8/2013

Editorial

  • Když narazíme na téma bezpečnost při práci, tedy nemyslím v dole nebo v továrně, ale při koncertě, tak je jasné, že vás napadnou věci jako nosnost a stabilita pódia, kolik unesou věže z duralových konstrukcí reprobeden... Ano, dneska když to vezmeme, tak technologicky vše úžasně pokročilo a pódia jsou opravdu monumentální, nabitá konstrukcemi, motory, hydraulikou... Technici, a v angličtině dobře znějící stage crew, čím dále více budou vizáží a oblečením připomínat něco mezi opravářem vysokonapěťových vedení a myči oken výškových budov. Vše je samozřejmě prodrátované množstvím kablíků, kabelů a i silových „lan“ a i tady platí přísná bezpečnostní pravidla, která se dnes již zdaleka neberou na lehkou váhu jako dříve.

    Takže hudebníci by na pódiu měli být jako v bavlnce. Jenže ejhle... I na ně čekají nebezpečenství. Byli jsme na jednom hezkém malém festiválku v Břeclavi. Víte, že letos se začátek roku, co se týče slunných dní, moc nevydařil, a tak jsme byli rádi, že je aspoň hezky teplo, ale dusno. A i když ocelové mraky slibovaly průšvih, tak si kupodivu počkaly až na kapelu po nás. Takovéhle hraní bývá opravdu radost, jak se taky říká, letní parkety. Koncert pěkně odstartoval, lidi začali pomaličku tvořit kotel... a najednou jsem ucítil kruté bodnutí do lokte. Obraný reflex velel ihned plácnout a zničit toho trapitele, jenže zrovna sem byl uprostřed pasáže, kde jsme měl obě ruce na kytaře, a propadal jsem zoufalství. Do několika vteřin jsem ucítil další útok na „lebajsně“. No co vám budu povídat, čirá bezmocnost... a to mě ještě před koncertem rozbolel zub. Pořadatelka mě zavedla za doktorem, ale s potutelným úsměvem, jestli mi nevadí, že je to gynekolog.

    Další letní parket u Hradce Králové. Opravdu hezký, super postavené pódium, zastřešené hlediště, krásný letní den... jenže po druhé písničce se ukazuje, že mezi střechami pódia a hledištěm je mezera. Hned mi proletí hlavou, proč nemám triko s krátkým rukávem, o kraťasech a sandálech nemluvě. Na spoluhráčích vidím, že mají ty samé myšlenky. Ve chvíli z nás lije pot a vize grilovaných kuřat není zdaleka tak lákavá, jako když stojíte hladoví u stánku.

    Do „kápezetky“ tak k náhradním strunám, „fast fretu“ a k bagetě z pumpy ještě přibalte kostým, opalovací krém, repelent, brufen... abyste se cítili bezpečněji. V zimě bych ještě uvažoval o sněžnicích.

    S Muzikusem, hezky na gauči v obýváku, vám nic takového nehrozí. Tak přeji hezké čtení.

    Vladimír Švanda

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 24. 7. 2013

Články v tomto čísle