouchat vaši muziku. Hezký nový rok.

Články v tomto čísle