Driverack PA je jediný přístroj, který potřebujete mezi mixážním pultem a koncovými zesilovači. Takový slogan provází reklamu na tento přístroj a celkem zákonitě vzbudil mou pozornost (a soudě podle doby, kterou jsem musel čekat na volný exemplář k otestování, nejen moji). A protože toho umí opravdu hodně, pustím se hned do popisu.
Popis přístroje
Driverack PA je mladší a menší (a podstatně levnější) bratr od Driverack 480, který toho na jedné straně umí méně a na druhé zase mnohem víc. Firma dbx proto připravuje software pro 480, aby ji naučila, co PA už umí. Driverack PA je vysoký pouze jednu rackovou výšku a přední panel má modrošedou "kovovou" barvu. Zleva je nejprve vstupní konektor XLR pro měřící mikrofon a vedle něj tlačítko, kterým tento vstup připojíme a tím zapneme funkci autoekvalizace. Vedle něj je grafický LC display a kolečko, jehož mačkáním vybíráme jednotlivé parametry a otáčením měníme hodnoty těchto parametrů. Dál pak následuje 12 funkčních tlačítek a ledkové indikátory. První dva sloupečky ukazují vstupní vybuzení a dalších šest vybuzení jednotlivých výstupů (tedy basů, středů a výšek ve stereu). Nad těmito indikátory je ještě sedmá žlutá ledka signalizující, že začal zabírat limiter pro to které pásmo. A zcela vpravo na předním panelu je síťový vypínač.
Nyní si popíšeme jednotlivá funkční tlačítka. První dvě se jmenují Prev PG a Next PG a je tedy jasné, že jimi listujeme jednotlivými stránkami menu. Většinou má ovšem menu pouze dvě stránky, takže by možná stačilo jen tlačítko Next. Prvním opravdu funkčním tlačítkem je EQ. Drive rack má na vstupu grafický 28pásmový ekvalizér a na výstupu každého pásma crossoveru ještě ekvalizér parametrický. Pokud opětovně mačkáme toto tlačítko, zobrazujeme si na displeji jednotlivé ekvalizéry. Ty pak také můžeme editovat. Máme-li navolen vstupní grafický EQ, můžeme ho na první stránce zapnout a navolit pro porovnání průběh před editací a na druhé stránce volit kmitočty a měnit zdvih či pokles a to už mačkáním a otáčením kolečka. Pokud chceme ovládat parametrický EQ, musíme tak učinit opětovným mačkáním tlačítka EQ. Pro výšky máme k dispozici třípásmový a pro středy a basy vždy dvoupásmový plně parametrický stereo ekvalizér. Lze ho přepnout i na typ shelf. Mezi jednotlivými pásmy se pohybuje pomocí tlačítek Page a uvnitř pak zase kolečkem. Nechci vás unavovat návodem k použití, ale jen upozornit na první nedostatek přístroje. Tím je, alespoň pro mě, ovládání. Zdá se mi nelogické a složité. I po měsíci používání jsem nezískal rutinu a stále mačkal něco jiného, než jsem chtěl. On totiž navíc způsob, kterým se pohybujeme v menu, není u všech funkčních tlačítek stejný. Pokud bych přístroj používal den co den, určitě bych si zvyknul, ale znám zařízení, kdy nad ovládáním nemusíte vůbec přemýšlet. Naopak se mi líbil displej. Ten, i když je relativně malý, je dobře čitelný a i křivky ekvalizéru jsou přehledné. Hůř jsou vidět popisy kmitočtů grafického ekvalizéru. Ty jsou nadepsány trvale nad displejem a jsou zřejmě napsány tak malým písmem, aby nerušily v dalších zobrazeních, kam už nepatří.
Dalším tlačítkem a také dalším "přístrojem", který Driverack PA obsahuje, je Subharmonic synthesizer. Tady se jedná o softwarovou verzi legendární 120XP - tedy přístroje, který umí doplnit spektrum o nízké kmitočty tím, že je vyrobí dělením existujících kmitočtů. Má i stejné ovládání. Volíme, jaké množství z přidaných kmitočtů má být v pásmu 24-36 Hz a 36-56 Hz a pak celkové množství přidání vygenerovaných basů. Tato funkce se uplatní asi hlavně na diskotékách a různých párty. Je třeba si uvědomit, že tyto kmitočty výrazně zatěžují koncové zesilovače a subbasy. Pátým tlačítkem je Xover, tedy crossover. K dispozici je dvou nebo třípásmový a vždy ve verzi s basy ve stereu nebo v monu pro subwoofer. Lze také mít pouze výstup ve stereu, kdy cross vůbec nepoužijeme, ale využíváme všech ostatních efektů - např. pro aktivní bedny. Crossover 2 x 3 pásma se tady ovšem nazývá 2 x 6, proč, to opravdu nevím. Takže pokud si ho navolíme (ovšem to uděláme v režimu Wizard - viz dále), máme k dispozici pět propustí - tři dolní a dvě horní. Výstup do výšek, který je pro mě opět nelogicky nabízen jako první, můžeme odříznout pouze odspodu a lze měnit kmitočet dělení (od 20 Hz do 20 kHz), typ filtru (Butterworth 6 - 24 dB/oktávu, nebo Linkwitz-Riley 12, 24 dB/okt) a hlasitost (od 0 - tedy vypnuto, až po + 20 dB). Výstup do středů a do basů lze oříznout zeshora a ze spodu opět s možností libovolných kmitočtů a typů filtrů. Pásma se tedy mohou libovolně překrývat a na výstupu středů mohou být třeba taky basy. Ale na výstupu výšek mohou být jen výšky. Tím je omezeno využití přístroje. V profi praxi, kdy je potřeba procesorovat víc kanálů než tři, na třetím výstupu samozřejmě ještě nebudou výšky. Řekl bych, že je to záměr, aby si firma vlastně sama nekonkurovala. A pak si myslím, že 99 % zvukařů má dvou- nebo třípásmový aparát a pro ně tu je Driverack PA. Ti ostatní si musí koupit 480.
Dál následuje Feedback eliminator, tedy omezovač zpětné vazby. Má 12 filtrů a ty lze libovolně volit jako pevné (pokud se vyskytne zpětná vazba, filtr se nastaví na její kmitočet, eliminuje ji a zůstane tak nastaven až do manuálního resetu) nebo "živé" (ty se, pokud se vyskytne nová vazba, znovu samy přeladí). Lze také vybírat šířku pásma filtrů (od 1/5 do 1/20 oktávy). Tento feedback eliminator pracuje jako stereo, tedy i pokud je vazba v jednom kanále, filtr je aplikován na oba.
A jdeme dál. Následuje Comp/Limiter. Tady můžeme podobně složitým způsobem jako u ekvalizéru přepínat mezi stereo kompresorem na vstupu a limitéry na výstupu jednotlivých pásem. Vstupní kompresor má tyto parametry: threshold, ratio, gain a overeasy. K tomu není co dodávat, snad jen, že overeasy je firmou dbx patentovaný název a snad i chování přístroje kolem nastaveného kolena. Tedy funkce známá jako softknee, kdy komprese lehce začíná již dřív, než se dosáhne kolena nastaveného thresholdem. Cílem je méně slyšitelný nástup kompresoru. Výstupní limitéry mají stejné parametry, chybí jen kompresní poměr. Protože ten je, jak už to u limitérů bývá, nastaven na jedna ku nekonečnou. Pokud máme na LC displeji nastavenu stránku některého z limitérů, ukazuje nám gain reduction, tedy o kolik je signál zeslabován. To, že jsme překročili nastavený threshold, nám indikují i ledky nad indikátory. Poslední funkcí, kterou lze ovládat, je Delay. Tou můžeme nastavit pro každé pásmo zpoždění až 10 ms a tím srovnat zpoždění ve zvukovodech.
A dostáváme se ke spodní řadě tlačítek. První je Program. Přístroj má 25 továrních a 25 uživatelských programů. Ty je možné editovat a uložit pomocí tlačítka Store. Ukládat musíme po každé změně, protože Driverack si nepamatuje poslední stav, a pokud nám na koncertě někdo vypne proud, přístroj naběhne do poslední uložené verze. Takže po nastavení ekvalizéru nebo limitérů hned uložit. Pak tu je ještě nastavovací tlačítko Utility, kterým lze změnit kontrast displeje nebo spustit předváděcí program, kdy přístroj bliká jako vánoční stromeček a do nekonečna píše, co umí. Úžasné! Další stránka by spíš měla patřit do menu kompresorů. Ukazuje se zde přehledně funkce všech limitérů - tedy jejich aktuální gain reduction.
Funkce Wizard
Wizard je posledním funkčním tlačítkem se třemi automatickými módy. Prvním je systém setup. V něm můžeme nastavit stereo nebo dual mono režim ekvalizéru, a pak tady máte na mnoha dalších stranách menu možnost vybrat si z nabízených typů reprobeden a zesilovačů. Pokud vlastníte ty, které vám Driverack nabízí (zatím jsou to hlavně bedny JBL a zesilovače Crown), udělá za vás půlku práce. Má totiž v paměti optimální nastavení dělících kmitočtů, výstupní úrovně, limitérů a dalších parametrů, a tak můžete rovnou hrát, aniž byste museli cokoliv sami nastavovat. I když si z nabízených typů nevyberete, musíte zde navolit, jakou konfiguraci budete používat, protože podle toho se vytvoří typ crossoveru.
Na další stránce vám Wizard nabízí autoekvalizér, tedy automatické nastavení ekvalizéru podle signálu snímaného měřícím mikrofonem (ten není v ceně přístroje a musí se dokoupit). Vy musíte pouze nastavit hlasitost růžového šumu, který Driverack produkuje, a vybrat ze tří možností, jak přesně má být ekvalizér nastaven.
Poslední funkcí je AFS Wizard, tedy automatické vyhledání kmitočtů, na kterých aparatura "píská", a jejich odladění.
Zadní panel
Na něm jsou dva vstupní a šest výstupních konektorů XLR. Levé kanály jsou vlevo, což se sice zdá logické, ale vzhledem k tomu, že většina přístrojů má na zadním panelu konektory obráceně, dost nezvyklé. Na zadním panelu je ještě tlačítko, kterým můžeme odpojit zem od pinu 1 vstupních konektorů a přepínač +4/-10 dB. A pochopitelně síťová zástrčka.
Funkce přístroje a můj názor
Při testování Driveracku PA jsem si uvědomil, jak subjektivní je takové hodnocení. Proto to berte jen jako můj názor, s kterým třeba nebudete souhlasit. První, co mě překvapilo, je chování limitérů. V návodu je přesně popsáno, jak se mají nastavit (běžný postup), a pak by prý zesilovače neměly klipovat. Je tu však jedno ale. Limitéry (i kompresor se chová úplně stejně) mají asi dlouhý attack, a tak se spíš jedná o leveler. Tedy signál s velkou střední hodnotou zeslabí, ale pokud přijde špička (nebo zejména signál po krátké pauze), bez problémů projde. Pokud je kompresor nastaven tak, že zabírá výrazně, je tento efekt v určitých pasážích i dost slyšet jako "pumpování" nebo jinak řečeno je slyšet "náraz" zvuku, než limitér zabere. Je ovšem možné, že je to schválně takto nastaveno, protože reproduktorům krátké špičky nevadí a poškodit je může až dlouhotrvající signál s velkou efektivní hodnotou, a ten Driverack už nepropustí. Pokud to tak je, má to být v návodu vysvětleno a možná by měl jít přístroj přepnout na pravý "brickwall" limitér. Ještě je třeba upozornit, že přístroj má vlastně dva režimy ukládání dat. První je úvodní setup ve Wizardu, kdy musíte zvolit (kromě jiného) režim ekvalizéru - stereo nebo dual mono a toto nastavení uložit jako nový program. Toto nastavení už nelze změnit, takže pokud pro automatický ekvalizér zvolíte režim dual mono (tedy dva mono ekvalizéry - jinak by nastavování nemělo smysl), a pak byste si chtěli ručně dorovnávat oba kanály zároveň, nejde to. Museli byste znovu do Wizardu, změnit na stereo a uložit. a v tu chvíli je Driverack čistý jako slovo boží a přišli jste o nastavení ekvalizéru, crossu, limitérů a nepomůže vám, že data byla uložena. Wizard je úvodní nastavení (setup) a je mu nadřazen. Ještě mi osobně trochu vadí, že nelze dorovnat úroveň jen jednoho kanálu, vše se dělá vždy pro stereo pár. Svět na tom nestojí, ale může se to hodit a každý analogový ekvalizér nebo cross to umí.
Tím výčet nedostatků končí. To, že jsem jimi začal, neznamená, že je Driverack špatný. Umí toho hodně a všechno ostatní dělá dobře. Například velmi spokojený jsem byl s autoekvalizérem, protože opravdu funguje a zlepšení bylo markantní (i když ho někteří zvukaři neuznávají). A dál není třeba snad vyzdvihovat, jak je dobré ovládat celou aparaturu včetně crossu od mixážního pultu a nemuset běhat na pódium, abych přidal na zesilovači výšky. Jak je dobré, když všechny bedny hrají ve fázi. Jak je dobré vidět buzení jednotlivých pásem a mít možnost okamžitě upravit threshold limitéru. Jak je dobré, když to všechno zabere v racku jen jednu výšku a skoro nic neváží. Chtěl jsem říct, že, podle mého názoru, je Driverack PA výborný přístroj a chybí opravdu málo, aby byl dokonalý.
Info:
Driverack PA firmy dbx je procesor určený k řízení ozvučovacích systémů. Sdružuje v sobě crossover, ekvalizér, vícepásmový kompresor, omezovač zpětné vazby, autoekvalizér a mnoho dalších přístrojů. V Praha Music Center stojí 26 900 Kč s DPH.
Plus:
nahradí mnoho přístrojů a zabere málo místa
cena
funkce autoekvalizéru
Mínus:
není možné přepínat mezi režimy dual mono a stereo u ekvalizéru
nestandardní funkce limitrů
zbytečně složité a nelogické ovládání
