Allan Holdsworth: Enigmatic Ocean - Part III
Anglický kytarista Allan Holdsworth patří podle výsledků ankety časopisu Musician Magazine na špičku sta nejdůležitějších a nejvíce inspirujících kytaristů všech dob. V Guitar Playeru zvítězil pětkrát. Asi tedy bude něco umět... Jeho improvizační schopnosti jsou úžasné a téměř nekonečné. Stojí uprostřed řeky mezi břehy rocku a jazzu. Fenomenální je jeho používání současné technologie ve využití zvuku a jaksi mne napadá přímá paralela s Jimi Hendrixem. Kdyby Jimi přežil rok 2000, asi bychom jeho hudbu vystřelili rovnou do stratosféry nebo do jiné galaxie. Považte, co nahrával s tehdejšími pastičkami! Ale vraťme se do raných sedmdesátých let, kdy Allan s vynikajícím bubeníkem Jonem Hisemanem zakládá kapelu Tempest. Po pěti úspěšných letech sestavuje legendární formaci Soft Machine, se kterou získává mezinárodní reputaci. Odtud jen krůček do superfusion skupiny New Lifetime, kterou vede skvělý černý bubeník Tony Williams. Následuje spolupráce s mnoha významnými muzikanty sedmdesátých let, jen namátkou: Jean Luc Ponty, Bill Bruford, Jack Bruce, Billy Cobham atd. V osmdesátých letech se věnuje hodně nahrávání a objevování nových zvuků, podporovaných novými technologiemi (např. MIDI kytara Synhaxe) a spouští se také s Frankem Zappou. Léta devadesátá jsou poznamenána inklinací k jazzu. Nahrává s rytmikou známé kapely Tribal Tech Gary Willisem a Kirkem Covingtonem, ale obrací se i ke svým dřívějším teenagerským idolům The Beatles a natáčí některé tributové kousky ve vlastních úpravách. Hledá také kořeny v hudbě Django Reinhardta, Johna Coltranea a Joe Hendersona. Prosazuje se i jako zvukový mistr a producent na nahrávkách předních světových hudebníků. Zdá se, že v poslední době se více a více obrací k jazzu. Ovšem jeho neúnavný talent, hledačtsví a objevování nových dimenzí zvuku zřejmě ještě dlouho neskončí a máme se na co těšit. Nás ale zajímá fusion neboli jazzrock. V roce 1977 natáčí jako kytarista na prvním postu ve studiovém fantastickém společenství kapely francouzského houslisty Jean Luc Pontyho album Enigmatic Ocean, které je považováno za Pontyho nejlepší. Je to směsice rocku, jazzu, klasiky, alternativní hudby a kdovíčeho ještě. Jako druhý kytarista zde sekunduje výborný Daryl Stuermer, kterého známe od Philla Collinse. Funkově laděné III. téma svity Enigmatic Ocean je nádhernou ukázkou jazzrockového stylu se všemi atributy. Rytmický doprovod v kytaře, střídání dvou nosných akordů a svižná improvizace. Ostinátní figura je tvořena akordy Ami7 a Gmi7, a je podporována basou drobenými šestnáctkami. Sólo je vystavěno na tónech stupnice a moll frygické.
Více informací na www.therealallanholdsworth.com.
