Za dřevem zebřích pruhů musíme samozřejmě podniknout výlet do Afriky. V zemích, jako je Kamerun, Gabon nebo Kongo, je domovem strom Microberlinia brazzavillensis z čeledi bobovitých rostlin. Pod obchodním názvem zebrano nebo také zebrawood, zingana či amouk se však může skrývat také jiný zástupce rodu nebo dokonce zcela jiná dřevina. Dorůstá výšky až 45 m a průměru kmene kolem 1,5 m. Jádrové dřevo má světle zlatožlutou barvu a úzké, pravidelné a souběžné tmavě hnědé až téměř černé žilkování, které vytváří charakteristické zebrovaní. Typické „zebří“ pruhy mohou být vzácněji i zvlněné, v závislosti na růstu dřeva. Uložení vláken je střídavě točité nebo vlnité a textura hrubší, s lesklým povrchem. Má poměrně velké a otevřené póry. Měrná hmotnost dřeva po usušení (asi 10 % vlhkosti) se pohybuje kolem 740 kg/m³. Suší se obtížně právě kvůli střídání silnostěnných a tenkostěnných vláken v textuře a snadno dochází k deformacím. Po usušení se chová již poměrně stabilně. Zejména při broušení musíme myslet na odlišnou tvrdost tmavých a světlých pruhů, docílit dokonale rovné plochy není snadné. Pach dřeva při obrábění je mnohými přirovnáván k „vůni“ exkrementů či spáleného cigaretového filtru. I když jsou tato přirovnání přehnaná, měli bychom si dávat pozor na možné alergické reakce organismu. Pro velmi atraktivní vhled je dřevo používáno především na zadní a boční desky akustických kytar, na hmatníky nebo horní desky korpusů elektrických kytar a baskytar. Vytváří pěkný, plný tón spíše temnějšího charakteru. U akustických nástrojů můžeme někdy pocítit lehkou absenci na výškách. Zebrano je v omezené míře používané širokou skupinou výrobců. Řídnutí populací těchto stromů ve volné přírodě reflektuje také zařazení dřeviny do červeného seznamu ohrožených druhů - IUCN , v kategorii „zranitelný druh“.
