12/2012

Editorial

  • V redakci nám tady stojí pult, mixážní digitální pult poslední generace, ale když si ho srovnám s pulty před mnoha lety, tak se vlastně od nich ani moc neliší. Teda myslím na pohled. Stejný tvar, šavle jedna vedle druhé, spousta čudlíků, zadní stěna vyplněná konektory… I na váhu to vychází dost podobně. Nakonec ani princip celé věci se nezměnil. Z jedné strany do pultu nastrkáte canony a jacky od celé kapely a na druhé straně z hlavního výstupu vykrmíte PA systém. Nic nového pod sluncem. Ani cena není nijak odlišná. Tento stojí okolo sedmdesáti tisíc a v takové relaci byste tenkrát taky takový pult našli. Asi víte kam mířím. Ano, díky digitálnímu zpracovaní zvuku to uvnitř takového pultu vypadá dnes trochu jinak. AD/DA převodníky, procesor, paměti… zkrátka počítač se vším všudy. Ani toto již dnes není žádnou horkou novinkou. Pokud tuším dobře, tak první digitální pulty se objevují od roku 1987 a stalá za tím firma Yamaha s modelem DMP7. Důvod, proč ten pult v redakci máme, souvisí ještě s jednou věcí, která dnes hýbe světem a za kterou stojí další obří společnost, Apple. Dotykové displeje…

    Zaujalo nás totiž ovládání pultu pomocí iPadu či iPhone. Funguje to… nefunguje? A jak vůbec? Po rozbalení jsme chvíli tápali, jak to cele propojit a zadrátovat. Nicméně po chvilce, když to člověku dojde, tak už to šlo snadno. A nutno říci, že se vše chytilo bez nějakého nastavovaní. K propojení počítače, který je také potřeba (na něm běží ovladače a software), a routeru s wi-fi stačí obyčejné síťové kabely. A pak už vzduchem se iPad přes wi-fi propojí s pultem. Pocit to byl hezký. Ťuknete prstem ve „virtuálním pultu“ na tlačítko Mute a na pultě i v počítači na monitoru se oba aktivují také. Taháte za ovladače po skleněném displeji a to vše se ihned odehrává stejně i v reálu. Hned jsem si přidal basy u Dazed and Confused, aby pěkně duněla. A pak už se honí hlavou, jak to všechno využijete při koncertu. Při nastavování odposlechů určitě. Zajdete na pódium a hned slyšíte, co z monitorů leze, a můžete to ihned probrat a nastavit ke vší spokojenosti. Jenže to není vše. Do systému můžete připojit i další iPhony muzikantů, a každému přidělit jeho monitorovou sběrnici, ať si ji pěkně ovládá sám. I když tato volba může leckterého zvukaře mírně znervóznit, stejně jako kapelu, když během kšeftu neuvidí zvukaře za pultem. A to už ani nemluvím o tom, když ho, nedej bože, uvidí na baru.

    Hezké Vánoce, a mnozí z vás už vědí, co by chtěli dostat pod stromeček.

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 20. 11. 2012

Články v tomto čísle