Kdo z hráčů strunných nástrojů vyluzujících tóny nízkých kmitočtových frekvencí by neznal Marcuse Millera? Myslím, že naprostá většina z nás, členů početné baskytarové komunity, o něm musela minimálně slyšet. Marcuse proslavila zejména kooperace s jazzovým géniem Miles Davisem v 80. Letech, spolupráce na projektech Davida Sanborna, Luthera Vandrosse, Arethy Franklin a v neposlední řadě i jeho sólová kariéra. Jen málokterý basista je spojen se svým nástrojem tak pevně jako právě Marcus Miller se svým jazz bassem ročník 1977. S typickým zvonivým zvukem tohoto nástroje basového mistra s monogramem M M se setkáme na více než 400 deskách, na nichž Marcus po dobu své kariéry nahrával. Marcusův Jazz Bass se stal předlohou pro čtyřstrunný signovaný model z japonské produkce firmy Fender.
K výrobě těla byly použity dva kusy velmi těžkého jasanového dřeva, lakovaný krk je z jednoho kusu javoru s perleťovými výložkami pro snažší orientaci na hmatníku. Oproti standardu je použita kvalitnější kobylka BadAss II Bridge, snímače jsou americké vintage jazzbasové singly. Pro jazze vyrobené na sklonku sedmdesátých let bylo typické umístění kobylkového snímače o pár centimentrů blíže ke kobylce. Je tomu tak i zde. Toto umístění snímače v místech, kde je rozkmit strun menší, má za následek přenášení více výšek z frekvenčního zvukového spektra.
Přední snímač u krku je chráněn chromovaným krytem, který lze jednoduše odejmout, pokud hráči při hře překáží. Dvoupásmová aktivní elektronika umožňující pouze přidání výšek a basů pracuje velmi čistě a bez zbytečných brumů. Velkou vychytávkou je vcelku ojedinělá možnost aktivku vypnout a hrát na pasivní zvuk, což je velmi praktické, pokud vám v baterii dojde během koncertu šťáva. Nevýhodou je v tento okamžik neexistence jakýchkoliv zvukových korekcí - ovladače výšek a basů se nepromění stisknutím páčky v žádnou tónovou clonu, ale jsou v tento moment nefunkční. V aktivce signature modelu je jediný podstatnější rozdíl od originální Millerovi baskytary, není totiž značky Bartolini, nýbrž Fender. V současné době otevřeného globálního trhu však nikomu nic nebrání si Bartolini preamp z Ameriky objednat. Řemeslné zpracování nástroje je dle očekávání v této cenové kategorii perfektní.
Hratelnost
Když jsem porovnával krk MM modelu se standardní baskytarou Fender Jazz Bass současné produkce, dospěl jsem k tomu, že je ještě užší, což přispívá k pohodlnosti hry, pokud ovšem vaše ruka je velikosti střední či menší. Hráči s medvědí tlapou bych tuto basu kvůli krku rozhodně nedoporučoval. Užší krk umožňuje rychlejší přechod přes struny, jeho negativem je ovšem na druhou stranu vliv na celkový tenčí zvuk nástroje.
Zvuk
Nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu - jak to vlastně hraje? Basa je skvělá při hře slapem, v kombinaci s novými strunami z ní dostaneme nádherný zvonivý zvuk. Zároveň jedním dechem dodávám, že hodnocení zvuku je veskrze subjektivní. To, co jednomu přijde jako "brilantní" výšky, může druhý považovat pejorativně za "nacinkané". Jedno je jisté - s výškovými korekcemi to chce zacházet opatrně, basa má dostatek svých přirozených výšek. Při prstové hře má nástroj trochu plošší odezvu v oblasti nižších středů, škoda že se vestavěnou aktivkou nedají ovládat i právě středy...
Přidáme-li na basových korekcích, dostaneme z ní i pěkný zvuk zatlumeným palcem, který právě Marcus velmi rád ve svých doprovodných reggae figurách používá. Pokud se vám hra Marcuse Millera líbí, rozhodně tahle basička stojí za vyzkoušení, zvukově se tomu, co známe z jeho nahrávek, věrně blíží.
Shrnutí
Fender Jazz Bass MM je profesionální baskytara, výborná k hraní žánrů jako funky & fusion, velmi dobře ji využijí jazzmani, bluesmani nebo popíkáři. Rockerům či nu-metalistům bych doporučoval se poohlédnout spíše po jiném nástroji s hutnějším zvukem. Souboj s masivní nabustřenou kytarovou hradbou by asi tento jazz bass prohrál. Dnešní recenzi jsem napsal po třech letech, co tuto baskytaru vlastním a aktivně užívám, a musím konstatovat, že tato baskytara je držák, doufám na celý život. Po celou dobu mi zatím věrně a naprosto spolehlivě sloužila a nevyžadovala žádný zásadnější servisní zásah vyjma jednoho dotažení výztuhy v krku. Co bych jejím tvůrcům mohl vytknout, je použití nevhodných měkkých vrutů s malou hlavičkou k uchycení snímačů. Při troše laborování s výškou snímačů se hlavička vrutu brzo "sjede". K tématu spolehlivosti, závad a následně servisních zákroků u starších nástrojů obecně viz. rozhovor s předním českým výrobcem kytar Peterem Jurkovičem.
Info:
Fender Jazz Bass Marcus Miller je signovaný model baskytary. Cena 38 083 Kč.
Plus:
hratelnost
zvuk
vzhled
Mínus:
uchycení krku k tělu (jen 3 šrouby)
nekvalitní vruty snímačů
hmotnost nástroje
SERVIS, OPRAVY A ÚDRŽBA (BAS)KYTAR
odpovídá Dr. Peter Jurkovič
Jaké nejčastější servisní práce po vás kytaristé požadují?
U kytar i bas jde o broušení pražců, výměnu pražců, výměnu či opravu snímačů, nový lak.
U kytar s mahagonovým krkem (např. Gibson LP) je nejčastější opravou, hned po výše uvedených, ulomená hlava.
(To by mohl být nový neotřelý námět pro internetové diskutéry, kteří nejlépe vědí... Čím to asi bude?)
Setkal jste se za dobu vaší praxe s nějakým kuriózním požadavkem zákazníka na úpravu/vylepšení jeho (bas)kytary?
Kuriózní požadavky u bas jsem asi neměl, ale nepochopitelné občas jsou. Třeba opražcovat skvělý bezpražec a jinému zas z pražcové basy bezpražec udělat. Nechápu, proč to lidé raději neinzerují a nevymění. Vyšlo by to levněji. U starých hodnotných nástrojů to odmítám dělat.
Jaké druhy oprav jsou nejnáročnější?
Jednou z nejnáročnějších oprav je výměna poškozené výztuhy u krku z jednoho kusu (maple neck) tak, aby to nebylo na krku vůbec poznat. Skvělá zábava pro lidi milující vyšší hladiny adrenalinu.
Které závady na (bas)kytarách považujete za neopravitelné, jsou-li takové?
Opravit lze prakticky cokoli. Otázka je, aby na to měl kytarář nervy a zákazník peníze. Cena za takovou "neopravitelnou" opravu může převýšit i zůstatkovou hodnotu nástroje. Ale zažil jsem už lidi, kteří do toho šli. To když se jednalo o srdeční záležitost.
Můžete poradit v kostce, jak se k nástroji chovat tak, abychom vzniku závad předešli?
Na kytaru jak na ženu - nechtít od ní víc, než na co je stavěná, nenechávat ji bez dozoru, mít ji rád a občas pro ni něco udělat.
Krom toho, že kytarám vadí přílišné vlhko nebo sucho, bych rád upozornil na prudké změny teploty. To je problém zimního období, když se jezdí na kšefty. V kufru auta kytara vymrzne a v teple se pak orosí. Při návratu domů je třeba kytaru vyndat z futrálu a nechat ji proschnout. Jinak co může, to zrezne. Horší varianta je při skutečně extrémních změnách teplot - totálně (pro někoho nádherně) popraská lak. Oblíbená finta je taky jít po zkoušce na pivo a nechat kytaru opřenou o topení. Po deseti pivech se může zamotat hlava i jí.
