Japonské aparáty méně známých značek ze 60. až 70. let minulého století stojí tak trochu stranou zájmu sběratelů, i když své obdivovatele, zvláště v USA, také mají.
Důvodem může být nehynoucí sláva vintage aparatur Fender, Marshall a Vox, které dlouho utvářely zvukovou charakteristiku hudby, a díky svým dokonalým konstrukcím a designu zůstávají klasikou. Každý, kdo něco ví např. o kombech Fender, pocítí zvláštní mrazení při slově "blackface". Černý přední panel je poznávací znak nejžádanějších aparátů z období, kdy ještě firmu nevlastnila CBS. Výrobky Teisco se prodávaly i pod jinými značkami (Marco Polo, Melody, Beltone, Sears a Northland). Elektronkový blackface model Checkmate 20 svými kvalitami nezaostává za aparáty zvučných jmen, i když na zadním panelu nese označení Made in Japan.
Sweet Sound
Testované kombo má velice originální čistý zvuk, za oceánem označovaný jako "warm" nebo "sweet". Jak toho Japonci dosáhli, je záhadou. Může se jednat o souhru různých faktorů. Jisté je, že velký podíl na zvuku komba má i vestavěný dvanáctipalcový reproduktor s přirozeně zestárlým magnetem AlNiCo. Dalším důležitým prvkem je výstupní transformátor a konstrukce zesilovače, která využívá koncového stupně ve třídě AB s pentodami 7189 (EL 84). Vstupní část má jednoduché, ale účinné korekce a opravdu staromódně znějící efekty reverb a tremolo, jaké dnes na aparátech nenajdete. Firmu Teisco založili v roce 1946 kytarista Atswo Kaneko a elektronický inženýr Doryu Matsuda. Původní název firmy zněl Aoi Onpa Kenkyujo, v roce 1956 byl změněn na Nippon Ompa Kogyo Co. O jedenáct let později společnost koupila firma Kawai. Testované kombo je zřejmě posledním z elektronkové řady a zároveň jedním z prvních modelů série Checkmate, vyráběné od roku 1966. V tomto roce také přechází výroba na tranzistorové aparáty (solid state, osazované výhradně polovodiči).
Vzhled
Kombo na první pohled zaujme obdélníkovým tvarem, postaveným na výšku. Dělá dojem daleko výkonnějšího aparátu. Při bližším prozkoumání zjistíte, že jeho skříň je prostě předimenzovaná, což se pozitivně projevuje na basech. Po stranách jsou přišroubovány dvě sklápěcí opěrky, jaké známe z aparátů Fender Twin, i když mají vlastní originální konstrukci. Umožňují kombo naklopit dozadu a použít ho zároveň jako odposlech. Osobně si ale myslím, že zvuk je nejlepší při normálním postavení komba na židli. Skříň je samozřejmě vzadu otevřená a potažená tenkým černým vinylem se vzorkem plátna. Dole má kombo čtyři velké a poměrně nízké gumové kroužky, které dobře udržují stabilitu.
Přední panel
Checkmate 20 má tři vstupy. První jack umožňuje použít pružinový reverb. Vlevo pod ním najdeme malý hliníkový štítek s nápisem Teisco MCM. Dva jacky vedle, označené jako Normal, jsou paralelní vstupy se stejnou citlivostí. Následují korekce výšek a basů, hlasitost reverbu a potenciometry ovládání tremola (Depth a Speed). Posledním prvkem na panelu je vypínač sítě, vyřešený jako otočný přepínač se třemi polohami. V první poloze, označené Off, je vypnuto. Druhá poloha rozsvěcí zelenou kontrolku a je označená Stand By. Při pohledu do schématu je však jasné, že zapojení ve skutečnosti nefunguje tak, jak by mělo. K odpojení anodového napětí v tomto režimu nedochází, přepínač pouze zkratuje reproduktor a zpětnovazební rezistor k zemi. Výsledkem je, že se ještě více otevře budící elektronka, ale reproduktor nehraje. Díky nespolehlivosti bezmála 40 let starého přepínače je někdy zvuk z komba ztlumený více, jindy méně nebo vůbec. Třetí poloha přepínače rozsvěcí červenou kontrolku s nápisem On. Panelu dominují leštěné aluminiové knoflíky. Spolu s jacky jsou umístěné na hliníkovém čele, které je součástí šasí zesilovače. Většina popisků je naopak na šikmém panelu pod zesilovačem. S výběrem písma si výrobce nedělal starosti. Nápisy jsou vyrobeny leptáním a jsou dokonale čitelné i ze vzdálenosti několika metrů.
Ozvučnice a krycí látka
Přední deska s reproduktorem je vyrobená z dřevotřísky a je krytá nádhernou tkaninou z plastových vláken a tenkých pásků kovové fólie, které na světle vytvářejí magický třpyt. Tedy opět osvědčený systém Fender. Rozhodně se jedná o krásný prvek designu, který mě na těchto aparátech odjakživa fascinoval. Nahoře umístěné velké logo z pokoveného plastu nese výrazný nápis Teisco se zlatým znakem, připomínajícím labuť. Dole najdeme štíhlejší plastovou tabulku s nápisem Checkmate 20.
Zadní panel
Vzadu má kombo zásuvku pro napájení dalšího přístroje (Extra AC. Consent), přepínač Ground, kterým se přes ochrannou kapacitu spojuje šasí zesilovače s jedním nebo druhým pólem sítě (pokud je mi známo, tak evropská norma tento způsob odstranění zemnící smyčky nepovoluje) a síťovou pojistku 2 A. Pojistka je zapojená za síťovým vypínačem. Vedle ní najdeme dva jacky pro nožní spínač Tremolo a Reverb. První uzemňuje jezdec potenciometru Depth, druhý zkratuje výstup budiče pružinového dozvuku (reverb driver) za oddělovacím kondenzátorem. Výsledkem je v obou případech absence efektu. Posledním prvkem na zadním panelu je velký typový štítek s výrobním číslem. Udává příkon ze sítě 85 W, z čehož se zhruba 70 W u tohoto elektronkového aparátu přemění na teplo. Zbytek je užitečný výkon zesilovače.
Reproduktor
Kombo je osazené původním reproduktorem s magnetem AlNiCo. Reproduktor má průměr 12" a impedanci 8 ohmů. Výkon je 30 W. Krasavec mi na první pohled připomíná reproduktory ze starých rádií z 50. let. Nedá se čekat, že by měl bůhvíjakou citlivost, už vzhledem k poměrně malému magnetu a jeho značnému stáří. Hraje však opravdu krásně, takže je otázkou, zda by jeho výměna za novější měla smysl. Možná by tu zafungoval Celestion AlNiCo Blue nebo jiný historicky ověřený typ reproduktoru.
Efekty a zesilovač
Vynikajícím bonusem jsou efekty reverb a tremolo. Překvapivě dobře znějící reverb má poměrně malý tank, který je vidět po sundání zadního horního krycího panelu. Jako budič je použita dvojitá trioda 12AX7 (ECC 83). Tremolo je efekt založený na periodické změně hlasitosti a využívá triodové části elektronky 6AV6 (v evropské verzi 6 BC 32). Frekvence LFO je nastavitelná potenciometrem 1 MOhm (Speed). Při větších hodnotách Depth je z reproduktoru slyšet modulační signál oscilátoru, což je zcela běžný vedlejší efekt i u aparátů Fender. Ve vstupní části s korekcemi je zapojená další 12AX7, jako budič a fázový invertor slouží 12AU7 (ECC 82). Dvě EL 84 mají společný katodový rezistor 130 ohmů, přemostěný elektrolytickým kondenzátorem 100 M/15 V. Zapojení tohoto typu najdete ve spoustě katalogů. V jednoduchém napáječi bez filtrační tlumivky jsou použity dvě polovodičové diody.
Zvukové vlastnosti
Jak jsem už poznamenal, Checkmate 20 není nějak zvlášť hlasitý aparát. Rozhodně od něj nelze očekávat metalový nářez, do klubu však bohatě stačí. Jeho předností je především čistý tón a retro zvuk 60. let. Ve spojení s kytarou Gibson Les Paul hraje úžasně. Rozumí si však také s fendery. Skvěle hraje i potichu, což znamená, že se hodí do domácího studia. Zkreslený zvuk je příjemný a k jeho dosažení stačí i signál z jednocívkových snímačů. Korekce se chovají muzikálně a mají překvapivě velký rozsah. Celkově si zvuk komba zachovává rezonantní charakter na nižších středních frekvencích, který pomáhá tónu kytary pěkně zpívat. Skutečnou extází je ale reakce na dynamiku hry a různé druhy nasazení tónu. Tedy vlastnost, kterou asi nejvíce ocení bluesoví kytaristé a fanoušci Marka Knopflera. Zahrát si písničky z prvního a druhého alba Dire Straits je opravdu radost. Myslím, že nejvíc se na zvuku tohoto roztomilého komba podepsala "surfová" šedesátá léta.
Závěr
Stará kytarová komba z Japonska možná trochu zaostávají za americkými v designu a detailech, ale zvukově jsou zajímavá. Mají svůj charakter, takže můžou obohatit kolekci využitelných barev ve studiu i na pódiu. Ostatně, mým prvním pořádným aparátem bylo tranzistorové japonské kombo Guyatone GA-30. Po stránce designu nemělo chybu. Bohužel jsem ho brzy prodal, jelikož výkonem nestačilo mým představám. Jeho měkké zkreslení mi občas chybí v arzenálu zvuků. Zajímalo by mě, kam až se po těch 25 letech zatoulalo. Po čase ho nahradil nikoliv stack Marshall, ale 10 W drobeček Aria Birdie (viz foto), japonská zmenšenina komba Mesa/ Boogie Mark I. Koupil jsem ji od prodavače v obchodním domě Kotva za 4000 Kčs. Ve spojení s krabičkou Electro-Harmonix LPB 1 řvala jako pominutá. Měla překrásný oranžový potah a dokonce vestavěný reverb. Kdepak je asi dnes tahle kostička? Na asijské aparáty ze starých dobrých časů se ještě někdy podíváme. Bigbítu Made in Japan, zdar!
