Yllasova almara XI - z pozůstalosti žijícího strýčka
Rok 1954 je všeobecně považován za zrození hudby, zvané rock´n´roll. V této souvislosti se často mluví o nahrávce písně Rock Around the Clock, kterou natočil americký zpěvák Bill Haley a jeho The Comets.
Jaká však byla situace na opačné straně světa, tedy za železnou oponou, takřka "Na východ od ráje"? Že ani u nás nezůstaly ležet ladem první snímače a zesilovače, přesvědčivě dokumentuje už článek Elektrifikovaná kytara (Yllasova almara III, Muzikus 3/2006). Daleko větší překvapení (snad největší od objevu Paula Schenzera, že rap vznikl v revolučním Rusku) přinesl nález v jedné z Yllasových krabic od bot značky Svit Gottwaldov. Pod vrstvou notových papírů s neumělými záznamy těch nejotřískanějších dobových hitů, mezi kterými nechyběla ani pověstná Dajána (tedy Diana, se kterou se proslavil mladík jménem Paul Anka), jsem našel skvost - fotokopii schématu opravdového zesilovače Made in USSR. A to samozřejmě elektronkového, s dvojčinným koncovým stupněm, postaveného na sovětských ekvivalentech amerických osmikolíkových elektronek! To by ještě nebylo nic zvláštního, nebýt data pořízení fotokopie - 1954. Ano, zde je důkaz, že podmínky pro vznik rock´n´rollu, alespoň co se týče technické stránky věci, byly v USA i v SSSR v kritické době podobné. Leo Fender sice vyráběl svá komba za oceánem, ale podle návodu si lampáč se dvěma koncovkami typu 6L6 a dostatečně citlivým vstupem k dosažení správného "overdrive" mohl postavit každý alespoň trochu inteligentní pionýr. Nenechme se zmást konvenčními zdroji signálu na obrázku, jako byl elektrický gramofon nebo mikrofon. Jak je však vidět z další ukázky ze seriózní publikace Kniha vedoucího, v SSSR byly v hudební výchově mládeže preferovány spíše nástroje dechové a bicí, tedy na elektrické síti zcela nezávislé. Kdo ví, jak by dnešní rocková hudba vypadala, kdyby se ve světovém měřítku prosadily elektrifikované balalajky série "Estrada Standard" nebo "Sibir Kastom"...?