Když slyšíte hrát Gonzala Rubalcabu, jakoby před vámi stál celý orchestr. Rytmická pregnance, používání klavíru jako perkusivního nástroje spolu s vybroušenou technikou nezapře kubánské kořeny. Gonzalo je opět jedním z typických příkladů, že nejlepší klávesisté jsou původně bubeníci – patří mezi špičku současných jazzových klavíristů a skladatelů. Dokáže velmi nápaditě zpracovávat původní kubánskou lidovou hudbu. Ve skladbě spojuje jazz, evropské klasické vzory a kubánské vlivy. Na koncertech rád kombinuje žánry – jeho aranžmá písně Imagine z alba Images (1992) působí v kontextu expresivních kompozic velmi příjemně.
Během své kariéry spolupracoval s těmi nejlepšími: Julio Barreto, Charlie Haden, Joe Lovano, David Sanchez, John Patitucci, Denis Chambers, Jose Armando, Ignacio Beroa, Luis Felipe Lamoglia atd.
Již od 90. let 20. století patří mezi „prvoligové?“ hráče. Desek vydal také slušnou řádku, ovšem dle vlastních slov si nejvíce cení alba Live in Havana (1986), kde spolupracoval s bubeníkem Horatiem „El Negro?“ Hernandezem.
K poslechu doporučuji desky Images (1992), Flying Colors (1997), Antiguo (1998), Inner Voyage (2001) a Supernova (2002), poslední dvě jmenované byly nominovány na cenu Grammy v kategoriích nejlepší latin jazz album a nejlepší instrumentální kompozice.
Klávesy (ačkoli je převážně klavíristou, přece jen se klávesám nevyhýbá): Yamaha Motif 7 a Yamaha DX–7.
