3/2006

Editorial

  • Aha, už je víkend a jsou zase tady. Kolik se jich jen do toho auta vždycky vejde. A teď tady budou a nic si nekoupí. Musím si dávat pozor, ať něco nezmizí, posledně se ztratily dvoje oříšky, ale abych jim zase nekřivdila. Vídám je tady docela pravidelně. Není to sranda, když sem na to tady sama a jsou čtyři ráno. Hmm... jako vždy. Všechny drobný nasypou do automatu na kafe, místo aby si dali presso tady u pultu. Kdyby věděli, co jim do těch kelímků teče. Tak dneska to bude asi rekord. Nejsou tady ani půl hodiny, a už se jeden z nich šine k pokladně. Vsaďte se o co chcete, že to bude bageta a lahváč... že jim to za těch šest pětek stojí. Kšeft je ale kšeft. A je docela hezkej, jen kdyby nebyl takovej umaštěnej a použitej... Ať u toho stolku u automatu tolik neřvou, takovej tu byl klid, než přijeli. Nikoho nezajímá, že někdo zku... ňáký kila.

    Jejda, to je pěkná holka, už posledně jsem si ji všiml. Moc se teda neusmívá, ale ani se jí nedivím. Musí být celou noc na nohách. No nic, dáme kafe a pak se uvidí. Musím si pučit drobný. A příště si dáme do podmínek: žádnej hrací automat v šatně. Taková blbost. Jenže znáte to. Zkusím pade a když nevyhraju, tak du vod toho. Večeře z buřtořízků nestála za moc, tak se podíváme, copak tu mají pěknýho v regálech. Klasika. Ale tahle šunková vypadá ještě málo jetá. Tu si dám a pivko, Smíchov to jistí. Vzmuž se srabe a při placení se na ni usměj, jsi přeci dobrej bubeník. Tedy alespoň to o tobě říkají. Divný je, že většinou po zkoušce ve zkušebně, co ji mám v baráku u našich. Usmála se při placení! Musím zahlásit: ne, nikam se nejede, ještě jsem nebyl na záchodě! Co bych si ještě koupil? Třeba dáme řeč. Bojím se rozbalit ruličku od kapelníka. Jen aby si přeladila rádio, Bartošovou fakt nemusím. Nojo, už du, jedem'. Tak za týden...

    Neříkejte, že vám to nic nepřipomíná. Místo si jistě doplníte sami. Agip, Esso, Aral, Benzina...

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 23. 2. 2006

Články v tomto čísle