12/2020-1/2021

Editorial

  • Možná se dopustím malého spoileru, tedy prozrazení zápletky, když je někomu tato odhalena v jím ještě neviděném filmu či v nepřečtené knize. Ale koneckonců Dan Sywala tuto zápletku ve svém rozhovoru s Adamem Wakemanem rozkrývá hned v prvních dvou odstavcích. Jazz Sabbath. Tak jasně, asi jsou lidé, kterým se to ihned nepropojí s ikonickou kapelou Black Sabbath. Ale u mne ani náhodou. Tuhle kapelu mám pod kůží, a řekl bych, že stejně tak to má o dost více lidí, než by se na první pohled mohlo zdát. Že se na kytary, a nejen na ně, brnká Smoke on the Water, je nadevše jasné, ale co Iron Man, že? Anglicky umím, řekl bych tak nějak normálně a když jsem si hledal, co to vlastně ten Jazz Sabbath je, tak to bylo na anglicky psaných stránkách… No to snad, Led Zeppelin se soudí o Stairway to Heaven, přeci se teď nebudou soudit i Sabati. Mladíčči z Birmighamu ukradli v sedmdesátých letech celou desku jakémusi jazzmanovi. Jmenoval se Milton Keanes. A nemohl se bránit, neb krátce před vydáním náhle zemřel. Nu, maličko jsem se zpotil, překladač Google trochu pomohl. Nevěděl jsem, že Milton Keanes je pseudonym Adama Wakemana… Musím říci, že mne to pobavilo. Dobrý reklamní tah, originální. Samozřejmě, zájem byl vzbuzen, takže najít Iron Mana byla hračka. Taky vám to nedá práci, zkuste to. Ale já nevím, asi mám ty rockové „kopie“ od těch mladíčků hluboko pod rockovou hroší kůží.

    Stejně jako minulý měsíc si říkám, nepiš o covidu… Jenže… Co teď společností rezonuje? Všude okolo je slovo dezinfomace. Jak se zdá, může být dezinfomace dobrá nebo špatná, vyznejte se v tom. A v Muzikusu, když už, chceme být na straně té dobré.

    Když jsme dělali v létě prázdninové dvojčíslo, projevil jsem naději, že snad se vše v dobré obrátí… A obrátilo, bohužel na druhou stranu. Díky tomu musíme opět přistoupit k vydání dvojčísla, tentokráte vánočního - prosincového Muzikusu. Je nám to líto, zvažovali jsme různé možnosti, ale situace je opravdu nelehká. Jako kompenzaci, stejně jako v létě, přidáme předplatitelům automaticky jedno číslo. I když si netroufám odhadnout, za jak dlouho to bude, musím opět věřit, stejně jako my všichni, že se vše v dobré obrátí a že se všichni znovu brzy setkáme nejen na pódiích…

    Vladimír Švanda

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 23. 11. 2020

Články v tomto čísle