Nadhled Rickyho Lawsona - rozhovor s mnohonásobným držitelem Grammy

Nadhled Rickyho Lawsona - rozhovor s mnohonásobným držitelem Grammy
Nadhled Rickyho Lawsona - rozhovor s mnohonásobným držitelem Grammy

Na frankfurtském veletrhu natrefíte na ledakoho. Na stánku firmy Pearl se v zasklené zvukotěsné kukani konal seminář Rickyho Lawsona.

Narozdíl od mnoha kolegů začal hrát na bicí poměrně pozdě, až v šestnácti letech. Evidentně se mu však na bubenické stoličce zalíbilo a brzy hrál s lidmi jako Phil Collins, Michael Jackson, Whitney Houston, Stevie Wonder, Al Jarreau, George Benson, Bette Midler, Lionel Richie, George Duke, The Brothers Johnson nebo Quincy Jones. Nevyhýbal se žádnému stylu, což z něj dodnes činí jednoho z nejvyhledávanějších studiových hráčů - jeho žánrový záběr sahá od country přes pop, R&B, funk a latinsko-americké rytmy až k jazzu. Byl zakládajícím členem legendárních Yellowjackets, s nimiž v roce 1986 získal Grammy. Nezůstalo u jediné, naopak, cenu mu vynesly například i Steely Dan Two Against Nature, Renaissance Lionela Richieho. To je dost důvodů na to, nechat si podepsat reklamní pohled a položit pár otázek.

 

Co považujete při hře za nejdůležitější?

Udržet si nadhled, hrát dobrý feel a timing a udělat všechno pro to, aby hudba, kterou hraji, zněla dobře. Důležité je uvolnění, je dobré se rozcvičit a mít dostatek techniky, aby bylo v případě nutnosti kam sáhnout, to pomáhá udržet nadhled. Hlavně je důležité se při hraní bavit, to jde ruku v ruce s uvolněním. Když se bavíte vy, baví to i publikum.

 

Rozcvičujete se nějak?

Ano, dělám takový ten klasický stretching, to pomáhá, zvlášť když hrajete na dobrý nástroj. To pak má člověk více výrazových prostředků, lépe se slyší a hra je proto uvolněnější.

 

Máte nějaký vlastní systém jak cvičit, který byste doporučil?

To je individuální. Důležité je si uvědomit, že každá hudba má nějaký groove, nějaký rytmický vzorec, který je jí vlastní - tedy alespoň já jsem o tom přesvědčen. Když ho objevíte, máte vyhráno. Musíte ho rozkrýt a zajistit, aby vyzněl dobře. Potom si můžete přidat cokoli dle vlastního vkusu, pokud vám nechybí technika.

 

Kdo má podle vás nejsympatičtější groove?

Výborných hráčů je spousta, mě hodně baví Harvey Mason, samozřejmě jazzoví velikáni typu Buddy Rich nebo Elvin Jones.

 

Slyšel jste v poslední době nějakou nahrávku, která vás oslovila?

Pro mě je důležité, aby na desce byly v rovnováze tyto věci: kompozice, melodie a náboj. Pak je to zpravidla vynikající nahrávka. Dost poslouchám staré věci, kde se tato rovnováha povedla, výborně působí Peter Gabriel, ty nahrávky mě hodně naučily.

 

Hrál jste na bicí značky Remo, teď ale "kopete za Pearl". Proč jste změnil značku?

Chtěl jsem pořádat kliniky a Remo tehdy nemělo žádný takový program, kdy by člověk mohl vyjet ven do různých zemí a učit. Několikrát slibovali, že něco takového uspořádají, ale nakonec z toho vždycky sešlo, což mě mrzelo, když jsem viděl, jak to ostatním firmám funguje.Tak jsem si našel firmu, která tyto aktivity podporuje. Zastávám názor, že je potřeba trochu pomoct další generaci hráčů, a tím se s nimi potkat, je to výhodné a inspirující pro obě strany.

 

Na jaké nástroje teď hrajete?

Používám střídavě Pearl Masters Studio a Pearl Masters Custom. Ale chystám se vyzkoušet Masterworks a Reference.

 

Na čem teď pracujete?

Dodělávám svou další sólovou desku, kde působí i nějací další lidé z původní sestavy Yellowjackets. Udělali jsme takový reunion koncert, kde jsme hráli staré věci, stále fungují.

 

A jak jste na tom se cvičením? Cvičíte?

Ne tolik, kolik bych měl.

 

Jaké materiály byste doporučil?

Záleží na tom, co chcete zlepšit. Učím dvanáctileté děti i pětačtyřicetileté dospělé.

 

Dobrá, předpokládejme, že jsem začátečník, přijdu za vámi a řeknu: "Hey man, viděl jsem tě včera v televizi, chci, abys mě učil." Čím začnete?

Právě tím, že zjistím, kde jsou vaše mezery, což je zejména u těch mladších timing. Pokud člověk zvládá timing už v začátcích, tak je to skvělé, neboť to je důkaz toho, že "je to v něm".

 

Jak na tom tedy pracovat?

Metronom a opakování. Vše spočívá v opakování, dril pořád dokola, pomalé tempo, na němž začnete, potom teprve zrychlit. Tak si vytvoříte pevné základy a udržíte nadhled při koncertě...

Psáno pro časopis Muzikus