11/2006

Editorial

  • Hudební veletrh je za námi a my vám přinášíme malé výstavní ohlednutí. Letos jsme se soustředili více na lidi, kteří veletrh navštěvují. V Tématu měsíce i na cédečku naleznete řadu rozhovorů se známými i méně známějšími muzikanty a naše otázky se nenesly v obligátním duchu: Jak se vám na veletrhu líbilo? Ale zajímalo nás spíše, co si muzikanti myslí například o hudebním vzdělání či názory na hudební nástroje označované těžko přeložitelným „handmade“... Fotografové se činili, a tak i obrázků je hodně. Chcete-li si připomenout atmosféru Huvelu, tak video na CD, které pro vás připravili Michal Snížek a Radek Hoppe, je tou správnou volbou.

    Uzavřeli jsme čtenářskou anketu, ale vzhledem k její důležitosti jí věnujeme samostatný článek v příštím čísle včetně uveřejnění jmen vylosovaných čtenářů. Určitě nám vaše odpovědi na otázky ankety pomohou najít cestu, která bude vyhovovat většině z vás – čtenářů a pomůže nám najít ta správná řešení při sestavování jednotlivých čísel, aby Muzikus plnil roli pomocníka na vaší cestě hudební kariérou.

    Rád bych se nyní zastavil nad novým seriálem, který pro vás připravil Tomislav Zvardoň. Název, který zvolil s humornou a lehce černou nadsázkou – Tomislavova pitevna, tady označuje jeden ze základních kamenů učebního procesu snad každého muzikanta. Analyzováním a pitváním muziky, která se vám líbí a hrají ji vaše vzory, se lze dobrat mnoha tajů, jež si muzikant musí objevit sám pro sebe a nikdo mu je do hlavy nenalije. Protikladem může být námitka týkající se originality. Bezmyšlenkovité opakování frází či hudebních postupů bez pochopení může pro mnohé být argumentem, aby se tímto způsobem hudbou nezabývali a vsadili na vlastní invenci. Bohužel mnohdy nemusí jít o nový nápad, ale o inspirování se podvědomě naposlouchanou hudbou například z mládí... Pitevna, jak jsem si přečetl první díl, má ale větší ambice a tendenci jít dál. Dokázat zahrát nastudované sólo či beglajt zobecnit, najít zákony ať rytmické, harmonické nebo melodické, pochopit vnitřní stavbu a hudební logiku, pochopit práci z výrazovými prostředky jako jsou kontrasty v harmonii, dynamice, rytmice a barvě zvuku. I když Tomislav je především kytarista, tak zde tento fakt ztrácí význam, protože konkrétní nástroj disponuje konkrétními omezeními, které hru na něj dělají sice jedinečnou, nicméně respektování hudebních zákonitostí se nelze vyhnout. Kdo z vás to myslí s hudbou vážně a není řekněme „přírodní“ talent (ruku na srdce, těchto „exotických zviřátek“ je velmi poskrovnu), tak toto je pro něho jedna z cest, která sice klikatě a klopotně, ale zaručeně vede k dobrým výsledkům. Hezké pitvání nejen s Tomislavem.

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 26. 10. 2006

Články v tomto čísle