12/2001

Editorial

  • Většina firem provádí drobné i rozsáhlejší změny s příchodem nového roku. U nás jsme se k tomu rozhodli již v prosincovém vydání Muzikusu. Je to znamení toho, že jsme byli vždycky trošku jiný časopis - běžný čtenář

    nerozumí, čtenář neběžný dělá, že rozumí, a pouze muzikant chápe.

    Tato inovace probíhá i z toho důvodu, aby nám již do redakce nechodily e-maily podobné tomu následujícímu:

    "Strýčku Yllasi, kdo to je ten Fóro, není to

    takovej vyhublej holohlavej chlap? Jestli jo, tak jsme s ním pařili ve Španělsku na dovolený. Pošli mi jeho číslo, slíbili jsme si, že v tom budeme pokračovat i v Čechách, ale manželka mi telefon na něj spálila v kamnech."

    I z tohoto důvodu začneme uveřejňovat fotoportréty, aby nedocházelo k nepříjemným záměnám, a aby případné pátrání mohli naši čtenáři lépe nasměrovat.

    Čas od času profily našich autorů u některých příspěvků vycházely, neměly ovšem

    takovou pravidelnost, s jakou počítáme do následujících čísel našeho časopisu.

    V době moderních informačních technologií jsme teď schopni zajistit i e-mailová spojení, a to i do takových končin, kde donedávna rostla jenom kosodřevina, kde se pod

    přísným dozorem pichlavých slunečních paprsků proháněli jenom divocí králíci, nebo do míst, kde se teprve nedávno obyvatelé dozvěděli o existenci spalovacího motoru, a kde lojové lampičky vyměnili za obloukovou lampu.

    Pište tedy Víťovi do hospůdky k

    Protrženému šlapáku, kde obaluje nervová zakončení svojí specialitou. Prozradím její složení: rozdrcená vonná tyčinka, citron a pivo.

    Mojmír, ten už "frčí" po optice, a aby za připojení ušetřil, položil optický kabel přes pozemek olomoucké syrečkárny.

    Má to tak k prvnímu převaděči blíž.

    Martin je připojen i na pódiu. Všimněte si nenápadných tlačítek pod jeho strunami, což není nic jiného než prachobyčejná klávesnice. Monitor má místo ladičky. Má totiž absolutní sluch, tak si to může dovolit. Těm

    polohluchým z nás radím pro monitor využít nějakou jinou část vybavení. U jednodušších sól je schopen přímo při hraní odesílat poměrně velké množství SMS zpráv. Jednou takhle do kulturního zařízení svolal během první písničky téměř

    celou vesnici.

    Málem jsem při tom všem veselí zapomněl, že se nám blíží Vánoce. To je období, kdy v tom lepším případě člověk z města přivoní k pravému jehličí na vánočním stromku.

    Vánoce by měly být v rámci naší křesťanské historie obdobím

    jemnějších pohnutek a pozastavením se i sám nad sebou, k čemuž vás ani v tom nejmenším nenabádám. Dobrý skutek se totiž má po zásluze, nejlépe okamžitě, potrestat.

    Dovolte mi snad jen malé pozastavení nad tajnými soukromými přáními a pracovními, v

    našem případě zřejmě hudebními ambicemi, které se dost často nedaří realizovat. A není ani divu. Vždyť, jak říká klasik: "Člověk? Co je to za divného hybrida - kus masa a kus

    ducha."

    Velmi snadno si s mrštností geparda první polovinu života vršíme hromadu a v druhé půlce jí pracně, bohužel již bez mrštnosti geparda, odhazujeme ze silnice pryč, abychom projeli alespoň na koloběžce.

    A tak vám

    za celou redakci Muzikusu přeji k Vánocům pod stromečkem pořádnou lopatu s pěknou dubovou násadou. Do dlaní si plivněte sami, a ať se vám dobře háže.

    Ať vám také nezmoknou krovy, vítr nerozmlátí okenice a červotoč neprovrtá truhlu po

    babičce.

    Užijte si klidné Vánoce ve společnosti těch, kteří jsou vám nejblíž, a Muzikus po přečtení nepoužívejte na podpal, může se ještě hodit.

    PF 2002

    Elektronické vydání
Default User Picture
Luděk Khebl, 12. 12. 2001

Články v tomto čísle