Drahý strýčku Yllasi,
vždy jsem poslouchal tvé rady, a vlastně hlavně díky nim jsem se s kapelou dostal do bodu, kdy nás pořadatelé zvou na vystoupení. Prostě hrajeme velmi často. A tady nám vznikl nový problém. Všichni ještě pracujeme a návraty z koncertů k ránu nejsou zrovna dobrá příprava na pracovní proces. Takže, prosím, poraď: Máme začít dělat muziku profesionálně?
Tvůj synovec Jonáš
Milý synovče,
toto je už léta klasické dilema hudebníků, kteří se dostali do bodu, který přesně popisuješ. Klady jsou jasné - jsi sám svým pánem, spinkáš do oběda, panáka v devět ráno bez problémů... Ale co s placením složenek, sociálního, zdravotního, a co když nebudou koncerty?
Nejhorší je moment, kdy si bubeník zlomí na třikrát nohu a kapela sedí tři měsíce doma. Nebo vaše produkce zestárne, invence vyprchá a vy ji budete chvíli hledat. Co dál? Je několik východisek. Jednak další kapely - tedy mít v záloze nějakou jistotu, nejlépe nějaký revival apod. Prostě něco, co přežije v každé době. Za druhé, dobře se oženit. Bohatá manželka zajistí přechodné období. Ale pozor! Mladá tě po několika měsících požene k soustruhu, prostě ji to přestane bavit, že spíš každý den déle než ona. Chce to podstatně starší ročník, ta bude naopak ráda, že jsi doma a hraješ kanastu. No a za třetí, hojně využívaná varianta - pracovat. Ale pozor, jsi umělec a po večerech ještě asi občas hraješ. Tady se nabízí klasické zaměstnání muzikantů, kteří překonávají blbé období, a to domovník, tedy občas vytřít schody v baráku, uklidit sníh před barákem apod. Prostě práce, kde nikdo nehlídá, kdy ji děláš.
Je to těžké živit se hudbou. Jeden kamarád, hrající profesionálně na pozoun, přišel navštívit svého profesora na konzervatoři, kde u něj zrovna seděli rodiče s dcerou a chtěli, aby se učila právě u pana profesora. Pedagog při vstupu svého kamaráda zajásal, vyskočil a silným vyčítavým hlasem pronesl: „Vidíte ho? To je jedinej můj žák za třicet let, co se živí hrou na pozoun! Jedinej!“ Rodiče sklesle i s dívkou odešli.
Toto vše měj na zřeteli, až se budeš rozhodovat. Ono to vypadá svůdně, jak holka v plavkách, ale když je najednou ve tvém bytě a natahuje neustále ruku, je svůdnost tamtadádám.
Tvůj strýček Yllas
