V minulém dílu jsme si vyjmenovali pár typů syntezátorů, které se nějakým nesmazatelným způsobem zapsaly do historie hudby a tvorby zvuků klávesových nástrojů obecně. V dnešním dílu si ještě provedeme jednoduché rozdělení nástrojů s klávesami z hlediska funkčnosti na několik hlavních skupin.
Syntezátory
V minulém dílu detailněji probíraná skupina nástrojů, u kterých je hlavním předpokladem a vlastností možnost tvorby a editace zvuků, přičemž je samozřejmě obsažena základní - pevná - zvuková banka. Většinou mají nevyváženou („syntezátorovou“) klaviaturu a nemají vestavěné reproduktory, jsou tedy přímo určené pro připojení k externí aparatuře. Co se týče výstupů, tak obsahují klasicky dva 6,3mm jackové konektory, „jackový“ výstup pro sustain pedál a v nějakém počtu bývají zastoupeny MIDI konektory (in, out, thru). Svoje známé a vlajkové modely v tomto oboru má snad každá ze známějších firem zabývající se výrobou těchto nástrojů, značnou část jsme si vyjmenovali v minulém dílu.
Digitální stage piana
Do této skupiny patří většinou nástroje určené primárně pro imitaci zvuku klavíru. Podle cenové kategorie mají většinou nějak nasimulovanou kladívkovou mechaniku (tzn., že klávesa klade odpor jako klávesa ovládající úhozové kladívko v klasickém klavíru) a zpravidla mají taktéž plný počet kláves jako klavír, tzn. 88. Většinou obsahují ještě několik dalších základních zvukových rejstříků, jako např. elektrické piano Rhodes, strings (smyčce), organ (něco jako třeba Hammondy), church (kostelní varhany), vibrafon apod. Zvuky se většinou nedají editovat,. jdou pouze zapínat a vypínat efekty typu hall, chorus atd. Co se týče výstupů, tak se zde nacházejí zpravidla dvě klasické 6,3mm jackové zástrčky (levá a pravá) a jackový výstup na sustain pedál a sluchátkový výstup. Některé levnější modely mohou mít na výstupu „notebookový“ konektor jack 3,5 mm, případně je jeden sluchátkový 6,3mm výstup společný. Tyto nástroje mívají většinou vestavěné reproduktory, takže jsou schopny do určité hlasitosti hrát samostatně bez připojení k externí aparatuře. Patří sem veškeré modely digitálních pian téměř všech různých značek - Korg, Roland, Kawai, Clavia Nord, Yamaha apod. -, jejich nejnižší modely začínají někde na osmi tisících korun (např. Thomann, Casio apod.). Umísťují se buď na klasický klávesový stojan, v příslušenství konkrétních typů bývají i stojany v „nábytkovém“ vzhledu. Jistým standardem v této skupině byl a je svým způsobem dodnes „nábytkový“ model Yamaha Clavinova.
Keyboardy
Lidově se jim říká taktéž „samohrajky“ a jsou to nástroje určené primárně pro školní (ZUŠ nebo ZŠ) výuku (a samozřejmě s tím spojené domácí cvičení). Mají rovněž svoje vestavěné reproduktory, 61 kláves (5 oktáv), výstupy viz kategorie stage pian. Jejich specifikum jsou kromě obsáhlé banky zvuků (např. 128) i rytmické doprovody různých hudebních stylů (pop. rock, polka, waltz, cha-cha, bossa nova, blues, disco apod.). Harmonickou složku těchto doprovodů ovládáme zadáváním akordů v levé ruce klasicky pomocí tří tónů, nebo mají tyto nástroje vyvinutý unikátní jednoduchý systém zadávání akordů jedním či dvěma prsty (tóny). Zvuky zpravidla nejdou editovat, klaviatura je u běžných modelů, jejichž základní typy začínají cenově již někde kolem dvou až třech tisíc korun, tzv. „syntezátorová“ čili nevyvážená. Jako klasického a letitého zástupce této skupiny bychom asi mohli jmenovat firmu Yamaha a jejich řadu/řady označené jako PSR a číslo příslušného modelu nebo firmu Casio a jejich řady CTK. Dalšími často užívanými značkami bývají např. Roland, Korg apod.
Digital workstation
Jedná se o skupinu zpravidla dražších nástrojů, které kombinují vlastnosti syntezátoru a vestavěného sekvenceru (cílená tvorba skladeb v MIDI formátu). Kromě kvalitní banky zvuků obsahují i kvalitní banku hudebních stylů, většinou také několik slušně znějících bicích sad, umějí přehrávat např. formáty mp3 s textovými soubory, „umějí“ všechna různá propojení s PC, jak již název napovídá, je to prostě taková kompletní klávesová pracovní stanice. Co se týče výstupů, tak je obsažena výše uvedená klasika.
Klávesové nástroje obecně jsou typem nástrojů, kde je velmi znatelný vývoj a technologický pokrok v možnostech ovládání, kvalitě zvukových bank, spolupráce s nejrůznějšími soubory, paměťovými médii apod.
Příště v tématu pokračujeme.
