Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 9: harmonie (2. část)

Dnes se podíváme na ladění jednotlivých nástrojů, které nás zajímají nejvíce.

A co to má společného s harmonií?

Dost. Pro skladatele je to naprosto nezbytná záležitost a co se týče muzikanta, tak ten by měl mít o zákonitostech ladění jiných nástrojů než zrovna toho svého aspoň přibližnou povědomost. A to říkám hodně jemně.

Což tedy znamená, že to souvisí s rozsahy nástrojů a také s tím, že některé nástroje se jinak zapisují do not a jinak znějí ve skutečnosti. Třeba kytara.

Ano, ta, i když ji zapisujeme "normálně?", bez nějakých předchozích speciálních úvodních značení, zní ve skutečnosti o oktávu níž. Pojďme na to popořádku. U klavíru nebo kláves s nepřetransponovaným laděním zazní po úhozu na klávesu c opravdu tón "c?". U některých nástrojů je to ale jinak.

Třeba u kytary, tam zahraji tón "c?" na prvním políčku h-struny, ale ozve se mi v podstatě, na základě soustavy ladění podle komorního "a?", tón "C?". Je to tak?

Ano a při zápisu kytary do not musíš s tímto faktem počítat. Kytara se notuje o oktávu výš, než zní.

A když nejde zrovna o oktávu, ale o určitý interval?

To už chce trochu zběhlost v psaní not. Těmto nástrojům se říká transponující a jde o to, že třeba altový saxofon Es transponuje o velkou sextu dolů. V praxi to znamená, že na napsanou notu "c?" v notové osnově zazní u tohoto nástroje tón "Es?". A naopak, pokud chci, aby opravdu zazněl tón "c?", musím napsat...

... tón o velkou sextu výš. Takže by šlo v tomto případě o tón "a?"?

Vidím, že není co řešit.

Není to ale všechno tak trochu zmatek?

Není. Muzikantům to totiž usnadňuje orientaci v zápisu, protože nemusejí transponovat. Podívej se ještě na přílohy!