Apex 460, Apex 435 a Apex 188 USB - sada mikrofonů

Doby, kdy bylo nevyhnutelně nutné pro pořízení velkomembránového studiového mikrofonu položit na stůl desetitisíce, jsou, zdá se, nenávratně pryč. I když samozřejmě na jedné straně není studiový mikrofon jako studiový mikrofon, na straně druhé už dávno přestalo platit, že všechny levnější produkty „šikmookých“ výrobců jsou synonymem nízké kvality. Jeden z pozitivních faktů ovšem je, že přítomnost těchto „levných čínských výrobků“ na trhu má za následek snížení cen a vývoj tzv. ekonomických modelů u známých a profláklých značek.

Apex 460

Dnes se trochu podrobněji podíváme hned na tři mikrofony Apex: dva velkomembránové Apex 460 a 435 a stereo mikrofon Apex 188 USB. Nejvyšším modelem z uvedené trojice je Apex 460. Jedná se o lampový mikrofon (uvnitř s lampou 12AX7) s pozlacenou dvojitou jednopalcovou membránou. Celé balení mikrofonu najdeme v šikovném plastovém kufříku, které dále obsahuje externí napáječ, propojovací kabel se sedmipinovými XLR konektory, standardní síťový kabel, odpružený držák (pavouk) a protivětrnou pěnovou ochranu (windscreen). Mikrofon nezapře designovou inspiraci v AKG, barevné provedení je stříbrnošedé matné, pavouk je kovový a poměrně kvalitní. Externí napáječ je kovová černá krabička, z přední strany osazená výstupním mikrofonním (třípinovým) a napájecím sedmipinovým konektorem, otočným přepínačem směrových charakteristik - ten má devět poloh, postupně od koule přes kardioidu, až po osmičku. Na zadní straně je osazen síťový konektor a vypínač spolu s fólií chráněným přepínačem síťového napětí.

Mikrofon jsem podrobil přímému srovnání s jemu podobným, ale několikrát dražším kolegou Rode Classic II, a to na akustické kytaře a vokálu, s oběma mikrofony v těsné blízkosti a stejné vzdálenosti od zdroje zvuku (viz audio ukázka). A musím říct, že „čtyřistašedesátka“ si nevedla vůbec špatně. Je trochu nabroušenější, ostřejší na vyšších středech, což většinou levnější „jednopalce“ bývají, Rode je průzračnější v jemných výškách a má sametovější „spodek“. Na pichlavější dívčí vokál se Apex 460 asi moc hodit nebude, naopak některý mužský „chraplák“ nebo presenční pásmo akustické kytary může vkusně podpořit. Určitě se mi ale kvalitativní rozdíl mezi oběma typy nezdá zdaleka tak velký jako ten cenový. Inu za relativní nuance (které jsou někdy na hranici placeba) mezi střední a vyšší třídou a také za značku se většinou platí desetitisíce, na rozdíl od srovnání mikrofonu za „pětikilo“ a za „tři a půl“, kde rozdíl slyšíme hned a jasně. Výrobce mikrofon doporučuje v kardioidním módu na sólo vokál a sólové nástroje, v omni módu (koule) na nástrojové sekce, sbory či prostorová snímání, v osmičkovém módu pak na hlavní zdroj zepředu + snímání prostoru zezadu nebo na dva vokalisty z obou stran.

Jako jisté handicapy lze u Apexu označit absenci hlasitostního útlumu a ořezu basů (Low Cut), dále pak také neznačkové konektory na napáječi a propojovacím kabelu. Obzvláště pak sedmipinový XLR můžeme velmi lehce poškodit při neopatrném zasouvání. To jsou ovšem atributy související s cenovou relací, ve které se pohybujeme, na kvalitu zvuku nemají vliv a věřím, že průměrně zdatný kutil si jistě dokáže zařízení v tak příznivé pořizovací ceně vylepšit případnou výměnou konektorů za kvalitnější, značkové. Ještě snad drobná výhrada ke kufříku, který (plný) v zavřené poloze „nastojato“ nemá příliš dobrou stabilitu a padá.

Apex 435

Apex 435 je velikostně a výbavou menší, ale také o poznání levnější. Zabalený je v papírové krabici a koženkovém pouzdře včetně pavouku, barevné provedení je stejné jako u předchozího modelu. Uživatelský manuál (lze-li vůbec takto jednu anglickou stránku nazvat) už neobsahuje na rozdíl od 460 graf frekvenční charakteristiky, a ač je na obrázku fotka zpěváka před tímto mikrofonem, výrobce jej doporučuje na snímání kytarových a basových aparatur, overheadů, dechových, smyčcových a strunných nástrojů. Při live použití se chlubí dobrou odolností proti zpětné vazbě. K dispozici je pouze kardioidní směrová charakteristika a už jsem chtěl napsat, že na mikrofonu není hlasitostní ani basový útlum, když jsem si všiml v manuálu zmínky o přepínači uvnitř mikrofonu. Rychle jsem znovu odšrouboval spodní díl, sundal tubus (základní demontáž všech tří modelů je velmi snadná a rychlá) a skutečně! Na plošném spoji uvnitř je miniaturní tlačítkový přepínač útlumu na basech Low Cut - 6 dB - 100 Hz. Zajímavé...

Apex 188 USB

Posledním, skutečně zajímavým, testovaným kouskem je tužkový stereo mikrofon Apex 188 USB. Jak již název modelu napovídá, žádný „kanon“ do něj nezastrčíme, přiložený USB kabel je stejný jako například ten v pokoji u tiskárny. Uvnitř jsou za kovovým mřížkováním a jemnou síťkou nad sebou umístěny dvě dvaadvacetimilimetrové membrány, svírající mezi sebou úhel 90 °, tedy přímo nastavené pro stereo snímání XY. Přední stranu mikrofonu označuje nápis a dvě LED diody, uchycení na stojan zajišťuje sice jednodušší, ale funkční „pavouk“ v černém provedení.

Při zapojení do USB portu mého notebooku se stoosmdesátosmička ihned „chytla“, červená a zelená ledka se rozsvítila a při spuštění hudebního softwaru (v mém případě Sound Forge) byl mikrofon připraven k použití, jen bylo třeba na ovladačích upravit hlasitost. Výhodou je, že se v tomto případě nemusíme při záznamu nijak zabývat kvalitou zvukové karty uvnitř PC, jako AD převodník (24 bitů/96 kHz) totiž slouží samotný mikrofon.

Závěr

Výsledný dojem ze všech tří modelů od Apexu je veskrze pozitivní. Ať již funkčnost, zvukové vlastnosti či kvalitní dílenské a designové zpracování, byly pro mě příjemným překvapením. A poměr cena/výkon vyznívá skutečně velmi příznivě. Lampovou „čtyřistašedesátku“ jistě stojí za to podrobit dalším experimentům s hlasem a s nástroji ve studiu, „čtyřistařicetpětka“ může být skvělý mikrofon „do počtu“, kterým nic nepokazíme, pokud nemáme moc času na laborování a zkoušení, USB model může být po ruce vždy při potřebě rychle a operativně pořídit stereo (nebo jakýkoliv) záznam. Všechny tři si, pokud budete mít tu možnost, zcela jistě vyzkoušejte!