Ibanez SR2010ASC - šestistrunný hybrid

Známe bezpražcové baskytary, známe klasické (pražcové) baskytary, ale Ashulu ještě neznáme. Impozantní šestistrunná baskytara v sobě totiž snoubí oba světy - pražcový i bezpražcový. Pojďme si představit výroční model tohoto inovativního nástroje. Hybridní polopražec? Znám.

Ibanez SR2010ASC neboli Ashula (což mimochodem zní jako jméno pro pavoučí monstrum pojídající zbloudilé poutníky někde v temné jeskyni) je unikátní model nástroje, který je určen pro experimentátory a hledače nových možností v herních dispozicích tak klasického nástroje, jako je baskytara. Koncept polopražcového hybridního nástroje ale v Čechách kupodivu není takovou horkou novinkou. Vím, že už léta používá sedmistrunný polopražec Petr Vavřík z Buty, který si tento koncept sám vymyslel a nechal zrealizovat kytarářem Josefem Váchou. Ashula je sice šestistrunka, ale v podstatě se jedná o čtyřstrunnou pražcovou baskytaru (ladění E, A, D,G) se dvěma přidanými bezpražcovými strunami (v ladění D a G). Petr Vavřík má ještě zajímavější koncepci, kdy vrchní dvě struny jsou kytarové - D a G, ale jsou podladěné o tón dolů na C a F. Ty jsou pražcové a podle slov samotného Petra Vavříka slouží k hraní dvojhlasů pod zpěv Radka Pastrňáka. Prostřední tři struny jsou bezpražec a spodní dvě struny jsou opět pražcové, aby tam byl ten „bigbít“. Pokud se týká vylepšováků a vychytávek, tak na to jsme my Češi experti a povedlo se nám tímto dokonce předběhnout Japonce...

Konstrukce a elektronika

Ale zpátky k naší Ashule. Tělo je vyrobené z light ash, což si překládám jako „lehký“ jasan. Zpravidla se jedná o nějakou verzi bahenního jasanu, což by odpovídalo i v našem případě. Tento typ jasanu má ve svém frekvenčním pásmu hodně výšek a vyšších středů, takže tóny hodně „střílí“. Velikost těla je poměrně značná, ale z estetických důvodů tomu ani jinak být nemohlo, protože šestistrunný široký krk by vedle malého těla vypadal ještě více monstrózněji. Krk je z pěti kusů v kombinaci dřev jatoba a bubinga. Doplňuje ho hmatník z palisandru, menzura je třicet čtyři palců a k rozletu čtyřiadvacet pražců. Kobylka je typu Mono-Rail IV. Oddělení kolejnic a kamenů pro každou strunu zvlášť má za následek lepší artikulaci hraných tónů, protože nedochází k interferenci mezi jednotlivými strunami. Hardware je vyvedený v efektním tmavém chromu. Elektronika je aktivní, napájena jednou devítivoltovou baterií, ke které je praktický přístup pomocí výklopného šuplíku na zadní straně těla. Snímače byly navrženy speciálně pro tuto baskytaru. Jsou tvarově vyvedeny jako singly, ale ve skutečnosti se jedná o dvoucívkové humbuckery typu Sonic Arch s keramickými magnety. Černé plastové potenciometry slouží k ovládání pražcové sekce - hlasitost, poměr mezi snímači, basy a výšky - a dva chromové potenciometry ovládají hlasitost a tónovou clonu dvou bezpražcových strun. Pro ty je určený i zvláštní mini snímač (opět typu Sonic Arch) u kobylky.

Zvuk a hratelnost

Když jsem Ashuly uviděl poprvé, trochu jsem se zděsil šestistrunného krku a vzpomněl jsem si na svá učební léta se šestistrunkou v ruce. Ten krk je prostě hodně široký a vyžaduje od vaší levé ruky zvýšenou pozornost. Rozeběhl jsem se k prvnímu licku a zastavil se u bezpražcových strun. Zdvojené struny D a G vám neumožní pohyb jako u klasicky naladěné šestky, kdy máte přidanou spodní strunu H a horní strunu C. Takže to chtělo si pohrát a postupně objevovat zapojení bezpražcových strun do omezeného chápání pražcového modelu. Bezpražcová sekce strun zní na Ashule opravdu dobře. Tónová clona vám umožní si nastavit krásný měkký mňoukavý zvuk a nástroj začne opravdu zpívat. Kupodivu jsem měl problém spíše se zvukem pražcové sekce. Keramické magnety ve snímačích a jasanové tělo dávají vyniknout zejména výškám a vyšším středům, které při razantnější hře (anebo při slapu) mají nepříjemný zvukový průběh. Chtělo to více práce s ekvalizérem na zesilovači a došlo i na kroucení potenciometry na nástroji, což je pro mě většinou poslední možnost, jak hledat ten správný zvuk. Když zkrotíte svou techniku a zacházíte s Ashulou jemně, tak se vám odmění hezkým, měkkým zvukem i na pražcové sekci. Celkovou koncepcí se ale rozhodně nejedná o nástroj pro rockery nebo energické hráče. Její využití bude v jazzu, latině, funku a fusion. Ideální pro efektní melodická intra, unisona s dechovými nástroji a pro zasněné klávesové pasáže...

Závěr

Ibanez Ashula je rozhodně použitelným progresivním nástrojem, kde se podařilo prakticky skloubit výhody pražce a bezpražce v jednom balení. Jak je u firmy Ibanez zvykem, nástroj je dokonale technicky zpracován, má výbornou ergonomii a hratelnost a dovoluje i technicky náročnější hraní. Ashula je vhodná i pro hráče, kteří ještě v životě nehráli na bezpražec. Díky značkám na hmatníku a dvěma strunám vás snadnou cestou uvede do nového basového světa.