Především v souvislosti s mimořádným loňským albem Lenky Dusilové, Mezi světy, se v posledních měsících začalo mezi veřejností odbornou i neodbornou stále častěji a s větším respektem vyslovovat jméno kytaristy Martina Ledviny.
Nicméně zasvěcení znalci české hudební scény v širším slova smyslu, si tohle jméno zapamatovali už mnohem dřív, když tehdy osmnáctiletý Martin Ledvina nastoupil do řad bluegrassových virtuózů v kapele Druhá tráva a zahájil tak napevno svou dráhu mnohostranného kytaristy s poctivými bluegrassovými kořeny. O tom všem, co tomu předcházelo, následovalo a co následuje, jsou příští řádky.
Kytara jako rekonvalescence
"Bylo to, když mi bylo třináct, já byl už asi čtrnáct dní nemocný doma a nudil se, mamka mi proto půjčila od sousedů kytaru, naučila mě prvních pár akordů a už mi to zůstalo," popisuje Martin Ledvina své úplně první setkání s kytarou. "Tenkrát vyšla v časopise ABC Special taková dvojstránka, kde byly písničky a akordy a odtud jsem se je učil."
Martinovo první setkání s kytarou ovšem nebylo prvním setkáním s hudebním nástrojem vůbec. Ještě předtím navštěvoval v LŠU v Mimoni hodiny klavíru, ale jak už to tak v tomhle věku a u tohoto nástroje bývá, klavír mu nijak zásadně k srdci nepřirostl a hodiny po čase skončily. Českolipský rodák Martin Ledvina pochází z učitelské rodiny a dodává: "... takže tam vždycky trochu té hudebky bylo, ale profesionálně se u nás nikdo hudbě nevěnoval. Částečně jenom strejda, který hrál po zábavách se skupinou Pegas. Fakt je, že první písničku, kterou si z dětství vybavím, jsou Holky z naší školky. Bylo mi asi pět, já si jí pouštěl pořád dokola a měl jsem pocit, že je to vůbec nejlepší píseň jaká kdy byla. Když jsem byl potom starší, díky sousedům v baráku jsem objevil Beatles a hlavně Martu Kubišovou, kterou nesmírně obdivuji dodnes. Mít tak příležitost udělat s ní desku..."
Na rozdíl od většiny Martinových generačních souputníků, mu v pubertální době vkusu neučarovala rocková revolta, ale oblíbil si country, folk a bluegrass. Kapely jako Greenhorns, Poutnící, Druhá tráva, písničky bratří Nedvědů, ale zbylo dost prostoru pro Georga Harrisona, který je jednou z jeho největších inspirací dodnes. "Bydlel jsem v Mimoni, kde se co do bigbeatu nic nedělo. Chlapi tam chodili hrát na nádraží trampské písničky, my jezdili na čundry a hráli je taky. O rockové muzice jsem v podstatě žádný přehled neměl a na elektrickou kytaru bych, konec konců, stejně neměl peníze."
V oblasti tak říkajíc nehudební, vedla další cesta Martina Ledviny na čtyři léta strojní průmyslovky v České Lípě, ale byl už čas i na první kapely.
Od prvních kapel k Druhé trávě
"Moje první kapela se jmenovala Kaličův chabý výdělek. Přišel jsem tam jako kytarista a pokud si vzpomínám, měli jsme jediné vystoupení. Hráli jsme takový bluegrass nebo folk, a pak z toho vznikla tak trochu sofistikovaná bluegrassová kapela. Říkali jsme si Žabí stehýnka. V té jsem hrál na banjo. Ze Žabích stehýnek potom vznikla kapela Bluegrass Quinted, což byla, myslím, první vážnější kapela. Hráli jsme jednak bluegrass, jednak jsme předělávali různé rockové věci třeba od Alanis Morissette a hráli je v bluegrassových úpravách. Současně jsem ještě nějakou chvíli působil v kapele Petr Brandejs Band." Po maturitě v českolipské průmyslovce se Martin Ledvina rozjel do Prahy, aby tu nastoupil do prvního ročníku Konzervatoře Jaroslava Ježka. I coby posluchač "Ježkárny" se pochopitelně nevzdal živého hraní. "Hrál jsem s rakouskou kapelou Nugget a jezdil vlakem na zkoušky do Vídně. Byla to bluegrassová kapela, a v podstatě šlo o to, naučit se repertoár a hrát s nimi. Nevím přesně jak si mě vybrali, ale bylo to někde u nás na festivalech, kam taky jezdili hrát, a protože bluegrassová scéna není tak velká, všichni se tam znají. Jezdil jsem do Rakouska celý prvák, vystoupení nebylo moc, ale i tak se dalo něco vydělat. No a na konci prváku jsem dostal nabídku od Druhé trávy. Byla to kapela, která se mi vždycky hodně líbila, takže takový splněný sen. Okamžitě jsem se vším praštil včetně školy, která by při patnácti, dvaceti koncertech měsíčně stejně nebyla možná."
Mezi světadíly
"Do Druhé trávy jsem nastoupil v květnu 1997 a hned jsme začali točit desku Pohlednice. Pak v září jsme odjeli na dvouměsíční turné do Států, které bylo, myslím, pro kapelu dost zlomové. Tam byly největší koncerty, největší úspěchy, na turné navázala smlouva s firmou Compass Records, a pak jsme tam začali vydávat desky." V následujících pěti letech měl Martin Ledvina možnost jako ne mnohý český muzikant procestovat křížen krážem Spojené státy, ovšem ne s několika koncerty pro krajanské spolky, ale jako plnohodnotná součást americké bluegrassové scény. Ač ze srdce Evropy, Druhá tráva se do této scény plně začlenila, o čemž třeba svědčí vystoupení v luxusních časech na mnohatisícových prestižních festivalech Merle Fest nebo Rocky Grass. "Myslím, že to zapříčinily tři věci - jednak, Druhá tráva hraje bluegrass, stylově vyhraněnou muziku, která má své publikum, a to jí přijalo. Jednak jsou v téhle kapele skvělí muzikanti, zdá se mi, že žádná jiná evropská bluegrassová kapela takové neměla, konec konců Luboš Malina i Luboš Novotný jsou jedni z nejlepších hráčů na své nástroje vůbec. Američani dokážou ocenit, když někdo něco umí. A do třetice je to osobnost Roberta Křesťana, jako zpěváka a jako člověka, který v pohodě komunikuje anglicky."
Martin Ledvina působil v řadách Druhé trávy do roku 2003, mezitím rozjel i vlastní agenturní činnost, díky níž v roce 2002 připravoval i turné k sólovému albu Roberta Křesťana. Nicméně s rokem 2003 přišel i odchod z řad kapely. "Začal jsem mít zdravotní problémy s pravou rukou. Jednou, když jsem byl ještě úplně malý, jsem spadl z kola a hodně si ji zpřelámal. Když jsem hrál ke konci s Druhou trávou, hodně mě ta ruka znovu bolela a já začal mít obavy, že budu muset možná s hraním přestat a živit se něčím jiným než muzikou. Kromě toho jsme měli i trochu rozdílné názory na to, jak by se měla muzika dál vyvíjet, jak by měla vypadat, ale to byla spíš chvilková emotivní záležitost, co se týče odchodu, podstatnější byl ten první důvod."
Ještě v době Martinova působení v Druhé trávě si tu a tam odskočil k českolipské rockové kapele Obří broskev, pracoval na sólových deskách kapelních kolegů Luboše Maliny a Luboše Novotného, výjimečně si občas zajamoval s nějakou další bluegrassovou formací. Až v roce 2003 byl položen základ k další důležité spolupráci s Lenkou Dusilovou. Původní záskok v její skupině Secretion se proměnil ve stálé členství, a po dokončení turné Martinův nápad vydat se jen ve dvojici s Lenkou Dusilovou na dvouměsíční koncertní cestu po Americe. S pomocí Martinových dřívějších kontaktů i nahodilých setkání se tam rozjeli v roce 2004, aby se díky dalším náhodným muzikantským setkáním octli v San Francisku, ve studiu, kde o pár měsíců později vznikla značná část už zmiňované desky Mezi světy. "Určitě bych doporučoval všem muzikantům, zkusit si na nahrávání vypadnout z Čech. Ne, že by tu nebyla dobrá studia, nebo dobří zvukaři, to ne, ale myslím si, že pro muzikanta je dobré odjet pryč, protože tam nemá českou televizi, nemá tam hospody, nemá tam kámoše, co mu pořád volají na mobil, může se soustředit fakt na muziku. Navíc je to věc inspirativní, dobrodružná, člověk si vydechne a přitom mu nezbyde nic jiného než se starat o muziku."
Po podzimním vydání desky Mezi světy je Martin Ledvina také podstatným členem česko-slovenské sestavy doprovodné kapely Lenky Dusilové, která právě v těchto týdnech cestuje po republice na koncertním turné a chystá se na letní festivaly. Mezitím probíhají dokončovací práce na jeho vlastním studiu, z něhož první vylétnuvší vlaštovkou bude nová deska skupiny Jarret, natáčená z části ve studiu Svárov a z části právě tady a míchaná v Americe. "Snažím se, aby vybavení mého studia bylo co nejvíce kompatibilní s tím, co jsem viděl ve studiích amerických. Myslím, že nahrávání tam, byla pro mě velká škola i co do hudební produkce. To je věc, která mě teď baví, která mě teď zajímá, práce s kapelami, práce s muzikou, na rozdíl od agenturní činnosti, která pro mě vznikla tak trochu jako z nouze ctnost, je tohle věc, které bych se chtěl opravdu věnovat vedle hraní."
NÁSTROJE
Akustická kytara Martin D18 (1975)
12strunná kytara Holoubek (2006)
Elektrická kytara Gibson ES-120T (1962)
Elektrická kytara Fender Telecaster California (1997) s pákou Floyd Rose, osazená Fernandes Sustainer Kitem
Mandolína Krishot F5 (1998)
Kytarista Martin Ledvina se narodil 4. června 1978 v České Lípě. Prošel několika vesměs bluegrassovými kapelami a v roce 1997 se stal členem skupiny Druhá tráva. Paralelně začal působit v kapele Obří broskev a od roku 2003 hraje po boku zpěvačky Lenky Dusilové v její doprovodné kapele. Stále intenzivněji se věnuje také hudební produkci.
