V minulém díle jsme se zabývali vhodným přepnutím programu či kombinace v určitém místě skladby, kdy nepracujeme se změnou v rámci znějícího zvuku. Někdy však musíme udělat i přepnutí čás...
Nelehkým úkolem klávesáků bývá někdy pouhé plynulé přepnutí zvuků uprostřed skladby. I když se to na první pohled může zdát triviálním úkolem, je zde důležitá (ne moc polehčující) okolnos...
Pokud máme nástroje s větším počtem efektových jednotek (insert, master, variation apod.) a využíváme je v kombinacích, můžeme využít podobný systém jejich přiřazení jako uvedený v minulé...
V minulých dílech jsme se zamýšleli nad systémem organizace zvuků v paměti nástroje, podobně ovšem můžeme pokračovat i v případě jednotlivých vrstev v kombinacích.
V minulém díle jsme skončili u vytvoření výchozí zvukové banky pro další práci. Dnes se podíváme, jak postupovat dále. Opět začneme u celkového počtu zvuků, které budeme pravděpodobně pou...
V minulých dílech jsme se zamýšleli nad systémem organizace zvuků v paměti nástroje, podobně ovšem můžeme pokračovat i v případě jednotlivých vrstev v kombinacích.
Při ovládání panoramy (pozice zvuku ve stereobázi) platí podobné principy jako u hlasitosti, kterou jsme probírali v minulých dílech. Panoramu můžeme ovládat staticky...
V ovládání dynamiky zvuku můžeme jít ještě dál a pracovat i s celkovou dynamikou nástroje (případně nástrojů, pokud jich používáme víc a používáme pre-mix) v širším rámci kapely...
I když to dnes leckdy tak nevypadá, jedním ze zásadních parametrů zvuku (samozřejmě nejen klávesového) nástroje je jeho dynamika. Na klávesových nástrojích je to zajímavý fenomén - můžeme...
Od počátku vývoje syntetezátorů se počítalo s tím, že budou mít možnost pracovat s výškou tónu (ohýbání tónu, vibrato, glissanda apod.) podobně jako akustický nástroj. První úspěšné nást...
