V ovládání dynamiky zvuku můžeme jít ještě dál a pracovat i s celkovou dynamikou nástroje (případně nástrojů, pokud jich používáme víc a používáme pre-mix) v širším rámci kapely (hlasitosti jednotlivých zvuků, případně kláves jako celku v různých skladbách). Přitom můžeme hojně využívat programovatelnost nástrojů a možnosti MIDI systému (o tom blíže příště), velmi tím ušetříme práci sobě i zvukařům. I když používáme jen několik typů zvuků, vzpomeneme si vždycky na zkoušce nebo na koncertě na správné nastavení hlasitosti zvuku X v písni Y (případně ještě na nástroji Z)? Není jednodušší a bezpečnější mít nastavené kombinace včetně hlasitosti na každou skladbu nebo její část a věnovat pozornost jiným věcem než „kroucení“ hlasitosti?
Výchozím bodem je rozvržení celkové hlasitosti. Pokud hrajeme v kapele, která dbá na celkovou dynamiku a pohrává si s tím, jak odlišit skladby od sebe i hlasitostně, dojdeme k tomu, že je třeba počítat s většími rozdíly v dynamice, nejen pořád „volume doprava“. Ideálem pro nás (i zvukaře), abychom v průběhu koncertu co nejméně museli sahat na potenciometr Master Volume... Většina moderních nástrojů umožňuje nastavení celkové hlasitosti zvuku v rozsahu 128 hodnot (dle MIDI), některé starší třeba jen 100 apod. Ať je rozsah jakýkoli, je dobré vzít v potaz, že nejvyšší hodnota odpovídá nejhlasitějšímu zvuku - a to může platit například pro nejhlasitější místo / dynamický vrchol celého koncertu, což ovšem není nejpoužívanější dynamika. Proto by základní (výchozí) hlasitost zvuků neměla mít hodnotu 128, ale spíše realisticky např. 100 (zhruba dvě třetiny). Bohužel většina presetových zvuků od všech výrobců počítá s nastavením „naplno“, pokud z nich vycházíme, musíme si dát tu práci a přenastavit hodnoty ručně. Vyplatí se to - protože např. pokud potřebujeme jen přidat hlasitost některého zvuku, můžeme udělat jen přesně toto, nikoli ubírat hlasitost všech ostatních...
