11/2002

Editorial

  • Rád bych se s vámi hned na začátku podělil o koncertní zážitek. Na konci minulého týdne přijel do Prahy kytarista a zpěvák Robben Ford. Dnes není nic zvláštního, když k nám zavítá hvězda. Už jsme si pomalu zvykli, ale vždy, když se na takový koncert dostanu, strašně silně na mne zapůsobí. Pokaždé si naprosto ostře uvědomím, jaké nároky musí splňovat muzikant, který takovou hvězdu doprovází, a jak asi musí hvězda hrát, aby mohla takovým muzikantům šéfovat. Tenhle koncert byl bluesový. Bylo slyšet, ale i vidět, že blues hrají opravdu proto, že je to baví, nebo že chtějí. Mohli by hrát cokoliv. Mají prostě na to. Vždy mě překvapí dokonalost a přesnost rytmiky. Rytmiky, která v sobě nezapře vrcholný jazzový feeling. Snaha bavit lidi je cítit z každého koutu pódia a vše vypadá lehce a přirozeně. A kam tím vším mířím? Zkuste si představit sami sebe na pódiu. Hlavně tehdy, pokud si začínáte myslet, že vám to úžasně šlape a že jste prostě nejlepší.

    Na koncertě byli také dva naši redaktoři Tomislav Zvardoň a Kamil Bukověcký. Při zvukovce si popovídali s technikem Robbena Forda, který mimo jiné dělal dříve technika Joe Satrianimu. A tak se můžeme těšit na technickou reportáž nejen o Fordových kytarách. Sám jsem zvědav, co vše se dozvěděli. Druhý den, protože před koncertem byl manažer neoblomný, se jim nakonec podařilo setkat se i s Robbenem Fordem v hotelu. Když zjistil, že otázky nejsou jen o tom, jak se mu líbí v Praze a kolik ještě chystá natočit desek, z původního dvacetiminutového rozhovoru nakonec byla víc než půlhodina.

    Z nových věcí, které vás v čísle potkají, je nový cyklus rozhovorů, který pro vás bude připravovat Ilja Kučera. Nese název Po boku hvězd. Soustředí se na muzikanty, bez kterých si nelze naši hudební scénu představit a přitom nejsou mediálními hvězdami či frontmany. Přesto mají na hudbu muzikantů, které doprovázejí, mnohdy zásadní a neoddiskutovatelný vliv. V minulém čísle to byl František Kotva a teď se setkáte s Martinem Kumžákem.

    Rád bych vám doporučil rozhovor s Hilary Binder - bubenicí skupiny Sabot. Z trochu jiného úhlu pohledu na to, jak dělat muziku, ho pro vás připravila Jana Truksová.

    Nebudu už zdržovat, dejte se do čtení...

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 5. 11. 2002

Články v tomto čísle