Japonská firma Casio přišla počátkem 80. Let s nápadem, jak spojit zkušenosti z výroby kapesních kalkulaček s vývojem elektronických hudebních nástrojů.
Výsledkem byl minisyntezátor Casio VL-1, který spojuje funkce kalkulátoru a jednohlasého hudebního nástroje s vestavěnou rytmickou jednotkou a sekvencerem.
Malé ohlédnutí do minulosti
Když nám na základní škole učitelka vyprávěla o tom, jak na vlastní oči viděla digitální kalkulačku, ve třídě to jen zašumělo. Kalkulačka byla snem každého, kdo měl horší známky z matematiky. Myslím, že to bylo právě malé Casio, které jsem v deváté třídě dostal, abych si vylepšil prospěch. Dalo se ukrýt do dlaně a bylo tajnou zbraní v boji za vytouženou trojku na vysvědčení. Spolužáci kalkulačku tiše obdivovali. Nebyl to žádný standard. Japonská elektronika se vozila ze zahraničních služebních cest nebo kupovala v Tuzexu, kde byla opředena romantickými pověstmi o zásilkách z potopených lodí. Po jejich vylovení a vysušení jsme si je mohli koupit za bony od vexláků, kteří s blazeovaným výrazem postávali před prodejnami. Nenáviděli jsme je stejně jako Boney M a další vexlácké ikony.
Naštěstí tu však bylo první album Sex Pistols a světem se jako uragán přehnala vlna punku. Počátkem 80. let pak už byla připravená půda pro kapely, jejichž hudbě se začalo říkat New Wave. S nástupem nové vlny přišla také éra levných elektronických nástrojů s malými klavesami. Syntezátory Casio vypadaly jako hračky pro děti. Staly se však součástí image novovlných kapel právě pro svůj provokativní vzhled a zvukové barvy, které se vzdáleně blížily varhanám nebo klavíru. V kombinaci s efekty jako phaser nebo flanger se malé Casio dalo použít i ve studiu a na pódiu vypadalo jako technický zázrak. Kdo z pamětníků by neznal německou skupinu Trio a její velký hit Da Da Da ich lieb dich nicht du liebst mich nicht aha aha aha z roku 1982? Ten nezaměnitelný zvuk, slyšitelný na začátku písničky, je právě Casio VL-1.
Zlaté období Neue Deutsche Welle odstartoval typicky japonský výrobek, ve své jednoduchosti dodnes nemající konkurenci. Ale popularita VL-1 se neomezovala jen na Německo.
Provedení a ovládání funkcí
Casio VL-1 na první pohled upoutá minimalistickými rozměry. Nástroj je vestavěn do plastové krabičky velikosti cca 30 x 75 x 300 mm. Na levé straně je umístěn reproduktor o průměru asi 6 cm. Barva skříňky byla původně bílá. Stárnutím získal plast zabarvení slonové kosti. Ovládací panel je vybaven třemi přepínači, dvěma tahovými potenciometry, dvěma velkými a osmi malými funkčními tlačítky a devětadvaceti malinkými klávesami s rozsahem g - h2. Jedná se vlastně o dvanáct černých a sedmnáct bílých tlačítek.
První přepínač má čtyři polohy Off, Cal, Rec a Play. V druhé poloze je zapnut režim kalkulátoru, třetí je určena pro nahrávání do sekvenceru a čtvrtá pro přehrávání sekvencí a normální hru. Nahranou sekvenci je možné přehrát v reálném čase tlačítkem Auto Play, nebo dvěma velkými tlačítky napravo. Ty umožňují hrát sekvenci v libovolném tempu a rytmus přizpůsobit živé hudbě. Kapacita paměti sekvenceru je 100 kroků.
Druhý přepínač má šest poloh a slouží k volbě zvukové barvy. Polohy jsou označeny Piano, Fantasy, Violin, Flute a ADSR. Tato poloha teoreticky nabízí možnost úpravy dynamické obálky tónu. U testovaného nástroje se mi však nepodařilo objevit systém nastavení, nebo byla funkce z nějakého důvodu zablokována. Zvuk ADSR má perkusivní charakter s nulovou hodnotou parametru Sustain.
Třetí přepínač má tři polohy Low, Middle a High a slouží k nastavení oktávy. První tahový potenciometr ovládá poměr mezi rytmickým doprovodem a melodií, druhý hlasitost.
Z malých tlačítek ovládají hudební funkce ještě tlačítka Music (spouší demo), Rhythm (v kombinaci s klávesami h-d2 spouští jeden z deseti rytmických vzorů), dvě tlačítka řídí funkci Tempo (19 stupňů od -9 do +9) a červené tlačítko Reset ruší přehrávání sekvencí, demo, rytmický doprovod i jakýkoliv znějící tón. Ostatní tlačítka slouží pouze kalkulátoru. Ten se ovládá ještě tlačítky s dvojitou funkcí a bílými klávesami. Rytmické vzory jsou march, waltz, 4-beat, swing, rock-1, rock-2, bossanova, samba, rhumba a beguine.
Vespod má VL-1 ladicí trimr s označením Tuning a tlačítko P, chráněné zapuštěním pod úroveň spodního krytu. Lze jím okamžitě vymazat obsah paměti sekvenceru. Vzadu za displejem je 3,5 mm jack linkového výstupu a konektor pro AC adaptér s napětím 6V. K napájení normálně slouží čtyři tužkové baterie.
Zvuky
Zvukové barvy VL-1 můžou někomu připadat kouzelné, legrační nebo originální, někomu zas naprosto nepoužitelné. Nejtypičtější zvuk má rytmická jednotka. Její zvuk připomíná spíš metronom. V nástroji je podle mého názoru použit čip na bázi PD syntézy (Phase Distortion Synthesis), kterou firma Casio používala i v úspěšných syntezátorech CZ 101, CZ 1000, CZ 3000 a CZ 5000.
Díky vestavěnému reproduktoru je zvuk nástroje blízký malému tranzistorovému rádiu. Jeho zvukový potenciál se však naplno projeví až po zapojení do mixážního pultu, komba nebo PA systému. Nejvíc se mi líbí zvuk piana v nejnižší oktávě. Tedy stejný, jaký jsem měl kdysi nastavený před vystoupením dua Zakkurit v Olomouci, které se nakonec z technických důvodů nekonalo. Bylo to koncem roku 1981 a VL-1 mi půjčil Miloš Čuřík, který akci uváděl. Škoda, Casio si mohlo zahrát v kombinaci se dvěma elektrickými kytarami, dvěma magnetofony a bicí soupravou. S dalším VL-1 jsem se setkal až v roce 1983 v kapele OK Band.
Závěr
V roce 1985 se vyráběla další varianta pod označením PT-1. Byla však o něco větší, neměla kalkulačku a měla skutečné, i když miniaturní klávesy. Zvláštností byl typ CK-10 s vestavěným rádiem pro AM a FM. Casio VL-1 je v současné době už kultovním nástrojem. V době své největší slávy se dalo koupit z druhé ruky za cca 4500 Kčs. Dnes, tedy po více jak dvaceti letech, za něj u nás zaplatíte asi 500-1500 Kč, pokud se na vás usměje štěstí. Je to pěkná hračka a můžete si na ní nakonec třeba i spočítat, kolik vám vydělala peněz. Přeji šťastný lov.
