Také v tomto díle muzikantsko-právního workshopu budeme pokračovat v rozborech vašich starostí, které se jak podzimní listí (jenže celoročně) snášejí na naše hlavy. A to převážně v podobě čtenářských dotazů. Ze všech koutů naší republiky a nejrůznějších oblastí každodenního života velkých i malých českých muzikusů. Minule to bylo mimo mnohé jiné i o reklamách, a dnes to pro změnu bude mimo jiné o reklamacích. Protože řečeno s klasikem "pořád se něco děje":
Koupili jsme do studia nějaký hardware, na němž se zanedlouho po uvedení do provozu projevila podstatná závada, kterou jsme opakovaně reklamovali. Po dvou záručních opravách se ale stejná závada projevuje znovu. Závada je tak podstatná, že zařízení nelze řádně užívat. Brzy skončí záruční doba a tak jsme závadu reklamovali potřetí. Prodejce však odmítá tuto reklamaci vyřídit. Tvrdí, že podle vyjádření servisu se po předchozích opravách žádná taková závada neprojevuje! Co s tím máme dělat?
S blížícím se vstupem naší republiky do evropských struktur se bude měnit mimo mnohé jiné i přístup obchodníků k zákazníkovi. A v rámci tohoto trendu se už u nás přizpůsobuje i legislativa (např. prodlužování zákonné záruční doby), dále aplikace příslušných ustanovení platné právní úpravy i kontrolní mechanismy v dané oblasti (tedy funkce a hlavně funkčnost zpětné vazby). A jako u všeho, i zde je prevence nejúčinějším opatřením proti potenciálním problémům. Zákazník by tedy měl mít větší možnost výběru prodejců, kteří každý podobný problém budou řešit k maximální spokojenosti spotřebitele. Osobně se snažím držet se tří starých osvědčených preventivních zásad. Tak za prvé: Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit nakupovat laciné věci. Za druhé: Nejvíc utratíme při placení. (Americký slogan z dob tamního rozkvětu leasingu, dnes používaný i u nás, hlásá: "Nakupujte dnes - plaťte až zítra!"). A za třetí: Nikdy nic neprodávejme svým příbuzným a známým - vždycky budou mít pocit, že jsme na nich vydělali. (A řeknou to všem!) Jenomže všechno je relativní, takže: Co je dneska laciné? - A tam, kde jednou dobře nakoupíme, tam jdeme i podruhé. A naopak. (A řekneme to všem...). Časem si tak ve vlastním zájmu vytvoříme funkční přehled. Dovolte mi trochu té osobní zkušenosti. Když se ohlédnu po svých muzikantských nákupech za posledních deset let, musím v souladu s řečeným konstatovat, že nakupuji jen u solidních a seriózních prodejců. A že jich znám! A většinou jsou to dnes už i mí dobří kamarádi. U takových je pak radost nakupovat. Pokud ale někdy narazíte podobně, jako narazil zákazník v tomto dotazu, pak mám k dispozici taky pár zkušeností z letité praxe, ale z poněkud jiného soudku. Především se snažte v klidu dohodnout. Nikdy se nenechte znervóznit a vyprovokovat k jakýmkoliv emocím. Jste-li přesvědčeni, že jste skutečně v právu, pak máte možnost využít dostatek právních prostředků, abyste se svého práva (dříve či později) nakonec přece jen domohli.
Obecně jsou vaše práva a povinnosti jakožto zákazníka (přesněji řečeno kupujícího) upravena v části osmé, oddílu čtvrtém občanského zákoníku, konkrétně v ustanoveních § 612 až 627. Konkrétní podmínky a rozsah záruky mohou být prodávajícím upraveny v záručním listě, vydávaném kupujícímu se zbožím při prodeji i s potvrzením o datu prodeje (ve smyslu ust. § 620 odst. 3 citovaného zákona). Pokud by tyto konkrétní podmínky a rozsah záruky odporovaly zákonu, pak by byly neplatné. Obecně záruční doba počíná běžet okamžikem převzetí věci kupujícím. Při převzetí věci do záruční opravy se běh záruční doby přerušuje a záruční doba se prodlouží o dobu této opravy. U vad odstranitelných má kupující právo na bezplatné, řádné a včasné odstranění vady. Nebyla-li věc ještě použita, může kupující požadovat výměnu věci nebo její části za bezvadnou. To může vždy udělat i kupující namísto opravy reklamované vady. U vad neodstranitelných má kupující právo na výměnu zboží nebo na odstoupení od smlouvy (a v důsledku toho na vrácení kupní ceny). Stejné právo má kupující i v případě, že vada je sice odstranitelná, ale jestliže pro její opakovaný výskyt nebo pro výskyt většího počtu vad nelze věc řádně užívat. Podle dotazu bude zřejmě zde jádro pudla problému v daném případě. Pokud vám například prodávající tvrdí, že o žádnou závadu nejde, obraťte se na příslušného znalce a náklady na znalecký posudek pak uplatněte u prodejce. Ale můžete zde uplatnit i další související náklady s reklamačním řízením prokazatelně spojené (a to např. cestovné, právní pomoc, apod.). V případě vad neodstranitelných, které nebrání řádnému užívání věci, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci. Svá práva z odpovědnosti za vady můžete uplatnit buď u prodejce a nebo u v záručním listě určeného autorizovaného záručního servisu, případně jiného podnikatele, autorizovaného k provedení záruční opravy. Ten je povinen opravu provést ve lhůtě dohodnuté při prodeji věci mezi prodávajícím a kupujícím. Přičemž prodávající (popř. autorizovaný záruční servis) je povinen vydat kupujícímu potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, jakož i o provedení opravy a o době jejího trvání. Pokud by vám prodejce nebo záruční servis odmítl toto potvrzení vydat a věc do opravy převzít, resp. jinak reklamaci vyřídit, pak uplatněte své právo ihned písemně. Nejlépe doporučeným dopisem (podací lístek a kopii písemného úkonu si pečlivě uschovejte). Zároveň dbejte na zajištění dostatečných důkazů, že jste své právo uplatnili. Forma a rozsah už závisí na vaší kreativitě a důslednosti. Pravidlo méně je někdy více tady určitě neplatí. A pozor - po uplynutí záruční doby práva a povinnosti z odpovědnosti za vady zanikají. To je už celkem i laikům obecně známo. Méně se však už ví, že podle příslušných ustanovení zákona č. 59/1998 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 209/2000 Sb., lze v případě potřeby za určitých podmínek uplatnit i odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku. Takový nárok uplatní poškozený (buď u výrobce přímo a nebo prostřednictvím dovozce, dodavatele, apod.), a to podle své volby buďto z právního titulu obecné občanskoprávní úpravy odpovědnosti za škodu nebo vůči výrobci podle příslušných ustanovení citovaného zákona. Takové právní causy už ale v praxi bývají složitější a tak lze doporučit řešit je ad hoc za odborné právní pomoci. Pak tu mohou být ještě i některé další možnosti v souvislosti se zákonem na ochranu spotřebitele. Tedy v oblasti správního práva.
Potřebuji ke zprostředkování zakázek pro jiná studia živnostenský list, nebo můžu tuto činnost zahrnout pod živnostenský list vydaný na nahrávání?
Na zprostředkovatelskou činnost se živnostenské listy vydávají. A jak už jsme si zhora uvedli, v souvislosti s činností uměleckých agentur, půjde-li o zprostředkování kontraktu mezi dvěma subjekty (obecně např. mezi jakýmkoliv objednatelem a dodavatelem, resp. mezi zájemcem a poskytovatelem, a to nejenom v oblasti kultury a umění, ale i v jiných oborech činnosti) pomocí třetího subjektu = zprostředkovatele, pak jde o klasický zprostředkovatelský vztah. Takovouto činnost pak zřejmě nelze zařadit pod terminus technicus "nahrávání".
Je třeba živnostenský list ke zprostředkování prodeje hardwaru? A jak na to, když sám nechci dělat dealera, ale zároveň nechci, aby mě zákazník po zjištění konkaktu z prvního zprostředkování příště neobešel?
Ano. I s odvoláním na to, co bylo již řečeno. I hardware je běžně obchodovatelná komodita. Co se týče té kýžené pojistky, tak tu asi živnostenský zákon jen pomocí vydání živnostenského listu nezajistí. To je třeba preventivně dobře (a v pochybnostech pak i velmi důkladně) ošetřit pomocí příslušných obchodněprávních smluv a jejich různých doložek. Ale znáte to - dodržení sebelepších smluvních kontraktů je věcí konkrétních podmínek a různých faktorů. Obecné pravidlo praví, že sliby se mají plnit a smlouvy jsou závazné aneb pacta sunt servanda. A jak víte, praxe je košatý strom. Velkou roli v ní hraje kvalita právního vědomí i právního prostředí.
Když budu při přednáškách příležitostně prodávat brožury (manuály, handbooky, atd.) je na to taky potřeba živnost pro nakladatelství, vázání knih, apod. činnosti?
Oprávnění pro činnosti nakladatalelství, resp. vydavatelství by bylo potřeba v případě vydávání knih. Tisk, sazbu a další polygrafické práce, vazbu, apod. si nakladatel může objednat, takže na tato řemesla nemusí být nutně sám vybaven příslušným živnostenským oprávněním. Na prodej uvedených produktů se pak vztahuje živnostenské oprávnění pro obchodní činnost (takže obecně i zde půjde zřejmě o klasický prodej zboží).
