I když to dnes leckdy tak nevypadá, jedním ze zásadních parametrů zvuku (samozřejmě nejen klávesového) nástroje je jeho dynamika. Na klávesových nástrojích je to zajímavý fenomén - můžeme totiž dynamiku ovládat obvykle několika způsoby najednou. Tradičními metodami jsou samozřejmě rychlost spuštění klávesy (alias „úhozová dynamika“) a pedál una corda (levý pedál pro slabší, jemnější zvuk) u klavíru, potenciometr a/nebo pedál hlasitosti (Volume, Expression) u varhan a syntezátorů, dá se jistě využít i změny rejstříkování u varhan nebo cembala. U syntezátorů jdou možnosti ještě daleko dál - kromě všeho uvedeného výše můžeme využít například tlakovou citlivost klaviatury (aftertouch může ovládat i dynamiku tlakem na klávesu), méně typické kontroléry (páskový, dechový aj.) a především také automatizaci dynamiky zvuku, kterou provádí generátor obálky zesilovače (Amp EG) ovládající celý průběh zvuku od spuštění klávesy až po jeho doznění po uvolnění klávesy. Syntezátory navíc umí při tvorbě zvuku zcela oddělit dynamiku od barvy (a případně i výšky) tónu, což je na akustických nástrojích věc nevídaná.
To nám nabízí obrovské možnosti práce s dynamikou, ale zároveň i extra přemýšlení navíc, čím ji v dané situaci nejefektivněji ovládat. První otázkou je, jakou by měl mít zvuk celkové dynamické rozpětí - to je důležité zejména pro nastavení citlivosti na úhoz z klaviatury. Jak se má měnit dynamika v průběhu zvuku určuje jednak nastavení obálky (staticky - prostě proběhne podle zadaných parametrů), jednak můžeme dále pracovat s expression pedálem nebo jiným kontrolérem. Někdy se hodí dynamiku zautomatizovat obálkou (například syntetické zvuky), jindy ji chceme mít pod vlastní kontrolou (například Hammondy s expression pedálem). Zajímavé jsou kombinace obojího. Možností je nespočet a k podobnému výsledku lze dojít i několika cestami...
