9/2010

Editorial

  • Ať se bráním, jak se bráním, frázi „změna je život“ se mi nějak nedaří vyhnat z mysli. Muzikus dostal nový kabát a nás teď čeká v redakci období čekání, jak novou grafiku přijmete. Sice změna je život, ale hlavně si přejeme, aby se vám nově upravený Muzikus líbil a dobře četl. Kdo sleduje Zdeňka Pohlreicha, tak asi nepřehlédl, jak se umí naštvat, když se mu něco nelíbí. Jídlo sice musí chutnat, ale taky to nějak musí vypadat. Doufám, že nám tedy pomyslnou nálepku a i vyplněné hvězdičky dáte.

    Metalová „uniforma“ kterou tvoří sestava černé vlasy do culíku, černé tričko a černé kapsáčové kraťasy lehce pod kolena, nám trošku ztížila náš úkol na festivalu Brutal of Assuault. Domluvili jsem si několik interview, ale jak objekty našeho zájmu máme najít, když nerozeznáte tour managera od muzikanta, natož pak od produkčního či návštěvníka... Pokud nás česky oslovil produkční s vysílačkou a dočkal se jen nechápavého výrazu, jelikož to, že mluví česky, byla pustá domněnka, a o čem, to v rachotu „hevýku“ nebylo slyšet ani omylem, tak plynně spustil anglicky. „Spíkrování“ vesele proběhlo a dozvěděli jsme vše, co jsme potřebovali. Pak poznejte kdo je kdo, nicméně jsem nakonec před videokamerou zpovídali bubeníka Sepultury Jeana Dolabella, kytaristu od Gwar Flattuse Maximuse, bubeníka kapely Gogoroth Vegarda Larsena, kapelu Children of Bodom... je na co se těšit.

    „In the pocket“ je obyčejná anglická fráze, ale mezi hudebníky ji lze použít, když se hraje opravdu s dobrým groove. Ha, groove... ještě zapeklitější pojem. Tak stop - pokračování by si vyžádalo rozbor končící na straně 172... Ale ještě se vrátím k festivalu Brutal of Assuault. Většinu času jsme se pohybovali v zákulisí, a tedy schováni před banány PA systémů. Ze zvuku kapel vlastně zbylo jen beztvaré hučení a jediné, co bylo slyšet, bylo řinčivé staccato bubeníka. A musím říci, že některé pasáže svojí rychlostí, obnažené a bez zvuku metalových kytar zněly děsivě. Ale poznat, je-li to „v kapse“, když stěží šla poznat první doba,či nebo vůbec nějaká doba... Před bednami to byla už jiná káva.

Články v tomto čísle