Když v roce 1994 uvedla na trh japonská Tama novou řadu Starclassic, bylo na první pohled jasné, že tu jde o něco víc než jen o pár designových úprav zrealizovaných v rámci stávajícího výrobního programu pro pouhý pocit aktuálnosti a inovací v jednání s obchodními partnery.
Původní odvážná idea s potlačením značky Tama ve prospěch samotného názvu řady jako soběstačného nového jména při prezentaci na trhu sice vzala za své, ale i tak získalo označení Starclassic výlučnost nejen v rámci katalogu svého výrobce. Nešlo jen o použití závěsného systému bubnů mimo jejich korpus – u Tamy v podobě Star Cast, ale o celkově „poučenou“ cestu koncepce stavby korpusů zpět od masivních silnostěnných tubusů k tenkým konstrukcím po vzoru „old school“ souprav 60. a 70. let.
V první generaci existoval výběr mezi třemi modely v závislosti na materiálu: Starclassic Maple, Starclassic Birch a Starclassic Performer z levnějšího materiálu basswood. Zákazník získal variabilitu širokého výběru průměrů i hloubek (například u tomů byly od začátku v nabídce u verze Maple čtyři různé hloubky u každého průměru, nyní je volitelných možností hloubky korpusu u Bubinga a Maple dokonce pět). Úspěch a vyváženost koncepce souprav Starclassic dokazuje i to, jak dlouho se beze změn udržely ve výrobním programu firmy na prvním místě zájmu.
S drobnějšími „nevěrami“ používám soupravu Starclassic Maple už desátý rok. Vedle javorové verze jsem dostal dobře do ucha i březové korpusy (v druhé generaci zařazené pod označení Performer) a v porovnání s klasickými březovými bubny mě překvapily svojí vřelostí a zvukovou hloubkou. Proto jsem byl velmi zvědav na kombinaci dvou dřevin v rámci jednoho korpusu Starclassic. Když jsem zhruba před třemi lety zaregistroval „limited edition“ verzi Starclassic Exotic, bylo jasné, že i plošně inovované novinky v nabídce na sebe nedají dlouho čekat. Očekávání se potvrdilo a původně malosériová special verze s bubingovým korpusem a ladicím mechanismem Omni-Tune, která se objevila v nabídce Tama Exotix pro trh USA, se stává oficiální vlajkovou lodí strategie Tamy. Verze Performer, jak bylo řečeno, už jednou ve své dvanáctileté historii došla proměny. Nyní nastává další změna. Místo celobřezových korpusů teď tvoří tělo bubnů kombinace břízy a bubingy (která zaplňuje vnitřní část korpusové stěny).
Nové Performer B/B (Bubinga-Birch) mají také několik designových změn v hardwarovém osazení. Za jednu z nejvýraznějších lze považovat novinku v podobě posuvného tom-holderu směrem k hráči a od něj. Jde jistě o inspiraci systémem posuvné kolejnice Sonor Designer, zde ovšem technické řešení zůstává v rámci konstrukce samotného holderu a vizuálně je zachována příjemná subtilnost klasických bubnových přírub. Nového designu i konstrukce se dočkala také mechanika struníku u malého bubnu a jistě by se dalo pokračovat v hledání dalších nových detailů... Na první pohled nejnápadnější novinkou v hardwaru je změna designu Star Cast úchytů, které jsou vhodněji vytvarovány pro snadnější přiblížení větších tomů k sobě, a navíc přešli designéři od původních industriálně působících černých prstenců k chromové a nenápadněji působící podobě.
Na rozdíl od celobubingové verze není u Performer B/B použit nový průchozí systém ladění obou blan ovládáním seshora. Musím uznat, že se na první pohled tato novinka jeví zajímavou. Hráč není nucen při ladění snímat tomy a snare ze stojanů a obíhat soupravu kvůli napínání přední blány. Vše obstará utahováním jedné z částí duálního napínacího systému umístěného na jemu bližší straně bubnu. Otázkou je, nakolik se nový mechanismus osvědčí při dlouhodobém používání, a také jde o to, že většina ladicích postupů stejně vyžaduje kontrolní poklep a poslech obou stran... Bubingo-březová verze toto dilema ale neřeší a klasické mini-mušle Starclassic drží spolehlivě pomocí napínacích šroubů lité ráfky, které jsou dle dobrého zvyku osazeny jak na malém bubnu, tak i na tomech. Velký buben má pochopitelně ráfky dřevěné a i u nich je dodržena pravidelnost vnitřní výstelky korpusů Starclassic Performer B/B bubingou.
Starclassic se hlásí k odkazu vintage nástrojů a jedním z prvků jsou například okrajové výstuhové prstence. Ty jsou ale bohužel v nabídce pouze u Maple verze. Březovo-bubingová verze možnost volby prstenců nenabízí, jde o kombinaci sedmi vrstev o celkové síle 6 mm, z nichž čtyři vnější patří bříze, tři vnitřní jsou z bubingy. Velký buben má korpus silnější, zde jej zesiluje jedna vnější vrstva břízy navíc a šuplerou byste naměřili rovných 8 mm.
Testovaná souprava čítala 22 x 18?“ velký buben, závěsné tom tomy 10 x 8?“, 12 x 9?“, 14 x 11?“ a malý buben 14 x 5,5?“ a je tedy typická pro „nový standard“. Její barevné provedení je označeno jako Dark Cherry Fade, jde o módní „přelivovou“ úpravu a do červena namořená březová kresba pod hlubokým lakem vypadá opravdu lahodně.
Na rozdíl od původních Starclassic, které byly na tomech osazovány jednovrstvými čirými blánami, jsou nyní tomy osazeny dvouvrstvými Evans G2, které se více přibližují představám o moderním masitém zvuku. Evans G1 jsou pak na spodní straně bubnu jako barevně vyvážené rezonátory. Osazení celé soupravy profi blánami s víceméně módním zvukem podtrhuje její zaměření a po zakoupení rozhodně není nutné okamžitě měnit firemní „převozky“.
Díky dvěma vrstvám, které G2 mají, jsou u tomů omezena nežádoucí přeznívání, jež často dělávají vrásky na čele zvukařů. Svůj podíl na vyváženém sustainu nesou i zkrácené hloubky korpusů. Úder se otevírá rychleji než u někdejších „power“ rozměrů a sustain se zavírá plynule a „včas“. Tomy jsou melodické, dají se však vyladit i do vyloženě hřmotné bigbítové rány, která nemá jasný fundamentální znělý tón a buben přitom nepřichází o svůj frekvenční prostor a hloubku. To je samozřejmě velmi důležitý faktor. Dalším je míra „tolerance“ k extrémnímu vyladění. Velmi bezpečně tak při zkoušení libovolné soupravy rozpoznáte špičkový nástroj od průměru. Zatímco druhý z těchto případů má v ladění nahoru i dolů poměrně omezený prostor, po jehož překročení se buben rezonančně zavře (nadladění), nebo barevně rozplizne (podladění), špičkový buben si udrží svůj charakter a vyvážený sustain i v těchto extrémních vyladěních. Tomy u dnes testované soupravy obstály na jedničku. Zkoušel jsem samozřejmě i osazení charakterově odlišnou jednovrstvou pískovanou blánou a výsledek mě potěšil výrazným příklonem k ambientnějším možnostem použití soupravy. Očividně se zde prosadil projasněný frekvenční charakter břízy.
Porovnával jsem tomy i s jejich javorovou verzí a překvapilo mě, že především v nižších a středních laděních byla lahodnost zvuku Performer B/B srovnatelná s téměř dvojnásobně dražšími Maple... A ve srovnání s celobubingovými Omni Tune u mě vřelostí a ovladatelností tónu jasně vyhrály Performer B/B za poloviční cenu! Velký buben rozhodně za tomy nezaostával. Stálo by sice za to experimentovat s typy blan, zdá se mi, že Genera EQ4 mu zbytečně ubírá na barevnosti a divokosti. Na druhou stranu je pravda, že takto odpovídá buben představě o moderním nabasovaném a plastickém šlapáku.
Trochu zklamáním však byl při takto nastavené míře kvality malý buben. Je přece jen zvukově o trochu „placatější“ než jeho šťavnatě barevný a sytý javorový bratr. Zbytek soupravy by si možná k sobě zasloužil javorovou verzi. Nicméně variabilitou ladění a typickým charakterem rimshotu i témbrů u kraje blány se i bubínek Performer B/B naplno hlásí k hrdé rodině Starclassic.
Co nám familie Hoshino Gakki připraví za příjemné překvapení příště? Mám své tušení, ale protože jsem plexisklové Tama Starclassic Mirage zatím jen zahlédl v limitované nabídce pro USA trh, nechci předbíhat. I když víme přece, jak to bylo s bubingou...
Info:
Nová varianta linie Performer v řadě Tama Starclassic. Původně celobřezové korpusy v novinkové verzi B/B kombinací s bubingovou vrstvou výrazně získaly na hloubce a vřelosti.
Cena setu v testované konfiguraci je 54 180 Kč.
Plus:
Performer B/B jsou zvukově srovnatelné s celojavorovou verzí Starclassic při zachování téměř poloviční pořizovací ceny
Mínus:
malý buben Performer B/B je o poznání plošší a méně lahodný než jeho javorová obdoba
