6/2005

Editorial

  • Možná vás, kdo sledujete pravidelně Téma měsíce, napadne, že v tomto čísle je něco v nepořádku. Abych uvedl věc na pravou míru, pokusím se vysvětlit, v čem to je. Zatímco jsme se vždy na těchto stránkách snažili rozřešit nějaký problém, tak v tomto tématu tomu tak není. Článek o bicích je vlastně prvním v řadě. Následovat by měly další, které postupně budou mapovat další nástroje z obsazení, řekněme rockové, popové či jazzové kapely. O co nám tedy vlastně jde. Témata by postupně měla mapovat terminologicky, tedy definicemi a popisem výrazů a problémů, jednotlivé nástroje tak, aby čtenář získal ucelenou informaci o všech problémech, které s daným nástrojem souvisí. Měly by sloužit jako zdroj základních informací či

    inspirace pro každého, kdo na ten či onen nástroj hraje. Doufám, že i zkušení harceři si zde najdou alespoň shrnutí svých znalostí a nebudou se na nás zlobit, že píšeme věci, "který přeci každý ví".

    V tomto čísle se nám rozbíhá nový seriálek, jenž nás

    zavede na Rockové kurzy, konající se každoročně v Prachaticích. Michal Staněk pro vás vyzpovídal některé lektory a i vy budete mít možnost se těchto kurzů, i když jen virtuálně, zúčastnit. Prvním tématem, jímž se budeme zabývat, je kytara ze

    seminářů Honzy Militkého.

    Pomalu se blíží termín Hudebního veletrhu 2005. Rád bych upozornil kapely na možnost pořídit si demo snímek ve Studiu Huvel 2005. Podrobnější informace naleznete v Muzaice na straně 36.

    Určitě stojí za to, aby vaší pozornosti neutekl článek od Miloslava Šráma Jak na kytarový hmatník. I když tento článek vznikl

    kvůli kytaře a okolo kytary se i točí, míří daleko hlouběji do muzikantské duše. Řekl bych přímo do ledví muzikantům. Zabývá se totiž hlavně hudební představivostí a hudební pamětí. Každý z nás si může sáhnout do svědomí a uvědomit si, jak na tom vlastně

    je. Těžko můžete řídit auto, když nebudete mít vpořádku zrak, a muziku můžete dělat, jen když budete mít vpořádku sluch. Jak dlouho si dokážete pamatovat melodii, kterou vám kolega z kapely zahrál na zkušebně? Minutu, dvě nebo i zítra... Myslím, že ti

    z vás, kteří se někdy zabývali intonací, popřípadě zažili její výuku - velmi "oblíbený předmět" na konzervatořích - již vědí, o co kráčí.

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 6. 6. 2005

Články v tomto čísle