Hrajeme si s virtuálními nástroji X
Dva nebo více počítačů
Komunikaci mezi dvěma nebo více počítači můžeme vyžadovat z různých důvodů a pro různé účely. Jedním z možných účelů je například zálohování dat na druhém počítači, využití úložiště druhého počítače, využití výkonu jiného počítače pro zpracování virtuálních nástrojů a efektů v reálném čase a nebo využití jiného DAW na jiném počítači. Variantou pro velká nahrávací studia a velké projekty je propojení většího počtu počítačů, kde každý může pracovat na určité části projektu. Představte si například takové velké show, jako byly Česko Slovenská SuperStar, Československo má talent a podobné. Na jedné stanici se řeší zvuk kapely, na jiné stanici se řeší mikrofony moderátorů a porotců atd.
V závislosti na požadovaném výsledku se bude pochopitelně lišit i způsob zapojení a případné další potřebné softwarové vybavení.
Pokud se budeme bavit pouze o základních možnostech, jako je zálohování dat na jiném počítači a nebo využití úložiště druhého počítače - například pro velké zvukové knihovny - je situace velmi jednoduchá. Stačí vytvořit klasickou počítačovou síť a povolit sdílení dat (file sharing) mezi počítači. Data si pak z jednoho počítače do druhého budeme předávat jako v běžné počítačové síti. Pro možnosti zálohování dat existuje samozřejmě řada různých aplikací, které mohou kompletní zálohování spravovat. Od načasování, kdy se má záloha provádět, až po zajištění toho, že se nebudou přenášet vždy všechna data, ale pouze ta, která byla změněna.
Zajímavější je možnost využití výpočetního výkonu druhého (nebo vícero) počítačů pro zpracování virtuálních nástrojů nebo efektů. Speciální variantou pro toto řešení je již v předchozím dílu zmíněný Museresearch Receptor. Ten lze k počítači připojit ethernetovým kabelem, po kterém jsou vysílána MIDI data z klasického počítače a po stejném kabelu přijímána hotová zvuková data ze syntezátorů nebo efektových procesorů. V okně DAW běží hostitelské prostředí Museresearch UniWire, ve kterém je možné spravovat veškeré nastavení Receptoru, stejně jako kdybychom k němu měli připojenou klávesnici, myš a monitor.
Nicméně pokud se nebudeme bavit o speciálních variantách, je tady možnost i propojení dvou klasických počítačů (je jedno, jestli jsou na platformě Windows nebo Mac a nebo dokonce v kombinaci). Podle mého názoru v současnosti nejlépe tento problém řeší aplikace Vienna Ensemble Pro. Celá filozofie je velice jednoduchá. Ve vašem DAW běží plug-in této aplikace. Do tohoto plug-inu nasměrujete výstupy z audio a nebo MIDI stop. Plug-in přes ethernet komunikuje s hostitelskou aplikací na druhém, třetím nebo čtvrtém počítači (za danou cenu dostanete tři licence). Hostitelská aplikace vypadá jako virtuální mixážní pult, kde každá jedna stopa reprezentuje vstup plug-inu. Každá stopa může obsahovat virtuální nástroj nebo efekty (a nebo samozřejmě kombinaci obojího). Dále lze v mixážním pultu klasickým způsobem směrovat signál do dalších sběrnic (bus, sendy atd.). Výstup z každé stopy může být nasměrován buď do jednoho společného výstupu a nebo zpět do plug-inu. Díky tomu se nám zpět do plug-inu a našeho DAW vrátí buď již smíchaný signál (kompletní mix je proveden pomocí prostředí Vienna Ensemble Pro) a nebo každá stopa samostatně a mix můžeme dokončit opět v DAW.
Veškerá komunikace probíhá přes jeden ethernetový kabel (nebo v případě klasické sítě přes více kabelů a ethernetový switch). Žádné složité zapojování nebo nastavování. Dokonce je možné vytvořit větší počet virtuálních mixů a z různých instancí plug-inů posílat signál do různých mixů. Třeba i pro rozdělení 32bitových a 64bitových plug-inů (aplikace neumí bridgovat). Možností je řada. Komunikace mezi počítači je velmi rychlá (zejména na gigabitové síti). Nicméně pro nahrávání v reálném čase bych to nedoporučil. Hodí se to spíš až pro mixáž, případně editaci mimo reálný čas.
Prostředí mixu se v DAW aplikaci nezobrazuje. Proto je nutné mít i k druhému (případně třetímu a čtvrtému počítači) připojenou klávesnici, myš a monitor. Jako praktičtější řešení se mi ale osvědčilo sdílení obrazovek těchto dalších počítačů na hlavní počítač. Sedím tak stále u jednoho stroje a ovládám všechny ostatní vzdáleně.
Na další možnosti se podíváme zase v dalším dílu.
Software
Použití většího počtu softwarů
Na výše uvedenou část, kdy chceme použít větší počet počítačů, navazuje (a nebo jí možná předchází) stav, kdy chceme použít větší počet softwarů na jednom počítači.
I zde mohou být různé požadavky, jak má tento software pracovat. Buď mají softwary mezi sebou komunikovat a předávat si data, nebo mezi sebou komunikovat nemusí, musí být ale v synchronizaci a budou sdílet stejnou zvukovou kartu a případně i výstup, a nebo ani v synchronizaci být nemusejí, ale budou sdílet stejný zvukový výstup.
Začneme odzadu. Zde se situace liší na uživatele počítačů Mac a počítačů s Windows, respektive přesněji řečeno na uživatele softwarů pracujících s ovladači ASIO a s ovladači CoreAudio (ano i na Macu některé aplikace využívají ovladače ASIO - kromě Cubase a Nuendo, kde je to naprosto logické, je to například i Studio One nebo Pro Tools).
U aplikací využívajících CoreAudio (což je většina aplikací na Mac OS X), je situace jednodušší. I větší počet softwarů může bez problému sdílet a používat jeden ovladač CoreAudio, tedy jednu zvukovou kartu a stejné vstupy a výstupy. U ASIO ovladačů je situace komplikovanější. Dlouho platilo, že dvě různé aplikace nemohly sdílet a využívat stejný ASIO ovladač jednoho hardwarového zařízení. To znamenalo, že dvě aplikace nemohly vysílat zvukový signál na jednu zvukovou kartu, a tedy i na jeden výstup. Dnes je situace trošku jiná. Existuje zde podpora, tzv. multi client, ovladačů ASIO, která tento problém řeší. Ne všichni výrobci ale své ovladače aktualizovali, a tak není tato funkce dostupná všem uživatelům. Pokud budete tuto funkci potřebovat, je dobré před koupí zvukové karty zjistit, zda ovladače tuto funkci podporují. Pokud ji nepodporují, existují univerzální freewarové ovladače, jako jsou například ASIO4ALL, které tuto funkci mají. Ale tyto ovladače, vzhledem k tomu, že jsou univerzální, nemusejí s hardwarem pracovat optimálně (například mohou mít delší zpoždění než originální ovladače, nemusejí nabízet jiné specifické funkce originálního ovladače atd.).
Pokud ovladače vaší zvukové karty nepodporují multi client ASIO a nepotřebujete v jedné ze spuštěných aplikací využívat zvuk v reálném čase, tedy nevadí vám další zpoždění (latence), pak můžete v jedné aplikaci zvolit ASIO ovladače a v druhé například ovladač typu DirectX. Tím lze problém obejít.
Jestliže máme dva softwary, které mezi sebou mají komunikovat, je potřeba, aby si data nějakým způsobem vyměňovaly. Pokud tyto dva softwary nemusejí běžet ve vzájemné synchronizaci, je situace jednodušší. Existuje řada freewareových aplikací, které nabízejí virtuální zvukové propojení mezi různými aplikacemi. Obvykle běží „nad“ oběma (případně vícero) zvukovými aplikacemi a zvuková data se posílají do této aplikace z obou softwarů. A nebo lze takový software jednoduše použít jako bránu - vstup z jednoho softwaru, výstup do druhého softwaru.
Pokud spolu mají dva softwary komunikovat a mají být synchronní, je ideální možností, pokud umí pracovat s tzv. ReWire. To je formát, kdy se jedna aplikace chová jako řídící (ReWire Master) a druhá jako řízená (ReWire Slave). Tyto aplikace jsou následně schopné předávat si veškerá zvuková data a posílají si také informace o pohybu kurzoru v aplikaci. Výstupy aplikace ReWire Slave se rozšíří o výstupy ReWire, do kterých můžeme signál nasměrovat. Naopak vstupy aplikace ReWire Master se rozšíří o vstupy ReWire, do kterých je nasměrován signál z příslušných výstupů ReWire aplikace slave. Díky tomu lze předávat data z aplikace slave do aplikace master. Pro správný chod ReWire je potřeba spustit vždy nejdříve aplikaci master a teprve potom slave. Vždy je potřeba si dobře rozmyslet, která bude hlavní (master) a ze které budeme jen vysílat zvuková data (slave). Ne všechny aplikace ale podporují jak ReWire Master, tak ReWire Slave. Pak nezbývá, než se podřídit situaci.
.
