4/2006

Editorial

  • Chtěl bych vás v tomto čísle přeci jen kolegiálně upozornit, že je Apríla. Rozhodně ale nebyl vynesen žádný redakční příkaz, ať už o dodržování nebo ignorování lidových zvyklostí. Buďte tedy malinko nedůvěřiví, možná půjde o aprílový žertík autora a nebo, že by Šotek tiskařský taky držel na 1. dubna (dnes spíše Šotek počítačový - ten je, mrška, daleko zákeřnější). Osobně jsem si ničeho podezřelého nevšiml.

    Kolik wattů potřebujete do obýváku, když chcete poslouchat svoje hudební nápady? A čím pobít stěny kuchyně, aby se vaše CD dalo poslouchat i jinde? Studiový poslech je opravdu velmi důležitá věc. U velkých studií se řeší poslech projekty, které jsou podloženy náročnými měřeními a dlouholetými zkušenostmi. Nemůžete tedy očekávat, že se vám povede udělat zvuk jako mají Rolling Stones nebo Ozzy. Ale pokud si dáte práci a pozorně si přečtete téma měsíce, které pro vás napsal Oldřich Tureček, tak se určitě vyvarujete mnoha chyb, nebudete ztrácet čas experimenty pokus-omyl, a taky si nebudete naivně myslet, že dokážete udělat zvuk, jaký všechny posadí na p... Díky počítačovým monitorům se dnes muzika mnohdy spíše "vidí", než slyší. Nabízí se tady paralela. Kdo z vás byl někdy na Petříně v sále se zakřivenými zrcadly, tak si bude umět představit, jak asi fungují frekvenčně pokřivené "hi-fi" bedny toho nepřeberného množství "audiosystémů". Možná pak uslyšíte i za roh...

    Nyní si dovolím sklouznout do klišé. Letošní zima je opravdu nevídaná. A tak se ve mně mísí dva proudy. Sakra, ať už ta zima skončí... A na druhé straně si říkám. Tohle už jsme dávno potřebovali. Protože pak si budeme vážit jara jako nikdy jindy. Fotografie, kterou jsem vybral, určitě slouží prostřednímu odstavci jako zcela klasická ilustračka, ale spíše ji sem dávám kvůli předchozím řádkům. A taky proto, že Ozzyho mám rád...

Články v tomto čísle