11/2019

Editorial

  • Píše se rok 1943, Les Paul je propuštěn z a Crosbym. Tato spolupráce ho přivedla k hudebního studia, které si zřídil, jak jinak, v začíná spolupracovat s pěveckou hvězdou té doby Bingem založení vlastního ozbrojených sil garáži. A zde se začal rodit jeden, řekl bych, z nejpřevratnějších momentů v historii studiových nahrávacích technologií. Vícestopé nahrávání. Kupodivu první pokusy neprováděl s magnetofony a záznamem na magnetický pás, ale s acetátovými deskami. Tyto desky se často používaly k archivaci či kontrole nahrávek, o čemž svědčí například nález takové desky s písněmi The Beatles po více než padesáti letech na půdě klávesisty Leslieho Charlese „Les“ Maguirea, který nějaký čas s Beatles spolupracoval. Prvním výsledkem Les Paulova experimentování pak byla nahrávka instrumentálky Lover, která vyšla v roce 1948.

    O pár let už Les Paul pracoval s osmistopým magnetofonem. Vrcholem pak byly dvacetičtyřstopé mašiny, které používaly dvoupalcové pásky, jež byly proháněny okolo nahrávacích hlav rychlostí 76,2 cm/s. Za příklad může sloužit třeba Otari MX–80–24 Tape Recorder z roku 1987. Jenže na pozadí se již rodil další převrat. V roce 1981 na trh uvedla IBM první počítač IBM 5150, který ustanovil pro stolní počítače označení PC (personal computer). S bouřlivým rozvojem těchto stolních mašinek, kde, jak se zdá stále platí Moorův zákon vyslovený v roce 1965, že se každé dva roky zdvojnásobuje počet tranzistorů v procesorech, úměrně roste i jejich výkon. Což dnes umožňuje doslova v obýváku provozovat na počítačích nahrávací systémy, které disponují 256 stopami a asi i více.

    Musím říci, že doslova nejprofláklejším programem, který zná určitě každý muzikant, byla Cubase. V první verzi byla uvedena na trh v roce 1989 a byla jedním se zákládajících nahrávacích programů, které jsou dnes označovány honosně digital audio workstation – DAW. A nejraději se proháněla na počítačích Atari ST. V počátcích to sice byl „jen“ MIDI sekvencer, ale už v roce 1991 byla ve verzi Cubase Audio přidána práce se zvukem. Letos tomu bude zrovna třicet let. Bohužel příprava materiálů k tomuto výročí nám zabrala trochu více času, než jsme předpokládali, a tak se až v příštím, vánočním čísle můžete těšit na článek z pera Martina Jirsáka, jak to s programem Cubase vlastně celé bylo. Ale aby vám čekání lépe ubíhalo, zalistujte tímto číslem, najdete toho ke čtení ažaž. Za celou redakci vám přeji hezký podzim s Muzikusem.

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 25. 10. 2019

Články v tomto čísle