Yllasova almara XLIX
Je horký letní večer a já vybírám ukázky ze slíbené sbírky Yllasových singlů. Další povodeň je za námi a snad o ní zas už nějakou dobu neuslyšíme, tak honem zpátky do sklepů a nažhavit Marshally! I papírová krabice s vinylovými poklady sběratele dobových artefaktů přežila další stěhování. A tak se můžeme podívat, co si do ní Yllas celou dobu schovával. Sentimentální oko pamětníka staré analogové techniky potěší obrázek třetího exempláře ze čyřkové řady magnetofonů Tesla, který v našem seriálu nahrazuje reportáž o zvířátkách. Co víc si přát?
Malé vinyly na pětačtyřicet otáček, které jsem tentokrát vybral, reprezentují kousek historie zahraničního i domácího gramofonového průmyslu. Seřadil jsem je podle data vydání a s ohledem na prostor v jednom dílu rozdělil na dvě části po pěti kusech. Prvním exemplářem je Variable Grade - Extended Play Wir bleiben Jung z roku 1960. Deska, na které najdeme mnoho dobových písniček a interpretů, nese oranžovou etiketu s logem vydavatelství Polydor a vylisovaný nápis Made in Germany. Obal má krásně potištěný hřbet, jako měly desky LP.
Hudba je samozřejmě o mládí, jak jinak. Druhý singl z Yllasovy sbírky George & Beatovens Toreador se nesmí bát vyšel v pohnutém roce 1969 na značce Panton. Ani kluci z kapely, včetně hlavního protagonisty, se na obalu zrovna neusmívají. Třetí historickou deskou je naopak rozverný singl skupiny Santana s cover verzí písničky Black Magic Woman, vydaný v roce 1970. Oranžová etiketa má logo CBS s okem Velkého bratra. Zadní strana singlu sděluje, že album Abraxas stojí dvacet západoněmeckých marek. Čtvrtým v pořadí se stal singl I’m The Leader of the Gang (I am). Natočil ho glamrockový showman Gary Glitter a jeho úspěšný hit vypadl z francouzského lisu v roce 1973. Pátým pokladem pro romantické letní večery při svíčkách je dnes již klasický hit Daddy Cool z roku 1976, který spáchala studiová kapela bavorského producenta Franka Fariana. Na playback tehdy otvíral pusu Bobby Farrell a tři dívky, sdružené pod obchodní značou Boney M. Kdo by neznal tu vlezlou basovou linku a chytlavou melodii? A už jsme na konci dnešního výběru ze žánrově neohraničené sbírky pečlivého Yllase. Teď ještě to slíbené zvířátko.
Po představení modelů Tesla B4 a B41 (viz Yllasova almara XLIV) je tu řada na nejnovější objev. Je jím perfektně zachovalý stolní tranzistorový monofonní cívkový magnetofon Tesla B42 (ANP 223). Přístroj byl napájen ze střídavé sítě 120 a 220 V a vyráběl se v letech 1966 až 1970. Byl osazen osmi germaniovými tranzistory, jednou germaniovou a dvěma křemíkovými diodami. Na rozdíl od jednodušší půlstopé verze disponoval čvrtstopým záznamem, rychlost měl opět jenom jednu, tedy 9,53 cm/s. Kmitočtový rozsah v rozmezí 50-15 000 Hz byl stejný jako u typu B41. K reprodukci nahraného zvuku opět sloužil eliptický reproduktor, schovaný pod přední maskou. Rozměry skříně 31,5 x 30 x 12 cm byly rovněž stejné, váha pouhých 6,5 kg. Co je však z historického hlediska nejzajímavější, magnetofon s prodejní cenou necelé tři tisíce korun (viz stránka www.oldradio.cz), se dochoval i se záručím listem s datem vyskladnění 17. června 1969. Datum prodeje bylo 21. července téhož roku. Po zkušebním zapnutí stroj vesele fungoval, i když si jeho motor neodpustil trochu nevrlého bzučení, asi proto, že jsem ho vyrušil z letitého spánku. Interesantní cvakání elektromagneticky ovládané tónové kladky však stálo za to, určitě by ho ocenil nejeden příznivec steampunkové nostalgie.
Zbývá už jen nahrát aspoň jednu cívku o průměru 15 cm dobovým hardrockovým programem a o relax na další letní večery je postaráno! Příště nás čeká náležitě kulatý díl seriálu s druhou částí singlového výběru. Hezké prázdniny a příjemně strávený čas dovolených přeje všem čtenářům autor.