1/2006

Editorial

  • K napsání těchto řádků mě inspiroval rozhovor s Petrem Kocfeldou o vzniku legendární nahrávky skupiny Flamengo, jehož první díl naleznete v tomto čísle.

    Více než kdy jindy je život dnešního muzikanta mimo všech ostatních strastí zatížen jednou základní odpovědností, a tou je odpovědnost za zvuk či sound... Myslím, že to je díky stále většímu spoléhání se na technologie, které umožňují věci, které dříve nebyly možné. Zvuk je konec konců jediné médium, kterým lze hudbu šířit. Trable začínají při výběru nástroje a aparátu, pokračují přes odposlechy a PA systém, do toho jsou zamíchány efekty, při nahrávání pak vystupuje jako neřešitelné dilema digitál nebo analog, nemluvě o kouzelné moci mixu: "To se při míchačce dodělá!" a vůbec magii okolo hledání virtuálního zvuku v počítači.

    Uznávám, že Kuře v hodinkách může být již pro mnohé dnes nepřijatelné, protože časem si lze zvyknout a nikoho už průkopnická kvalita věcí nepřekvapí. A že je odkaz takovýchto nahrávek slyšet x let poté, se jaksi zapomene. Pozornému čtenáři a posluchači článku i desky ale nemůže uniknout ten fakt, že přes časový posun i technologické možnosti je zde něco, co je schopno tento zdánlivý handicap překlenout.

    Samozřejmě, nyní se nabízí smeč v podobě konstatování, že to je stejně v rukách. Ale takto bych smečovat nechtěl. Už proto, že tuto frázi lze často slýchat právě od těch, kteří by ty muzikantské ručičky potřebovali.

    Jedním pohledem na věc může být poznání, jak jsou muzikanti sami schopni rozpoznat, že jejich hudba stojí zato. Kde v sobě berou jistotu, že to co dělají, najde své posluchače. A zde existuje propojení, které možná brzdí mnohé z nás. Onou propojkou je showbussines. Bohužel, podepisuje se na vzniku hudby více, než je nám milé a zamlžuje hrany a ostří při rozhodování, co je a co není dobré. A budu-li přízemní, sumy na fakturách za vybavení studia, kytaru či milenku mohou být velmi silným motivačním prvkem k čemukoliv.

    Myslím, že Kuře v hodinkách, nabádá, aby se nezapomínalo na to, co bylo již uděláno. A určitě může pomoci muzikantské duši při rozhodování o tom, co je a co není dobré.

    Vítejte v novém roce.

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 6. 1. 2006

Články v tomto čísle