Daredevil Pedals Bootleg Dirty Delay - digitální delay

Až neskutečně se mi zalíbil design vrchní strany efektů Daredevil. Už jen kvůli tomu jsem zatoužil jeden otestovat. Prostě abych mohl mít jeden alespoň chvíli jen pro sebe. Velký problém to úplně teda nebyl a za nějakou dobu z redakce dorazil delay nazvaný Bootleg. A já jsem byl, ještě než jsem ho vůbec zapnul, naprosto přesvědčený, že určitě hraje tak dobře, jak vypadá.

Daredevil Pedals je firma (snad se dokonce jedná o jednoho jediného muže jménem Johnny) z Amerického Chicaga. Všechny pedály jsou ručně vyráběné v USA a firma funguje od roku 2012. Johnny sám o sobě prohlašuje, že jeho oblíbená schémata zapojení jsou vintage efekty ze šedesátých a sedmdesátých let. Ale všechny efekty Daredevil jsou založené na obvodu jeho, a to zcela originálním. Za umělce, kteří efekty této značky používají, můžeme jmenovat například na jedné straně protřelého harcovníka Brada Whitforda z Aerosmith na druhé - objev poslední doby - relativně mladého Tylera Bryanta, ale oba to bez rozdílu myslí s kytarovým zvukem opravdu dobře. V aktuální nabídce jsem napočítal čtrnáct různých pedálů, a to pro elektrickou kytaru i baskytaru.

Jakkoli bude znít analogově, Bootleg je digitální delay, který využívá čip PT2399. Ten vyvinula společnost Princeton Technology Corp. Byl vytvořen jako jednoduché řešení pro přidání reverbu nebo echa do karaoke systémů, ale záhy se stal velmi populárním ve výrobě kytarových efektů. A to díky své nízké ceně, možnosti úprav, a zejména schopnosti vřele napodobovat zpožďovací obvody založené na BBD. Pod touto zkratkou si představme známější termín pro posuvný registr bucket brigade device, něco jako „kbelíková brigáda“. Často se toto přirovnání používá pro vysvětlení funkce analogově znějícího delaye. Jedná se o přirovnání, kdy si hasiči při hašení požáru podávají kbelíky s vodou. Jenže, každému se z kbelíku trochu vody při předávání vylije. A na tom můžeme snadněji demonstrovat, o co se čip snaží, a totiž v určitém smyslu o chtěnou degradaci opakovaného signálu, a tím pádem o v jistém „zanalogovatění“ zvuku. Nicméně právě tento integrovaný obvod dokázal, že s pečlivým designem a dobrým doladěním může jít o fantastické řešení. Mnoho známých krabiček využívá právě tento čip jako jádro svého obvodu.

Pedál je takové té standardní velikosti. Hliníkové šasi je na kov obnažené s okouzlujícím designem něčeho, co ve mně evokuje éru pin-up girls a bombardéru B52. Vstup a výstup je na bocích krabičky, stejně tak jako konektor pro napájení a vstup pro konektor pedálu na funkci tap tempo. Efekt lze napájet jen externím adaptérem (tedy ne baterií) a stačí mu 25 mA.

Zvuk můžeme ovládat čtyřmi potenciometry: počet opakování Reps, časování opakování Time, množství efektu Blend a Dirt je to, co odlišuje tento pedál od ostatních podobných. Zhruba v polovině jeho dráhy se dozvukům přidává navíc ještě gain. Dozvuk se tak stává více jasnějším. Právě to bude hlavní rozdíl ve srovnání s většinou dalších delayů, založených na zvuku páskového echa.

Připojením momentary switche můžeme délku delaye „natapovat“. Efektu stačí pro identifikaci rytmu už pouhé dvě sešlápnutí. Zprůměruje intervaly pěti po sobě jdoucích sešlápnutí připojeného switche. Maximální interval mezi dvěma sešlápnutími je 560 ms, což by odpovídalo 108 bpm. Pokud je interval větší než 560 ms, délka delaye se automaticky sníží na poloviční hodnotu. Pokud bych uvedl konkrétní příklad - pokud bychom nohou naklepali 600 ms, tedy mimo rozsah, tap se automaticky sníží na 300 ms a je to. Šikovné, neříkám, že to nikdo nevymyslel, jen jsem se s tím ještě nesetkal...

Léta používám delay Ibanez DL desítkové řady. Přišel jsem k němu tak nějak náhodou. Mám ho rád, líbí se mi, je funkční a dělá to, co má. O jak více vedle něj vynikla ta zvuková extáze z toho, co jsem zažil s Bootlegem! Zvuk je nádherně čistý, zároveň velmi barevný. Dozvuk má velmi příjemnou, ale ne až přehnanou, takovou tu zbytečně špinavou teplost. Na jeho zvuku jsem opravdu drahnou dobu ujížděl, a to v podstatě v jakémkoli nastavení, od úplně krátkého slapu až po jeho úplné maximum. Možná je to jen mojí předpojatostí, ale záměrně jsem se na něm nesnažil kroutit nějaké vesmírné synthové zvuky, i když i na to má. Největší opodstatnění Bootlegu jsem viděl právě v klasickém kytarovém delayi až někde po takové to nastavení à la U2, kde se vám tento pedál odvděčí jednak vynikajícím zvukem, jednak velmi snadným nastavením čehokoli, co si právěě vymyslíte.

Víte, berme to jako prostý fakt: Jsou kytaristé, kterým digitální delay vysloveně vyhovuje, a nechme stranou větší praktické možnosti digitálu a berme v potaz jen prostě jeho zvuk. Například i mě. Nedávno jsem zkoušel analog Vapor Trailod Seymour Duncanu. Moc se mi líbil ten teplý a trochu degradovaný zvuk analogu, ale prostě jsem ho ve výsledku nedokázal nastavit na takový zvuk, který nosím v hlavě. To určitě není chyba Vapor Trailu, ten je skvělý, jen... S Bootlegem byl pro mě výsledek ještě lepší, než jsem si dokázal vůbec představit, a to naprosto jednoduše a okamžitě.

Tento pedál bych za sebe určitě doporučil všem. A to třeba jak ryzím fajnšmekrům, tak i příznivcům jednodušších přímočařejších řešení, ovšem aniž by museli slevovat ze svých vysokých nároků na zvuk. Na žádný jiný efekt od Daredevil jsem ještě nehrál, ale jejich Bootleg Delay na mě udělal takový dojem, že se vsadím, že jsou i ostatní secsakramentsky dobré.

Technická specifikace

Web

https://daredevilpedals.com/pedal/bootleg-dirty-delay/