Ahoj ujo, mám na teba otázku. Je lepšie v štúdiu používať rovnakú aparatúru ako na koncerte, alebo nahrávať gitary a basu na iné zosilňovače? Viem, že treba Joe Perry od Aerosmith používa v štúdiu malé kombo. Taky som počul, že najlepšie sú aparáty s malým výkonom, aby sa elektrónky dali viac rozžeraviť a človek dosiahol lepšie skreslenie. Na pódiu používam halfstack Marshall JCM 900, ale pri nahrávaní by som chcel mať k dispozícii väčšiu paletu zvukov. Vďaka za odpoveď, maj sa super! Gitarista Tommy
Milý synovče, praxe při nahrávání elektrické kytary se v průběhu posledních desetiletí moc neměnila. Pokud jde o styl, který hraješ (rock), není toho moc, co bys dnes mohl vymyslet. Každé studio má své vlastní metody, ale v zásadě se jedná o dvě možnosti. Natočit kytaru tak, jak zní na pódiu, pokud možno se stejným aparátem (v případě hradby Marshallů stačí jedna hlava s jedním boxem), nebo zvolit hlavu či kombo s nižším výkonem, zato se schopností snadno dosáhnout zkreslení a žádoucí kompresi dynamiky. Někdy je druhý způsob překvapivě úspěšný. Pokud ovšem potřebuješ do nahrávky dostat pořádný tlak, jaký dávají dva boxy 4x12” a do ruda nažhavené stowattové Marshally, nezbyde ti nic jiného, než všechno přitáhnout do studia. Taky můžeš mezi hlavu a box zapojit Power Brake nebo podobnou mašinku, která zmenší hlasitost, ale zachová zkreslení koncového stupně. Malé kombo ti může při správném nastavení a chytrém snímání udělat opravdu velký zvuk, což tuším už přede mnou řekl někdo slavnější. Není ovšem kombo jako kombo. Malé lampové Fendery ze šedesátých a sedmdesátých let můžou ve studiu udělat opravdové zázraky. Jistě jsi slyšel o kombu Fender Champ, které s jednou koncovou elektronkou typu 6V6 a malým reproduktorem s magnetem AlNiCo nabízí krásný až ohromující zvuk při snímání zblízka. Takové aparáty mají výhodu i při domácím nahrávání, protože nemusíš mučit sousedy nebo rodinné příslušníky řevem nějakého půlmetrákového monstra. Potřebné zkreslení můžeš nastavit na krabičce typu overdrive nebo distortion a dále už nechat kombo, ať ukáže, co umí. Při nahrávání zkreslených kytar je dobré taky pamatovat na jedno pravidlo. Je lepší nastavit zkreslení menší, než používáš na koncertě, zvlášť když natáčíš více kytarových partů přes sebe. Výsledný zvuk se nerozmaže a bude překvapivě tvrdší, než bys čekal. A ještě jedna důležitá věc. Velice záleží na poloze mikrofonu nebo mikrofonů proti kytarovému boxu, u komba musíš najít místo, ze kterého reproduktor hraje nejlépe. Zpravidla to bývá někde blíž ke kraji membrány. Je důležité správnou polohu najít dřív, než natočíš neopakovatelná sóla, na kterých si odrovnáš obě ruce. Stojí za to chvíli ve studiu experimentovat. Pomoci mohou i různé odrazné desky, nebo vhodné prostředí, kam kombo nebo kytarovou bednu postavíš. Kachlíková koupelna nemusí znít špatně, od věci nejsou ani dřevěné parkety a větší prostor kolem, který může hrát také svou významnou roli. Ale to už je věc dobrého zvukaře a zkušeného producenta. Přeji ti oba a ať je tvoje studiová nahrávka „poriadny nárez“.
Zdraví strýc Yllas.
