Dnes nás čeká souzvuk obecného značení Xsus2, který si konkrétně přiblížíme na akordu Esus2.
Název: alterovaný kvintakord, kde velká tercie je nahrazena velkou sekundou.
Označení: Esus2.
Vzorec: č1, v2, č5
Obecná poučka: Ano, o příponovém akordu typu sus jsme již hovořili, ale zde se nejedná o nahrazení tercie kvartou, ale tentokrát sekundou. Navíc v označení těchto typů souzvuků již neplatí pravidlo, které jsme uvedli u vzpomínaných akordů obecného označení Xsus, respektive Xsus4, totiž že přípona sus bez číselného označení automaticky předpokládá změnu tercie za kvartu. V tomto speciálním případě je potřeba za příponou uvést číslovku, označující záměnu tercie za příslušný interval, zde tedy za velkou sekundu.
I když i zde se předpokládá určitá harmonická naléhavost vrátit se zpět ke znělosti s tercií, na rozdíl od Xsus4 může tento souzvuk existovat samostatně, a to obecně i ve větší míře než jeho jmenovaný souputník. Samozřejmě záleží na skladbě.
Jak jste si všimli, na rozdíl od našeho zvyku jsme zde uvedli pouze jednu polohu tohoto akordu. Existují sice i další, ale jsou buď nepřesné nebo nelze při jejich hře „prohrábnout“ struny za sebou (v I. poloze tohoto souzvuku bychom museli vynechat strunu g) či jsou tak krkolomně držené, že kadence jejich běžného užití je minimální.
První příklad: V tomto konkrétním příkladu může zaznít prázdná struna E (proto také to zamezující znaménko v závorce), ale pro obecnou orientaci v hmatu je lepší si zapamatovat, že nejnižším tónem je tón na struně A (zde tedy tón e). V případě, že bychom „hmátli“ plný barré hmat, kdy by zazněl i tón H na struně E v VII. poloze, jednalo by se dle přísnějších označení o tzv. lomený akord Esus2/H. A o to nám zde nejde.
Tip: Jednoduše si představte akord A v I. poloze, kde při použití prstů 2, 3, 4 jen zvedneme 4. prst a necháme proznít strunu h. Čili totéž při posunu vzhůru hmatníkem za použití barré hmatu.
