Pánové a dámy, dneska si ukážeme první reálný akord. Tedy souzvuk už tří tónu - tzv. kvintakord. Díky tomu můžeme pomalu vstoupit do úžasného světa harmonií, jejich funkcí, obratů akordů, spojovaní akordů atd. Prostě vše, co s tím souvisí. Doprovodná kytara může začít plnit nejen důležitou rytmickou funkci, ale také zajímavou harmonickou a melodickou složku hry. Díky znalostem všech těchto věcí se váš doprovod může stát kreativnější a tím zábavnější, zajímavější, přitažlivější i barevnější, a také skrze něj můžete lépe vyjadřovat své pocity a nálady.
Co je a jak vzniká kvintakord?
Kvintakord je souzvuk tří tónů - intervalů. Tvoří jej prima, tercie a kvinta (souzvuk primy a kvinty už známe z power akordů). Akordy tvoříme tzv. terciovým způsobem. Vezmeme si například stupnici C dur a zkusíme si na prvním stupni, tedy od prvního tónu, takový kvintakord sestavit. Od tónu C si vytvoříme tercii, tón E. Od něj další tercii, tón G (Příklad 1). Takto bych mohl postupovat od kteréhokoliv tónu. Pokud budeme jednotlivé intervaly vztahovat pouze k primě (tedy k tónu C), vidíme, že máme tercii C-E a pak kvintu C-G.
Druhy a označení kvintakordu
Z minulých dílů si určitě pamatujete, že tercie může být jak velká (dur) či malá (moll). Kvintu máme čistou, zvětšenou nebo zmenšenou. Právě podle toho, jaký interval či jakou kombinaci použijete, dostává akord svůj název, svoji funkci, jakost a barvu. Rozdělit je můžeme do čtyř základních skupin (Příklad 2).
1. Durový kvintakord
Prima, velká tercie, čistá kvinta (dále už jen 1, 3, 5). Značí se většinou velkým písmenem (podle primy) např. C, alternativou může být ale i označení C dur. V durové tónině jej najdeme na prvním, čtvrtém a pátém stupni. Teď jen informativně, později se tímto budeme zabývat více.
2. Mollový kvintakord
Prima, malá tercie, čistá kvinta (dále už jen 1, -3, 5). Značí se většinou C moll nebo také Cm, někdy C-. V klasické hudbě nebo u starších zápisů se můžete setkat také pouze s malým písmenem, např. „c“. Moc to ale nedoporučuji používat, lehce se nám to může zaměnit s durovým akordem, což by neznělo úplně nejlíp. :-)
3. Zmenšený kvintakord
Prima, malá tercie, zmenšená kvinta (dále už jen 1, -3, -5 nebo 5b). Tento mollový akord se značí většinou Cm5b (5 jak víme je kvinta a b nám v hudbě snižuje vše o půl tón dolů - tím tedy zmenšená kvinta). Často se můžete setkat i se značkou Cø, což znamená Cm7/5b, tedy náš zmenšený kvintakord ještě s přidanou septimou (septakord, ale o tom až mnoooooohem později ).
4. Zvětšený kvintakord: #, 5+
Prima, velká tercie, zvětšená kvinta (dále už jen 1, 3, +5 nebo 5#). Tento hezký durový akord se značí značkou plus za velkým písmenem C+, alternativou může být ale i C5#.
Mnohdy se mi stává, že mi začínající mladí studenti namítají: „Říkáte, že kvintakord je trojzvuk, ale já když hraji své oblíbené C, tak hraji třeba pětizvuk.“ Pokud se podíváte blíže na známý tvar akordu C (Příklad 3) a zaměříte se na tóny či intervaly, zjistíte, že hrajeme jen primu, tercii, kvintu a pak už jen opakujete primu a tercii (v tónech: c, e, g, c, e). Takže pouze tři tóny. Kytara nám díky počtu strun samozřejmě umožňuje některé intervaly, třeba z důvodu zmohutnění zvuku, zdvojit. Název a funkčnost zůstává samozřejmě pořád stejná.
Domácí úkol: Sestav kvintakord kdekoliv na hmatníku
Jako domácí úkol si uděláme jednoduché cvičení na dnešní lekci. Vezměte si postupně na struně E, na struně A, pak na D a na G kterýkoliv tón na hmatníku a zkuste od tohoto tónu sestavit všechny čtyři výše uvedené druhy kvintakordů. Pro příklad uvádím možnosti od tónu A na struně D (Příklad 4). Vždy si uvědomujte, jakou tercii a kvintu hrajete a samozřejmě jak se jmenuje základní tón. Poslouchejte a zkuste si zapamatovat zvuk a barvu jednotlivých akordů. Můžete si je zkoušet zpívat (interval po intervalu). Hrajte si s tím tak, abyste opravdu uměli od jakéhokoliv tónu složit jakýkoliv druh kvintakordu. Postupujte zatím, prosím, vždy v pořadí tónu 1, 3, 5. Přeji, ať se daří.
