10/2011

Editorial

  • Interpretace, hraní licků, improvizace, mechanické přehrávání notiček, invence, aranžování, kopírování bez nápadu... a našla by se řada dalších výrazů, které se používají, když hodnotíte výkon jiného muzikanta. A že nám posuzování jde dobře, určitě víte sami z vlastní zkušenosti. A nebýváme často daleko od shazování či posměchu. Každý muzikant většinou přesně ví, jak by to mělo být. Co se mu líbí a co ne, jak by to udělal, kdyby... Mark King pro Muzikus natočil video ze svého domácího studia, kde můžete vidět, že je to opravdu střelec. Prostě umí. V rozhovoru ovšem na otázku, jak dosáhnout téhož, co umí on, odpovídá, choďte na pivo nebo na ryby. Ale přeci se to hraní někde musel naučit. Proč vlastně případné zájemce o virtuozitu posílá na pivo, když musel cvičit jako blázen? Přesně proto, aby si sedli a rozebrali, jak a co se má hrát, na co a s jakým feelingem. Jenže tipuji s malinkou změnou: Nechat na pokoji kolegy muzikanty, ale položit na „oltář myčky“ vlastní hudební produkci. A tady bývá kámen úrazu. Bude asi hodně těžké poslat svoje hudební miminko do stoupy, když jste se s ním piplali tolik nocí, tón po tónu, takt po taktu... vždyť jste tam použili ten skvělý prstoklad, co již pět let pilujete,nemluvě o super zvuku vašeho nového komba. To přeci musí, musí jít poslouchat! Ale někde v koutku hudební dušičky se krčí vaše kritické hudební já, nápadně připomínající Honzu Rejžka, a udušeno duchnou skladatelského sebevědomí křičí: vždyť to se nedá poslouchat! Nakonec mi určitě dáte za pravdu. Budete-li poslouchat více Rejžkovy rady než vlastní ego, bude asi vaše další práce a cvičení vypadat úplně jinak než v opačném případě. A já si říkám, jestli takhle nějak to Mark King nemyslel. Víc přemýšlet a hudbu mít spíš v hlavě než v rukách, jak se s oblibou říká. A kde jinde se může lépe přemýšlet, než na rybách. Ale to nesmějí brát. Jinak budete mít namožené ruce od podběráku a doma si ani nebrnknete. Tak vám přejí špatný úlovek a spoustu poslouchatelné hudby.

Články v tomto čísle